Stříbrný klíč od Kutné Hory

 

Historie tohoto slavného českého města je nerozlučně spjata s dolováním stříbra ve 2. polovině 13. století, kdy se původně hornická osada rychle přeměnila na královské město. To svým bohatstvím konkurovalo Praze jak na poli hospodářském, tak i politickém a kulturním. Dnes je to opět velký konkurent měšťanům Pražským, a to v turistice…

Po silnici přes Kostelec nad Černými lesy to není z Prahy daleko. Nám na to stačila  automobilem slabá hodinka. Kutná Hora láká zahraniční návštěvníky, především z Japonska, Holandska a Itálie, potěšující je, že ji znovuobjevují i domácí turisté. Jezdí se sem především za památkami a proslulou Kostnicí. 
Je to již přes patnáct let, kdy na mapu světového kulturního dědictví přibyl další praporek -  Kutná Hora. Lépe řečeno její historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Nalézáme se na rozhraní Kutnohorské plošiny a Čáslavské kotliny, nad řekou Vrchlicí. Celý kraj je protkán pavučinou cyklotras, které můžete projet i na kole kupříkladu z místní půjčovny, která je na adrese Husova 18.

Passport a  Silverkey
Městské informační centrum najdeme v centru, na Palackém náměstí 377. V budově je i zajímavé Muzeum alchymie. V „íčku“ vám dají nejenom tipy na toulky za památkami a vůbec pro prožití volného času včetně aktivní dovolené, ale v duchu pořekadla „náš zákazník, náš pán“ se každému z návštěvníků věnují doslova osobně. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti, a to díky Ing. Haně Musílkové z průvodcovské služby, která zřejmě nezná slůvka nevím či nelze.“Na každou cestu či výpravu je třeba se řádně připravit. Vědět, co hledáme, vědět, co chceme vidět. A vědět, kudy kam!“
 A tak jsem byl v první řadě  vybaven cestovním pasem Kutné Hory. Turistu přijde na necelých sto korun, zato opravňuje jeho majitele k uplatnění speciálních výhod. Jeho doba platnosti je neomezená, a proto není nutné v budoucnosti žádat o jeho prodloužení. Slevy a výhody zůstávají. Novinkou je pak tzv. Stříbrný klíč od Kutné Hory,  který odemyká nejednu památku včetně muzeí i zámku Kačina a nabízí řadu slev na vstup a turistické služby, včetně restauračních a ubytovacích. V neposlední řadě ba i na dopravu, včetně výhod při použití tzv. expres taxi.

Kde, kam a za kolik
Do pasu si turista sbírá razítka z navštívených míst, kde též čerpá slevy. Tak kupříkladu v hotelu Mědínek má 10 % z ceny ubytování, stejně v penzionu U Slunce, U Vlašského dvora či v hotelu Garni. Totéž při konzumaci v restauraci Kometa nebo U Varhanáře i v pivnici Dačický. Mimochodem, tady podávají  sedm druhů piv a v nabídce je i alchymistické menu. Ale nejlepší je z jídelního lístku plněné malínské žebírko. Passport mimo jiné opravňuje majitele kupříkladu ke vstupu zdarma do jedinečné Galerie Zubov . K jedné zakoupené vstupence v nedalekém zámku Kačina ( expozice historie zemědělství, venkovských řemesel a mj. i expozice „život hrabat Chotků), obdržíte druhý prohlídkový okruh zdarma.
Silverkey je od roku 2011 novou možností, jak náramně ušetřit. Stojí 250 korun na osobou a jen vstupném svému majiteli ušetří minimálně 310 korun.  Na rozdíl od pasu je přenosný, platí však pouze v turistické sezoně daného roku. K dostání je v jednotlivých kutnohorských památkách a informačních centrech, od roku 2012 i v Čáslavi, Poděbradech a v  Praze. Postupně by se měl rozšířit do hotelových recepcí po celé republice, ke koupi by měl být například i na pražském Hlavním nádraží, internetový nákup jistě nemusíme připomínat.

