Hora nepolevuje v kulturních aktivitách k 30. výročí zapsání na seznam UNESCO. Stále je co nového obdivovat. V Galerii Středočeského kraje GASK zahájí jarní sezónu trojvýstavou Mysův Horn Veroniky Bromové-Markéty Othové-Kateřiny Vincourové. Výstava propojuje tvorbu tří umělkyň – přítelkyň, které v devadesátých letech minulého století vnesly na českou uměleckou scénu nový výtvarný názor včetně výrazných ženských témat a otevřely české současné umění světu. Všechny tři se staly finalistkami Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Kdo dává přednost historické malbě, může zamířit do jinak neprávem trochu opomíjeného barokního kostela sv. Jana Nepomuckého na výstavu Lux Dei. Výstava děl Ignáce Raaba ze sbírek Českého muzea stříbra představuje obrazový cyklus ze života sv. Františka Xaverského, který je jinak veřejnosti skrytý v depozitáři.
Galerie Středočeského kraje zahájí 12. dubna stěžejní počin jarní výstavní sezony. Výstava Mysův Horn přivádí do společného prostoru tři umělecké projevy, které patří k první generaci výrazných umělkyň vstupujících na českou výtvarnou scénu devadesátých let s experimentem v oblasti nových médií, instalací a materiálů. Jejich vizuální tvorba reagovala na novou realitu, její lákadla i rizika. Prostřednictvím digitální malby, performance, fotografických obrazových básní, sochařství a prostorové kresby se rozvíjely tři odlišné způsoby umělecké citlivosti. Tyto přístupy v prostředí rostoucí společenské svobody odhalovaly zásadní proměnu našeho vnímání světa, které je stále více utvářeno digitálními technologiemi.
Metaforický název Mysův Horn vznikl při společných debatách jako výsledek tvůrčího a dynamického procesu přípravy výstavy a formulování jejích témat. Slovní přesmyčka může podle Markéty Othové evokovat bludnou cestu, pro Veroniku Bromovou je to hra s otočením naruby a tématem světů za oponou. Pro Kateřinu Vincourovou znamená Mysův Horn dezinformaci, chybný kód na cestě s nejistým cílem. „Mysův Horn je cesta imaginace, dynamická, křehká a nejistá, s překvapeními a s otevřeným cílem,“ doplňuje kurátorka výstavy Adriana Primusová.
Celou expozici v GASK uvádí vstupní instalace, remake původního díla Pohled do kajuty kapitána Nema (1996 / 2025) od Kateřiny Vincourové. Dále se představí multimediální instalace Veroniky Bromové Zemzoo (1996), kterou v loňském roce získala GASK do svých sbírek, a série devíti velkoformátových černobílých fotografií Markéty Othové Utopie (2000). „Toto dílo je výjimečně znovu vystaveno podruhé, avšak jako součást nové instalace. Markéta Othová svá díla jinak veřejnosti prezentuje vždy jen jednou jako unikátní instalace,“ dodává kurátor výstavy Daniel Vojtěch. Vedle raných děl autorek se expozice na ploše 700 m2 zaměřuje na jejich nejnovější tvorbu, která bude veřejnosti představena vůbec poprvé.
Výstava Lux Dei v kostele svatého Jana Nepomuckého představuje dílo Ignáce Viktorina Raaba, malířského mistra kutnohorských jezuitů. Od 8. dubna do 1. června budou moci návštěvníci zhlédnout obrazový cyklus ze života světce sv. Františka Xaverského, který je jinak veřejnosti skrytý v depozitáři. Dvaadvacet pláten, původně určených k výzdobě stěn chodeb kutnohorské jezuitské koleje, zobrazuje zázraky spojené s tímto světcem a jeho cestu po Indii a východní Asii. Celý soubor je zapsán na seznam kulturních památek.
Autor obrazů, řádový jezuitský malíř Ignác Viktorin Raab (1715 – 1787), působil v Kutné Hoře v padesátých letech 18. století. Svým dílem navázal na tvorbu našich předních barokních umělců a posunul ji dál do rokokové fáze. Malířská plátna upoutají především bravurním zobrazením atmosférických jevů, magického světla a iluzivní krajiny po vzoru benátského umění. Výstava bude k vidění v barokním kostele sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře. Instalace v tomto chrámovém prostředí tak o to více umocní zážitek z vnímání těchto děl. Výstava je společným projektem Českého muzea stříbra a města Kutná Hora.
TZ/Eva Mráčková, foto Galerie Středočeského kraje