Chovatelé v ZOO Praha se letos mohli opravdu pochválit. V jejich péči se totiž narodila či vylíhla více než tisícovka mláďat bezmála dvou set druhů. Pražská zoo se v tomto roce rozrostla zhruba třetinu všech chovaných druhů včetně těch na pokraji vyhubení.
Hned druhý den letošního roku se v Zoo Praha narodila samička gorily nížinné, která dostala jméno Mobi. S tímto návrhem přišly kamerunské děti z městečka Somalomo, kde Zoo Praha od roku 2013 provozuje vzdělávací a ochranářský projekt „Toulavý autobus“. Mobi se od první chvíle má čile k světu a její matka, prvorodička Duni, se projevuje jako svědomitá, ačkoliv někdy přepečlivá, matka. Mobi už vedle sání mateřského mléka čile ochutnává zeleninu, a také okusuje větve. Oblíbila si hru s guerézami pláštíkovými, které s ní sdílejí expozici v pavilonu. Ty s oblibou tahá za ocasy. Pravnučka legendárního Richarda je také miláčkem návštěvníků, které baví houpáním na laně či dokonce olizováním expozičního skla.
O tři a půl měsíce později po Mobi se narodila pětinásobné matce Kijivu samička Gaia. Kijivu je zkušená matka, takže díky zkušenostem není tak úzkostlivá. Narozdíl od Duni své mládě půjčila jiné samici hned pár dní po porodu a dodnes můžete v pavilonu Rezervace Dja sledovat její o poznání benevolentnější výchovu. Gaia už dnes interaguje s Mobi a vnímá ji jako inspiraci. Právě díky ní se vyvíjí rychleji a v mladším věku zvládá celou řadu dovedností, na které musela Mobi přijít docela sama. Jméno Gaia odkazuje na řeckou bohyni Země. Gorilku tak pojmenovala slavná britská primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall, když dorazila v květnu do Prahy. Mimochodem stejně se jmenuje šimpanzice v Gombe v Tanzanii. Tam Jane Goodall v 60. letech přišla na své přelomové objevy, když například jako první popsala použití nástrojů zvířaty. Dnes 90letá vědkyně neustále cestuje po světě a motivuje lidi všech generací k ochraně přírody a šetrnosti právě vůči planetě Zemi.
Jakmile se 2. května v pavilonu Indonéská džungle narodilo mládě orangutana, byli všichni v zoo zvědaví, jak si s ním prvorodička Diri poradí. Na rozdíl od goril jsou jejich asijští příbuzní samotářská zvířata a její matka Mawar, se už dřív neukázala být nejtrpělivějším rodičem. Diri je na rozdíl od matky vzornou pečovatelkou. Pravidelně se synem „cvičí“, protahuje mu končetiny a čistí mu nosní dutinu i oči od ospalků. A ačkoli jsou orangutani nejdéle kojenými savci světa a vývin jejich mláďat je ve srovnání s gorilami pomalejší, už v létě mohli návštěvníci Zoo Praha pozorovat, jak se věčně rozcuchané mládě snaží lézt po větvích ve slunném výběhu. Jmenuje se Harapan, což znamená indonésky „naděje“ a tu tito kriticky ohrožení lidoopi skutečně potřebují. Každé narozené mládě v zoo je tak jejich skutečnou nadějí na přežití. „Hari“ je navíc geneticky cenné mládě, neboť v otcově linii jsou spolu se čtyřletým Kawim, který obývá sousední expozici, jedinými pravnoučaty orangutanů, kteří přišli do zoo přímo ze Sumatry.