Jedenáct stříbrných cestiček
Kutnou Horu je celkem snadné prochodit takříkajíc křížem krážem. Mírně vlnitý terén je nenáročný pro všechny věkové kategorie. Jde to podle mapy nebo s průvodcovskou službou, kterou si lze najmout. Nejkratší vycházka je dvě a půl hodinky dlouhá, ta nejdelší vydá na téměř šest hodin. Ale to pak už vidíte z druhého nejslavnějšího historického města země České opravdu vše.
Celoročně, mimo pondělí, můžete kupříkladu za necelé tři hodinky vidět to nejdůležitější: Chrám sv. Barbory, historické jádro města a Vlašský dvůr.
Při vycházce trvající čtyři hodiny je v nabídce návštěva Kostnice, Chrám sv.Barbory, kaple Božího těla, Jezuitskou kolej, historické jádro města a Vlašský dvůr.
Po setmění je hezká procházka noční Kutnou Horou. Kulisy historického města nás vrací do středověku, nechybí odborný výklad. Necelé dvě hodinky žijeme v iluzi, že jsme postavami slavného filmu pro pamětníky Cech panen Kutnohorských.
Náš malý výběr z Jedenácti stříbrných cestiček končíme téměř šestihodinovým putováním, kdy navštívíme: Chrám sv. Barbory, Muzeum alchymie, Vlašský dvůr, historické jádro města a České muzeum stříbra (Důl osel).


Okolí a jeho turistické magnety
Zámek Kačina – jedna z nejvýznamnějších českých empírových staveb, anglický park s exotickým dřevinami, 8 km od Kutné Hory.
Rozhledna Vysoká – 472 m, 5 km západně od KH,vrch, kde v letech  1695-97 hrabě Špork nechal postavit kapli. Ta v roce 1834 vyhořela, na jejím místě od roku 2002 veřejnosti přístupná rozhledna.  
Čáslav – centrum historického regionu Čáslavsko, město vzniklo kolem poloviny 13. století. Žižkův pomník, gotický a románská kostel, Městské muzeum, postavené v roce 1884 jako jedno z prvních v Čechách přímo pro muzejní účely. Zoologické, mineralogické a umělecké sbírky. Dusíkovo divadlo, nejstarší kamenné divadlo ve východních Čechách, dokončeno v roce 1869. Židovská synagoga z konce 19. století s fasádami v maurském stylu.
Obora Žehužice – 15 km od KH směr na východ, obora o velikosti 300 ha s proslulým chovem unikátních bílých jelenů. Naučná stezka oborou, zakončena stálou expozicí trofejí zdejší zvěře.


Svatá země v Sedlci
V Kostnici je pořád nával. Turisté z Evropy i zámoří sem váží dalekou cestu za poněkud morbidní podívanou. Zájem je pochopitelný, i když všichni víme, že „prach jsi, a v prach se obrátíš“, tak se o tom každý chce přesvědčit na vlastní oči.  Vzhledem k tomu, že jest u nás zvyk pohřbívati žehem, už nám asi nehrozí, že nějaký podivín z našich lebek či kostí jednou udělá lustry, svícny, pyramidy či nějaké erby.  Právě tak se totiž stalo v roce 1511 v Sedlci u Kutné Hory, dnes jedním z jejích předměstí.
„Jsme na místě, kdy byl v roce 1142 založen cisterciácký klášter. První klášter toho řádu v Čechách…“  začíná výklad průvodce. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země až z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po přilehlém hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země, a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech,ale i z okolních zemí.Poslední odpočinek zde našly tisíce lidí v dobách epidemií. Kupříkladu za velkého moru roku 1318 sem bylo pochováno na 30 000 obětí. Počty se zvedly i po husitských válkách. Hroby je nepobraly a tak důvodů pro pozdější vznik Kostnice bylo až až. Kosti a lebky byly zprvu naskládány kolem kaple,ale později byly přemístěny do její spodní části. „A v roce 1511 je zde poloslepý mnich srovnal do pyramidy. Interiér včetně návrhů výzdoby z kostí však navrhl v 18. století Jan Santini Aichlem, který pracoval na rekonstrukci konventního chrámu Panny Marie.“vysvětluje nám průvodce.
Prohlížím si kapli s kostnicí, uvnitř je vyrovnaná teplota a mírný průvan. Turisté a návštěvníci instinktivně tiší hlasy, jakoby nechtěli mrtvé rušit. V roce 1748 Josef II. zrušil kromě jiných i sedlecký klášter. Jeho majetek koupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do dnešní podoby. „Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice. Všechny kosti byly před použitím desinfikovány a vybíleny chlorovým vápnem.“vysvětluje nám průvodce. Učinil tak roku 1870, což stvrzuje i svým podpisem na zdi, vše vyvedené, jak jinak, než lidskými ostatky.


Když se vracím na čerstvý vzduch, mám chuť na něco ostřejšího. Asi zajdu, jako mnozí jiní turisté, k Dačickým. Nejenom proto, že tam mám s passportem či stříbrným klíčem slušnou slevu. Je tam totiž náramně živo!

 foto archiv Průvodcovské služby Kutná Hora