Kolín – Jeruzalém na Labi

Kolín (v roce 1989 byl střed města vyhlášen památkovou rezervací) je staré české historické město, kde prokazatelně žila početná, bohatá a schopná židovská komunita již od poloviny 14. století,  druhá nejpočetnější po Praze, právem byl nazýván Jeruzalém na Labi.  O významu židovského osídlení svědčí  již ve středověku založený židovský hřbitov.  S  Kolínem je spojeno i  mnoho židovských osobností – kultury, obchodu a historie. Např. Bacalel,  syn legendárního tvůrce Golema - rabbiho Jehudy Löva, rodina Petschků, obchodník Filip Kafka – strýc spisovatele Franze Kafky, filosof, spisovatel a vrchní zemský rabín Dr. Richard Feder,  ministr Luboš Dobrovský. Zveme Vás na procházku po starém  židovském Kolíně – seznámíme se,  Starým a Novým židovským hřbitovem ghettem, a synagogou.

Do města každoročně přijíždí několik desítek potomků kolínských Židů, pátrat po svých předcích, poklonit se jejich památce, zavzpomínat.

 

Starý Židovský hřbitov


Tradice a zvyklosti Židů s sebou nesou mimořádnou úctu k místům odpočinku jejich předků, způsob pohřbívání, prožívání smutku a celkové obřady se již po staletí nemění.

Kolínský  Starý Židovský hřbitov na rozdíl od pražského židovského hřbitova není běžně přístupný, v turistickém informačním centru je možno objednat prohlídku s výkladem nebo si půjčit pouze zapůjčit klíče. Hřbitov má dva vchody – z Kmochovy ulice  vedle Sokolovny a z ulice Sluneční. Celkem na ploše 11 276 m2 najdeme 2600 náhrobků. 

 Vstupujeme branou vedle z Kmochovy ulice, v místech nejstarších náhrobků. Prostá tabulka v češtině a hebrejštině oznamuje, že se zde pohřbívalo v letech 1414-1888, nejstarší prozatím určené náhrobky se datují rokem 1492, dle tvrzení dr. Richarda Federa již z roku 1418 (jeho archiv se bohužel ztratil za okupace), průzkum hřbitova i nadále pokračuje. Náhrobky v nejstarší části hřbitova jsou opatřeny pouze hebrejskými nápisy, prakticky bez ozdob jen např. s nápisem „thuvh“ – což je starohebrejská zkratka, která v překladu znamená „budiž jeho (její) duše svázána ve svazku živých. Pozdější renesanční, barokní a klasicistní náhrobky jsou již bohatě zdobené symbolikou z židovské tradice – žehnající kohenské ruce, levitské konvice, Davidova hvězda nebo vinný hrozen. Najdeme i zvířecí symboly zpodobňující jméno zemřelého – např. renesační náhrobek s vypodobněním myši patřící Elijahu Maiselovi, synovi  Šemuela Maisela, po kterém je pojmenována ulice v pražském židovském městě.

Mezi nejvyhledávanější náhrobky  patří samozřejmě hrob rabbiho Becalela (zemřel 1599), syna rabbiho Jehudy Löva. Renesanční náhrobek najdeme v severozápadní části hřbitova, v části, na vyvýšenině, uprostřed nejstarší části hřbitova najdeme velký renesanční náhrobek Chajima ben Sinaje z roku 1624, strýce rabbiho Löva. Oba muže spojovala nejen víra  a příbuzenství,  působili jako rabíni ve svých městech,  i jako vrchní zemští rabíni a rektoři Židovské školy. Velmi podobné jsou i jejich náhrobky s bohatou  výzdobou, která vypovídá o významu obou učenců.

 V severní (mladší části hřbitova) najdete např. náhrobek Heinricha Teichnera (zemřel 1866) prvního profesionálního českého fotografa. Mezi největší náhrobky – bohužel dnes značně poničeného vandaly – patří monumentální klasicistní náhrobek průmyslníka Josefa Weissbergera a jeho choti. Od konce 18. století jsou nápisy na náhrobcích v hebrejštině i v latince, usnadní nám tedy orientaci při hledání hrobu té či oné osobnosti či rodiny. 

Pokud chcete opravdu poznat jednotlivé nejstarší popisované hroby, určitě doporučujeme si objednat výklad s průvodcem. Dozvíte se mnoho informací o hřbitově i o celé židovském osídlení ve středověkém Kolíně a okolí.

Starý Židovský hřbitov v Kolíně je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

 

Kolínské ghetto 

 

V historickém centru Kolína se dochovala část židovského ghetta se synagogou. Původní židovské ghetto (židovská čtvrť) zahrnuje dnešní ulice Na Hradbách, Karoliny Světlé a vnitřní Zlatá ulička ve středu města. Původně tvořily jednu ulici zvanou Židovská („Plateam Judaeorum“), připomínanou v písemných pramenech již v sedmdesátých letech 14. století. 

Nabízíme krátkou procházku historickým kolínským židovským městem v ulicích Karoliny Světlé a Na Hradbách, představujeme nejzajímavější domy, všechny jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých památek České republiky.

