Text: Eva Mráčková Foto: Jakub Turek

Senioři 70+ mohou dobýt Pražský hrad zcela zdarma. Stačí občanský průkaz. Pozor – tato možnost s koncem letošního roku skončí. Navštívit lze katedrálu sv. Víta, Starý královský palác, výstavu Příběh Pražského hradu, baziliku sv. Jiří a Zlatou uličku a nádavkem i Muzeum Karlova Mostu.

Asi nejlepší čas k návštěvě Pražského hradu je začít v pravé poledne, kdy už alespoň velké skupiny turistů pomalu odcházejí, takže v pokladnách a hlavně v objektech je volněji. Proč pokladna? Vstup, i ten zdarma, je všude přes turnikety, které bez vstupenky nepustí. Senioři 70+ ale tu vstupenku dostanou v pokladně zdarma. A pokud nejsou na turnikety zvyklí, nevadí, vždycky je tam docela ochotný personál, který pomůže. Prohlídka je samozřejmě bez průvodce, ale hlavní pozoruhodnosti jsou opatřeny poměrně dobrými popisy – i když někde ne zrovna velkými písmeny. Zimní otevírací doba je ovšem kratší – jen do 16 hodin, takže nejlepší je zamířit hned do interiérů a případné pohledy na Prahu, poněkud drahé stánky vánočních trhů či posezení v kavárně Lobkowického paláce si nechat na potom.

Katedrálu vidíme v televizi často, ale ze Starého královského paláce se dávají jen přenosy udílení medailí. Však Vladislavský sál je ještě ozdoben vlajkou, i když jinak zeje prázdnotou. Na rozdíl od sněmovny a od úřadu místodržících, kde si lze zameditovat o defenestraci: kdo, proč a jak hluboko klesl.

Příběh Pražského hradu je hodně hutná výstava, pokud si ji návštěvník chce projít podrobně. Zahrnuje přece jen hodně staletí. Expozice je udělána velmi dobře – a pokud mají senioři dost času, asi se vyplatí návštěvu zopakovat, respektive rozdělit na více denních etap.

Vynechat baziliku by byl hřích a totéž platí i o Zlaté uličce, kterou se vyplatí projít zvenčí i zevnitř, a to ještě i s ochozem. Bezbariérové ro ovšem není, navíc všude je nutno počítat s tím, že schody tehdá dělali tak, jak vyšly, každý jinak vysoký a schodiště leckdy hodně úzké.