Před dvaceti lety otevřeli veřejnosti dne 12. června 2004 v Botanické zahradě hl. m. Prahy tehdy novátorsky postavený skleník Fata Morgana. Skleník se za 20 let stal po právu evropským unikátem. Roste tu na 5000 taxonů ohrožených, vzácných a zajímavých rostlin z celého světa. Za dobu existence ho navštívilo téměř dva a půl milionu návštěvníků. Skleník také hostil desítky nejrůznějších výstav.
Před dvaceti lety v červnu 2004 zpřístupnili pro návštěvníky a milovníky přírody v Troji tropickou oázu s názvem Fata Morgana. Myšlenku vybudovat velký tropický skleník na trojském svahu navrhl a prosadil v roce 1993 tehdejší ředitel botanické zahrady Jiří Haager. Stavbu zahájili v roce 1999 a dokončili v květnu 2003. O rok později otevřeli skleník Fata Morgana veřejnosti. „Tento den je pro botanickou zahradu skutečně výjimečný. Náš unikátní skleník Fata Morgana a vlastně celá zahrada ušly za dobu dvaceti let dlouhou cestu. A to nejen z pohledu návštěvnického zážitku, ale i co se týče odborné botanické práce. Díky skleníku Fata Morgana můžeme stále rozvíjet naše tropické sbírky a prezentovat tropickou flóru a přírodu veřejnosti. Do skleníku se od jeho otevření přišlo podívat téměř dva a půl milionu návštěvníků, proběhlo zde 16 výstav orchidejí, 21 výstav motýlů a další desítky menších akcí. V současné době tu roste na 5000 taxonů rostlin,“ informoval Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem. Expozice o rozloze přibližně 1800 m2 je rozdělená do tří částí s odlišnou teplotou a vlhkostí. První část představuje vegetaci převážně suchých lesů tropů a subtropů, druhá část, do které návštěvníci vstupují podzemní štolou postupně se měnící na průchod tropickým jezerem, prezentuje flóru nížinného deštného lesa. V expozici jsou zastoupené vzácné i užitkové dřeviny, palmy, liány i orchideje. Poslední, chlazená část přibližuje prostředí vysokých tropických hor. V botanické zahradě v současné době ve skleníku pěstují na 5000 taxonů rostlin z různých částí světa a z různých zeměpisných podmínek. Mají zde zástupce významných sbírek zázvorů, orchidejí, begonií, masožravých rostlin, kapradin, ale i sukulentů, palem a užitkových tropických rostlin. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky.
Významné 20. jubileum si botanická zahrada připomíná po celou sezónu. Například až do 31. srpna se koná výstava, která přibližuje nejen samotný skleník a jeho vznik, ale i hodnotné a často unikátní tropické sbírky, Neopomenuli tu ani přínosné botanické expedice zdejších odborníků. Už od 13. do 16. června se zájemci mohli zúčastnit speciálních komentovaných prohlídek, zaměřených na historii skleníku, jeho fungování, jeho zázemí a sbírky, které v expozicích zdejší kurátoři prezentují.
„Už 20 let z trojské stráně září unikátní esovitá stavba skleníku Fata Morgana. Návštěvníkům nabízí jedinečný pohled do tropické přírody a seznamuje s její pestrou flórou. Ráda bych skleníku i botanické zahradě popřála, aby tento poklad i nadále vzkvétal, přeji mu další statisíce nadšených malých i velkých návštěvníků a těším se na všechny krásné akce, které se tu uskuteční,“ svěřila se Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.
Jiří Haager měl rád tulipánovníky
Botanik Jiří Haager (1943–2022) byl v letech 1993–2001 ředitelem Botanické zahrady hl. m. Prahy. Hned v prvních dvou letech jeho vedení vznikl projekt tropického skleníku Fata Morgana, který vbrzku následovala realizace. Myšlenku vybudování velkého a originálního tropického skleníku, který se posléze stal evropským unikátem, tehdy bývalý ředitel komentoval slovy: „Nemám rád hranaté skleněné domečky, ve kterých najdete stoly s kytkami v hrncích. Mám sen o přirozené intimní expozici s rostlinami, které v jiných zahradách nenajdete. Například skalní tropická rokle je přece úžasně romantické místo pro snění.“ Jiří Haager se také zasloužil o vytvoření Japonské zahrady, sousední expozice Středozemí a díky jeho úsilí botanická zahrada získala Vinici sv. Kláry. Kromě Botanické zahrady hl. m. Prahy byl také ředitelem botanické zahrady v Teplicích, kde rovněž nechal vystavět velký tropický skleník. Krom toho publikoval mnoho knih, článků, fotografií i popisů tropických rostlin.
Při příležitosti 20. výročí otevření skleníku Fata Morgana v rámci projektu botanické zahrady Kořeny osobností tu také vysadili strom Jiřího Haagera, a to liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). Strom jeho jménem vysadila manželka Lída Haagerová, syn Tadeáš a vnuk Barnabáš. Liliovník je opadavý strom z čeledi šácholanovitých (Magnoliaceae). Pochází z východní části Severní Ameriky, kde patří k nejmohutnějším dřevinám. Dorůstá výšky přes 50 metrů a obvod kmene činí až 1,8 metru. Květy se tvarem i velikostí podobají tulipánům. Pozor, strom obsahuje jedovatý alkaloid tulipiferin. Ve své domovině ho využívají pro kvalitní lehké dřevo a domorodí obyvatelé z jeho rovných a pevných kmenů tesali kánoe. Dnes ho vyhledávají hlavně nábytkáři a také stavitelé varhan. Bývalý ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy Jiří Haager měl mimochodem liliovník rád a často obdivoval jeho exotickou krásu a mohutnost.
Sukulenty v interiéru
V rámci akcí k oslavám 20 let od otevření skleníku Fata Morgana si zájemci mohou prohlédnout i výstavu Sukulenty v interiéru, kterou v prostorách oblíbené expozice Svět sukulentů otevřeli 7. června a potrvá až do 7. července. Přehlídka představuje více i méně známé druhy sukulentů, nejčastěji původní druhy pryšcovitých rostlin, zajímavé kaktusy a sukulentní pelargonie. Ve skleníku Fata Morgana si pak zájemci prohlédnou ukázku vzácných a raritních rostlin ze sbírek botanické zahrady. Pro pěstitele tu mají v nabídce stovky druhů sukulentních rostlin, jako jsou například tlustice, aloe, agáve, populární kaktusy, ale i nádherné „pouštní růže“ (Adenium obesum) nebo stále více oblíbené „živé kameny“ (Lithops). Během víkendu 15. a 16. června si mohli návštěvníci botanické zahrady užít Afriku na vlastní kůži během Festivalu africké kultury a ochutnat tu tradiční pokrmy africké kuchyně. Nechyběla ani hudba a tanec v podání taneční skupiny z Demokratické republiky Kongo. Namibii hledáčkem fotoaparátu zde také představil na panelové výstavě z cest fotograf Igor Janíček. V botanické zahradě také uvidíte africké sochy ručně tesané z kamene, které pocházejí ze Zimbabwe.
Vznik, otevření a celou historii Faty Morgany prezentuje panelová výstava ve Výstavním sále botanické zahrady. Autoři expozice vzpomínají na realizaci snu o tropické oáze v Praze, informují o cenných sbírkách a připomínají i cesty botaniků za rostlinným bohatstvím. Kromě této výstavy botanická zahrada připravila speciální komentované prohlídky skleníku Fata Morgana. Novinky a další informace najdete na www.botanicka.cz.
Michaela Bičíková