Když se loni v Zoo Praha narodila samička luskouna krátkoocasého Šiška, byl to malý zázrak. Fakt, že ji zdejší zaměstnanci jako první v Evropě zvládli odchovat, tu považují za jeden z největších chovatelských úspěchů v celé bezmála stoleté historii pražské zoo. Letos narozená, už druhá samička je potvrzením zdárného chovu luskounů, která proslula svou choulostivostí, a také smutným prvenstvím. Patří totiž mezi nejvíc ilegálně lovené a prodávané tvory světa. Vedle lovu pro maso trpí tito jediní šupinatí savci právě pro své plátové brnění. Ačkoli jsou šupiny z keratinu jako lidské nehty, v tradiční čínské medicíně jim přisuzují léčivou moc. Šiška měla původně problém, protože její matka Run Hou Tang neměla dost mateřského mléka. To se naštěstí v případě Connie (angl. „Šištička“) neopakovalo. Svízelná situace ale nastala na podzim, kdy chovatelé učili Connie přejít z mléka na stravu dospělých, tedy na kaši, jejímž základem jsou larvy včelích trubců. Nakonec do směsi přimíchali chovatelé i asijské mravence, kterými se luskouni v přírodě živí. Od té doby Connie kaši s chutí konzumuje.
Když do Darwinova kráteru přijel první pár vombatů, tedy samec Cooper ze Zoo Hannover a později v Tasmánii narozená samička Winkleigh, čekali všichni nejen v zoo na možné mládě. Dlouho to nebylo jasné, protože mládě, stejně jako všichni vačnatci, tedy vombati i klokani, se rodí v embryonálním stádiu a následný vývoj probíhá v bezpečí matčina vaku. Mersey se narodila loni v září. Pohyb mláděte na břiše matky pozorovali chovatelé poprvé v listopadu, přičemž v únoru teprve začala z vaku vystrkovat končetiny a v březnu i hlavu. Až v červnu vylezla Mersey zcela ven. Proto si zaslouží místo v letošním žebříčku. Ačkoli vombat není ve světě výjimečný, v evropských zoo jich mnoho nenaleznete. Mersey je prvním v Česku narozeným mládětem těchto vačnatců, příbuzných koalám.
Senzační chovatelské úspěchy nemusí nutně reprezentovat známá a populární zvířata. Mláďata bércouna Petersova v pavilonu Afrika zblízka jsou toho zářným příkladem. Ačkoliv mohou bércouni na první pohled připomínat hlodavce či rejsky, mají v rámci starobylé skupiny savců Afrotheria geneticky blíže ke slonům, damanům nebo třeba hrabáčům. Všichni bércouni, jejichž český název odkazuje na prodloužené a srostlé kosti bérce, zaujmou prodlouženým čenichem, připomínajícím chobůtek, který mají téměř neustále v pohybu. Tento endemický druh bércouna, který obývá jen malé území pohoří Eastern Arc na hranicích Keni a Tanzanie, vyniká nad jiné svou sytou barvou i velikostí. Dvojice mláďat se narodila koncem června a dnes již víme, že jde o samce a samici. Jakožto denní živočichové jsou aktivní v průběhu celé otevírací doby zoo. V evropských zoologických zahradách jsou velmi vzácní. Zoo Praha začala s jejich chovem teprve v roce 2020 a jako první zoo v Česku se jí je letos podařilo odchovat.
„V Zoo Praha se letos narodilo či vylíhlo 1025 mláďat 187 druhů savců, ptáků a plazů. Je to opravdu skvělý rok se třemi mláďaty lidoopů, dalším mládětem luskouna a také prvním odchovem vombata,“ informoval na tiskové konferenci ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „A navíc tu mám ještě jednu novinku. Samice gibona stříbrného Alang Alang porodila v pátek 13. prosince své další mládě. To po čtyřech dnech ukazuje dobrý úchopový reflex, pije mateřské mléko a vůbec vypadá životaschopně.“
Mezi další letošní mláďata v pražské zoo patří i Goral sečuánský (*27. července 2024), Jaguarundi (*8. června 2024), kapybary Blažena, Božena a Kvído (*7. července 2024), jeřáb rajský (*3. června 2024), ostnák jihoamerický (*7. října 2024), vlhovec chocholatý (*13. června 2024), krajta zelená (*24. a 25. srpna 2024), agamka písečná (*4. – 16. května 2024), a želva tlustohrdlá (*20. února 2024).
TZ/A. Karoch