Ulice Karolíny Světlé - původně křesťanské domy, které postupně zakupovali bohatí židovští obchodníci.

Dům čp. 136. Připomíná se na konci 15. století jako majetek kloboučníka Bartoše, součástí židovské čtvrti se stal až v roce 1622. Dům čp. 156. Původně křesťanský dům ze 14. století, ke ghettu byl připojen po roce 1593, kdy jej koupil Žid Izák. Dnešní podoba je výsledkem klasicistní přestavby z první poloviny 19. století. Domy čp. 137 a 139 tvořily původně velký středověký dům. Součástí ghetta se stal v roce 1622, kdy jej od křesťanských majitelů koupil židovský obchodník Michal Pacovský.

Dům čp. 140. Doložený již k roku 1520 jako majetek ševce Samíka, součástí ghetta se stal až v roce 1597, kdy jej koupil Žid Štefl Čížek. 

Dům čp. 141. Doložený v roce 1526,   Žid Štefl Čížek v roce  jej koupil 1602 a následně ho postoupil židovskému obchodníkovi Šalamounovi. 

Dům čp. 151. Dnešní penzion „U rabína“ z let 1991–3 je kopií původního středověkého domu ze 13. století, renesančně přestavěného v 16. století, který byl zbořen v roce 1952. Dodržují se zde židovské tradice a nejdete zde košer vína i stravování.

 Ulice Na Hradbách – nejstarší jádro ghetta se synagogou a snad i tajnou chodbou

Většina dochovaných domů má gotické nebo pozdně gotické základy, které dokládají židovské osídlení již v době povýšení Kolína na město králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1257.

Dům čp. 124 „Rabínův dům“. Původně gotický dům přestavěný renesančně a barokně. V domě bydlel významný český židovský filosof, spisovatel,  a rabín -  dr. Richard Feder, který učil na kolínské obchodní akademii německou obchodní korespendenci babičku autorky článku.  (rabínem v Kolíně byl v letech 1917–42 a 1945–53). V přízemí domu se nachází tři unikátně dochované mikve, plněné vodou z přírodního pramene. Domy  čp. 126 a 157 skrývají synagogu. Levá část (čp. 126) je původně gotický dům ze 14. století, který sloužil jako židovská škola prokazatelně od roku 1654.  Po požáru v roce  1796 došlo k radikální přestavbě interiéru a dostavbě druhého patra .  V roce 1782 vznikla v Kolíně židovská triviální škola a tak původní školní budova sloužila jako obydlí kolínského rabína. Pro nově založenou školu se hledalo místo, kde ji postavit.  Nakonec padlo rozhodnutí postavit novou budovu na jediné volné parcele ghetta – na  přístupové cestě k synagoze. Díky tomuto záměru vznikla v letech 1844–46 klasicistní pravá část domu (čp. 157). Nyní zde sídlí Městské informační centrum Kolín. Dům čp. 152. Zajímavý renesanční dům z 15. století s vysunutým prvním patrem na pískovcových krakorcích, přestavěný do dnešní podoby v roce 1732. V devadesátých letech 20. století v rámci rekonstrukce domu došlo k zajímavému objevu – v rámci rekonstrukce gotických sklepů bylo objeveny další prostory, ještě o patro níže – zkušební sonda naznačuje možnost tajné únikové chodby z bývalé židovské radnice naproti. Bohužel nedostatek času v důsledku návazných stavebních prací dovolil pouze krátké ohledání a zakonzervování místa. Domněnka o tajné chodbě tedy stále čeká na potvrzení nebo vyvrácení. Nechejme se  snad v blízké době překvapit – najde se tajná chodba nebo

doklady o ještě starším osídlení. Dům je v soukromých rukou, záleží tedy především na majiteli objektu, zda  a kdy si bude moci dovolit omezit svou podnikatelskou činnost a obnovit průzkum  sklepení.

 

Synagoga – perla židovského ghetta 

 

Kolínská synagoga je mimo Prahu nejstarší a nejcennější památkou svého druhu na území Čech. Cennou součástí synagogy je barokní schránka na svitek Tóry z doby kolem roku 1700. Původní synagoga byla postavena na přelomu 14. a 15. století, do východního průčelí je vložen letopočet 1422. První písemně doložený rabbi se jmenoval Majer. Synagoga byla značně  poškozena požárem v první polovině 17. století. Později byla přestavěna v pozdně renesančním až raně barokním stylu a tak se dochovala s menšími úpravami do dnešních dnů. Okolo roku 1721 byla stavba rozšířena o přístavbu na západní straně a o boční prostory a v roce 1815 prodloužena do parkánu přilehlého městského opevnění. Hlavní prostor synagogy je sklenut raně barokní klenbou s bohatou štukovou výzdobou (reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny = v židovské symbolice znamenají moudrost a vinné úponky odkazují k dvanácti kmenům Izraelským) z doby kolem roku 1700. Do centrální síně se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Z vybavení se na původním místě dochoval pouze svatostánek (arón ha kódeš = svatá skříň) na umístění svitku Tóry s hebrejským dedikačním nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Davida Oppenhiema, strýce pražského rabína Davida Oppenhiema a řada synagonálních lavic u zadní stěny. Po stranách synagogy jsou fragmenty nápisů v hebrejštině. Nad jižní galerií to jsou nápisy „samet“, „matan“, „damašek“ a „atlas“, které nejsou jen geografickými názvy a názvy látek (zboží), ale i zkratky jednotlivých žalmů, které Židé řadí mezi ktuvim (spisy) a spolu s Tórou a Proroky tvoří Tanach, tedy celou hebrejskou bibli. Nad severní galerií je hebrejský nápis: „Tento dům byl postaven ke slávě jejich“. 

