Outside of the Art se dá přeložit jako Vně umění. Jde výstavu německého malíře Karla-Heinze Schwinda (*1958), kterou zahájila kurátorka Petra Zachovalová představí v polovině června v České Skalici v Galerii Luxfer. Název výstavy naznačuje, že H. Schwind tvoří umění v izolaci, mimo současný umělecký svět. Do výstavy zařazeny práce na plátně, série sto prací na papíře vznikala jako deník v průběhu celého roku 2010. Výstava potrvá do 19.července.
Luxfer Open Space je neziskovou organizací založenou s cílem decentralizovat uměleckou scénu a šířit aktuální výhonky současného umění do regionu a podílet se tak na aktivní osvětě nejúčinnějším způsobem, a to osobní zkušeností a kontaktem. Tento projekt napomáhá rozptýlit nesrozumitelnost a nedostupnost a z toho plynoucí nedůvěru v současné umění. Tím bude velkým přínosem jak pro samotné umělce, tak pro umění. Německý autor do záměrů organizace nepochybně patří.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Schwindovy expresivní malby vznikaly zcela živelně pod náporem silných emocí. Formálně připomínají svou nekonvenčností tradici art brut. Z tuby nanáší hekticky olejovou barvu ve vysokých vrstvách přímo na plátno a redukuje barvy palety na červenou, žlutou, modrou a černou. Liniemi nanášenými přímo z tuby na čistou plochu plátna vytváří nový prostor, který se otevírá jako průnik barvou nedotčené plochy plátna. Projdeme-li ale jeho tvorbu, zjistíme, že se zmíněné linie opakují, že nevznikají náhodně. Dokáže je z paměti namalovat znovu, aniž by se na ně zpětně díval. V období několika let tak vznikají série obrazů se stejnými motivy. Jindy pracuje s nalezenými obrazy, které přemalovává nebo vytváří z nepotřebných věcí nalezených v ulicích Berlína v nové instalace a sochy. Své místo má ve Schwindových obrazech i text, který do nich umělec vpisuje v podobě jednotlivých slov a básní,“ uvedla k vystaveným dílům kurátorka výstavy Petra Zachovalová.
„Kolem roku 1999 jsem měla možnost poznat se s Karlem-Heinzem Schwindem osobně v galerii, pro kterou jsem tehdy v Mnichově během studií pracovala. Do galerie nosil ještě mokré obrazy, které převážel městskou hromadnou dopravou. Bydlel v malém bytě na předměstí a stále pracoval na nových obrazech a kresbách. Zaujalo mně, že jeho díla jsou ve skladu galerie umístěná v regálu vedle prací G. Baselitze, Eugéna Leroye nebo Andy Warhola. Ve skutečnosti si ho ostatní malíři moc necenili. Můj tehdejší kolega, student mnichovské akademie, Gerhard Müller mi vyprávěl, jak přijeli Baselitzovi studenti na jeho zámek Derneburg, kde měl vlastní sbírku současného umění. Studenti stáli před Schwindovými díly a obdivovali je pro jejich nekonvenčnost a silný expresivní náboj. Ten ale nenajdeme v díle Baselitze nebo Jeana Tinguelyho, jak uvádí Anette Messager v knize Art Brut. The Origins of Outsider Art,“ vysvětlila P. Zachovalová.
Pro H. Schwinda jsou důležitým námětem portréty. Obrazy lidí, kteří mu kdysi stály modelem, si dlouho uchovává v paměti a znovu a znovu je oživuje zejména ve své kresbě. Uhlem, tužkou nebo akvarelovými barvami rychle črtá na běžný kancelářský papír. Každý den vytvoří celou řadu kreseb, signovaných a datovaných rokem vzniku. Slouží mu jako deník, ve kterém zpracovává podněty z politiky, hudby a rušných ulic Berlína. Emotivně vzniklé linie ho možná nesou za existující hmatatelný svět do stavu, ve kterém vytváří silná expresivní díla.
Snahou Luxfer Open Space je rovněž poskytovat svobodný prostor pro umělecké vyjádření s cílem naplnit základní ideový záměr, protože galerie je svobodnou platformou sloužící k výzkumu a experimentům v rámci umění. Jedinečným způsobem přispívá k rozšíření vzájemné komunikace mezi centrem a regionem. Více informací naleznete na https://galerieluxfer.cz/
Kateřina Goroškov