Darchan, Dagšin, Dajan a Delgermá, to jsou jména čtyř hříbat, pokřtěných na pražských Dívčích hradech. Přesně tří hřebečků a jedné klisničky. Jména malým „převalákům“ symbolicky navrhla mongolská veřejnost. Možná i tato hříbata totiž jednou zamíří do země svých předků, tedy do Údolí klášterů.
Dívčí hrady nad Smíchovem jsou jedním ze tří míst, kde Zoo Praha „převaláky“ chová. Jedno hříbě koně Převalského mohou lidé vidět i v areálu Zoo Praha v expozici Gobi u horní stanice lanovky. Tam klisničku Daginu pojmenoval v březnu mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch. „Nebeská víla“, jak zní překlad jejího jména, se tak stala prvním hříbětem v loni otevřené expozici. Jeden letošní hřebeček také vyrůstá v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově v oblasti tzv. České Sibiře. Právě tam se koně připravují na náročné transporty do Střední Asie. Celkem se dosud v chovu Zoo Praha narodilo více než dvě stě šedesát hříbat.
„Ačkoliv nyní se věnujeme reintrodukci koní do Kazachstánu, bereme to jako takové intermezzo v našem dlouhodobém úsilí navracet poslední druh divokého koně do Mongolska. Údolí klášterů na východě Mongolska se stane do pár let dalším novým domovem „převaláků“. Současný babyboom tak představuje nejen velkou radost, ale i důležitý příslib pro budoucí transporty,“ tvrdí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Kůň Převalského hraje v mongolské kultuře a vědomí národa významnou roli. „Mongolský a český lid spojuje dlouhotrvající přátelství a divocí koně, kteří dnes již opět žijí v Mongolsku, jsou toho symbolem. Většině dnes žijících koní Převalského má v žilách krev koní, kteří v nějaké době žili nebo stále žijí v pražské zoologické zahradě. Praha ohromně přispěla k jejich záchraně nejprve chovem v době, kdy už v přírodě vyhynuli, a později jejich navracením do původní domoviny,“ doplnil velvyslanec Mongolska v ČR Damdin Gansukh.
Úcta se tak díky mongolskému národnímu nadšení promítá i do udělených jmen. Delgermá, jediná klisnička, bude nést jméno spojené s plodností a štědrostí. Nedotknutelnost zase charakterizuje hřebečka Darchana a posvátnost a neposkvrněnost jeho bratra Dagšina. Titul mongolského chána Batmöncha, který vládl na přelomu 15. a 16. století a kterému přezdívali všemohoucí, dostal hřebeček Dajan. Otcem všech hříbat je hřebec Heirat, matkami se staly v tomto pořadí Vereda, Gruhne, Khamiina a jako poslední Lana.
V rozlehlém výběhu na Dívčích hradech nad pražským Smíchovem je tedy nyní k vidění celkem devět koní, a to hřebec, čtyři klisny a hříbata. „Pražané mají skvělou příležitost pozorovat na Dívčích hradech hned čtyři hříbata koně Převalského. To je nejvíc mláďat v jednom roce, co se kdy v tamním výběhu ve správě Zoo Praha narodilo. Vedle samotného pohledu na krásná a zdravá hříbata je může těšit také to, že dnes pojmenovaná čtveřice bude jednou díky projektu „Návrat divokých koní“ nejspíš žít ve volné přírodě na východě Mongolska. Dík patří všem příznivcům naší zoologické zahrady, kteří svou návštěvou na tento a podobné projekty přispívají," uvedla náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Komrsková.
V příběhu posledního divokého koně na Zemi hraje Zoo Praha zásadní roli. Kromě vedení Mezinárodní plemenné knihy koordinuje i Evropský chovný program a aktivně vrací koně Převalského do volné přírody. Mezi lety 2011 a 2019 uskutečnila spolu s Armádou ČR celkem devět transportů do západního Mongolska. Zatímco chystá projekt jejich návratu i na východ země, zahájili loni chovatelé reintrodukční projekt ve středním Kazachstánu, kde koně Převalského vyhynuli již před stovkami let.
Nikola Dostálková