Svému účelu sloužila synagoga do roku 1955. Většina kolínských Židů, kteří včas neodešli před německou okupací byla deportována do nacistických koncentračních táborů. V letech 1942-45 sloužila synagoga jako skladiště uniforem pro wermacht a jednotky SS. Po roce 1945 byly obnoveny bohoslužby, ale po odchodu dr. Federa na místo vrchního rabína do Brna postupně upadal zájem o synagogu ze strany místních Židů.  V roce 1955 převzal synagogu čsl. stát, v roce 1958 byla vyhlášena národní  kulturní památkou.  Většinu drobnějšího inventáře převzalo Státní židovské muzeum v Praze. V 60. letech město Kolín uvažovalo o možnosti vybudovat zde koncertní síň, celá budova má vynikající akustiku, z uvedeného důvodu správu převzalo Městské kulturní středisko, které ji bohužel používalo jen jako skladové prostory. Záměr koncertní síně  kulturního střediska byl realizován až po roce 1990. Mezi kolínské rodáky, kteří nezapomínají na své město a svůj původ, patří i bývalý kancléř prezidenta Václava Havla a ministr národní obrany – Luboš Dobrovský, který synagoze věnoval prostředky na vitrinu, kde jsou umístěny pláštík, koruna, štít na tóru a opuková pokladnička na milodary. V současné době se v synagoze konají pravidelné koncerty a je instalována výstava „Žili tu s námi“, dokumentující dějiny židovského obyvatelstva na Kolínsku.

 

Nový Židovský hřbitov

 

Nový židovský hřbitov v Kolíně je rozložen asi půl hodiny procházkou z centra města, ve čtvrti Zálabí ve Veltrubské ulici, vedle dalších hřbitovů – centrálního kolínského a evangelického.  Vznikl v letech 1886 – 87, kdy přestala stačit kapacita původního hřbitova v Kmochově ulici. Hřbitov se používá do současnosti a jeho plocha je zaplněna více jak 1000  náhrobky. Na konci 80. let minulého století musela část hřbitova ustoupit nové  výstavbě a byla zbořena obřadní síň a modlitebna, podobný osud potkal v 70. letech židovský hřbitov na pražských Vinohradech.

 

Zajímavé náhrobky

 

Většina z tisícovky náhrobků na novém židovském hřbitově je ovlivněna nežidovskou hřbitovní tvorbou a to jak ve formách, materiálu, výzdobě i nápisech ve kterých převažuje latinka (čeština a

němčina) nad hebrejštinou. Kolínský nový židovský hřbitov je vlastně stálá výstava nádherných plastik, určitě stojí za prohlídku. Doporučujeme  např. hrobku tragicky zesnulého Arnošta Mandelíka, kterou v roce 1915 vytvořil Jan Kotěra, doplněnou sochou klečícího melancholického mladíka se skloněnou hlavou, jejímž autorem je s největší pravděpodobností Jan Štursa, což nepřímo dokládá vzájemná korespondence mezi umělci. Přítomnost figurální plastiky na židovském náhrobku je velmi neobvyklá. Hroby Kláry a Filipa Kafkových, tety a strýce spisovatele Franze Kafky, který ve svých vzpomínkách rád vzpomínal na veselou náturu svého strýce. Vpravo od vstupních vrat najdeme mj. hrobku kolínského průmyslníka Zikmunda Feldmanna, obchodníka Samuela Petschka,  sopranistky a sólistky Národního divadla v Praze, Bedřišky Reichnerové.

Uprostřed hřbitova se tyčí pomník židovským obětem nacismu  postavený podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové  a architekta  Jaroslava Křeliny Tvoří ho střední obelisk a osm nápisových desek se jmény 487 obyvatel Kolína, kteří zahynuli za holocaustu. V pomníku je uložena prsť z terezínského ghetta, z národního hřbitova v Terezíně, z Osvětimi, Majdanku, Lodže a Varšavy.

Nový Židovský hřbitov v Kolíně je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Infobox:

Městské informační centrum Kolín

Na Hradbách 157, 280 02   Kolín 1

Tel/fax: 321 712 021 E mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Provozní doba:

listopad-duben (zimní období) pondělí-pátek 8,30-17,00  sobota+neděle zavřeno

květen-říjen (letní období) pondělí-pátek  9,00 –17,00   sobota +neděle 9,00-15,00