Orlické hory jsou hájemstvím středověké Kačenky, na zimu se k ní přidá novodobý Rampušák a jejich vládu zpovzdálí pozoruje předválečná Rampepurda. Tyto tři česko-německé postavy jsou symbolickými patrony sudetského pohoří Adlergebirge. 

Marta Svobodová

Kde se vzali?

Kačenka přichází ze středověku

Kateřinu uvedli do hor a podhůří páni z Častolovic, z Potštejna a z Dobrušky, když ve 14. století zakládali vesnice a města s kostely, které byly zasvěceny svaté Kateřině Alexandrijské. Lidová představivost si představila, že svatostánky vytyčují panství mocné paní Kateřiny neboli Kačenky. Měla sídlit vysoko v horách u pramene říčky Bělá mezi vrcholy Šerlich, Polom a Vrchmezí.

Když dorazili do horských lesů další kolonizátoři - němečtí dřevorubci a skláři - svatá Kateřina se jim prolínala s mocnou lesní paní Waldfrau a divoženkou Hummelfrau. Byly to divoké, mocné, nepředvídatelné bytosti spojené s přírodními živly, bouřemi a hlubokými pralesy.

Postava na sebe vzala lidovou podobu německé Katherl a nakonec české Kačenky. V baroku se do lidové slovesnosti začaly míchat příběhy o zlém Krakonošovi, démonickém, náladovém vládce celých Sudet, který trápil pocestné i stálé obyvatele hor. V 17. století byla Kateřina v různých verzích Krakonošovou milenkou, partnerkou nebo obětí.

V současnosti je Kačenka hlavním symbolem turistického ruchu pod Orlickými horami. Existuje Kačenčina stezka v okolí Deštného a Kačenčina pohádková říše. Grafickou podobu jim dala lokální řezbářka a ilustrátorka Jarmila Haldová. Knihy o ní píše místní spisovatel Josef Lukášek.

Rampušák vládne zimě

Kačenka vládne Orlickým horám více než půl tisíciletí. Rampušák se k ní přidal 21. prosince 1962. Redaktor Československého rozhlasu Jiří Dvořák si ho vymyslel, aby přitáhl posluchače do Orliček na lyže. (Mimochodem Jiří Dvořák byl významným členem Czech Travel Press.)

V 60. letech lyžovali v Orlických horách prakticky jen místní lidé a cestovní ruch chtěl naplnit skiareály dalšími lyžaři. Měl je k tomu přimět právě Rampušák. Zdá se, že se tu zabydlel. Každý rok přiváží zimu a s jarem zase mizí kamsi do hor.

Rampepurda z Rampuše

Rampepurda, vlastním jménem Kristýna, je prostořeká služka z románu Bylo nás pět od Karla Poláčka. V populárním televizním seriálu režiséra Karla Smyczka hrála její roli Barbora Srncová.

Hlavní dětský hrdina Péťa Bajza ji častoval přezdívkou Rampepurda rampepurďácká. V obci Rampuše nedaleko Liberku je k vidění její socha. Dívka opravdu žila v Rampuši, v románu se sice jmenovala Kristýna, ale ve skutečnosti byla Elizabeth Dušánek, německé národnosti.