Na levém břehu zlatonosné Otavy v západních Čechách leží mezi Strakonicemi a Klatovy starobylé město Horažďovice. Jak víme z prvních dochovaných zpráv z roku 1251, prapůvodně to byla osada Gorazdějovice, založená knězem Gorazdem, žákem a nástupcem svatého Metoděje, bratra Cyrila, slovanských věrozvěstů. V současné době jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy, a svou perspektivu spojují zejména s turistickým ruchem. Nabídka je bohatá: Od prohlídky historického centra, které je městskou památkovou zónou, až po renesanční zámek, klášter ze 16. století nebo třeba návštěvu hradiště Prácheň, datovaného do období mezi 11. až 13. stoletím.
Ale ani tento výčet není konečný, jak o tom svědčí kupříkladu dubnové rýžování zlata. Akce přilákala mnoho nadšenců z celé republiky, spokojeni byli jak účastníci, tak i organizátor, pracovník městského muzea Aleš Červený. Horažďovice tak mají opět o jeden turistickým magnet více.
Zahájení musejní sezony 2011
Horažďovický zámek stojí na místě gotické tvrze, kterou postavili ve 13. století Bavorové ze Strakonic. Jak šel čas, objekt měnil majitele i podobu, původně gotický hrad byl přestavěn na renesanční zámek. Šternberkové, jedni z pozdějších majitelů, pak přestavěli v letech 1681-1692 zámek v barokním stylu. Poslední majitelé, hrabata Kinští z Vchynic a Tetova, žádné velké stavební úpravy již neprováděli a po válce v roce 1945 jim bylo panství, na základě spolupráce s nacisty, zkonfiskováno.
Turisté při prohlídce především obdivují tzv. Velký sál s unikátní nástropní freskou. Ta, na ploše pětasedmdesáti metrů čtverečních, znázorňuje vítěznou bitvu husitů s vojsky císaře Zikmunda pod Vyšehradem v Praze dne 31.10. 1420. Fresky na stěnách sálu zachycují výjevy z válek s Turky, včetně bitvy u Vídně z roku 1683. Námětem, velikostí i zpracováním se jedná o jedinečnou freskovou výzdobu, kterou jinde v ČR nenajdeme. Turisté jistě ocení i zámeckou kapli z roku 1680, včetně stropní fresky Povýšení svatého Kříže z roku 1712.
Netradiční spojení zámeckých prostor a muzejních expozicí
Městské muzeum Horažďovice sídlí v zámeckých prostorách. Turisté tedy mají mimořádnou možnost spojit návštěvu nejkrásnějších zámeckých prostor a prohlídku muzejních expozic i se sezónními výstavami. Oblíbenou stálou výstavou je Lidová kultura Horažďovicka, zajímavá je Mineralogie, kde je vystaveno přes 500 mineralogických ukázek z jedenácti nalezišť v okolí města i expozice archeologie, která dokumentuje nejstarší historii Horažďovicka od starší doby kamenné až po 15. století. K prohlídce ale návštěvníky lákají i stálé výstavy pod názvy Středověk, Válečná historie, 19. století či Židé v Horažďovicích. K zámecké části muzea patří i tzv. Zámecký pokoj a Modrý salonek.
Židé v Horažďovicích
Domácí i zahraniční návštěvníci se stále více zajímají o židovskou historii, kulturu i památky. Svědčí o tom nejenom Evropský den židovské kultury, který se koná každoročně první víkend v září, ale i specializované zájezdy cestovních kanceláří po židovských památkách.
Osídlení Židů v Horažďovicích je doloženo od třicetileté války. V roce 1684 zde byla postavena synagoga i založena škola. V průběhu 19. a 20. století se stali Židé na Horažďovicku hybnou silou obchodu a průmyslu. Druhá světová válka však znamenala konec této komunity. Do koncentračních táborů poslali nacisté 118 osob, včetně žen a malých dětí, zpět se vrátilo pouze 7 lidí. Opuštěná a chátrající synagoga byla v roce 1980 zbourána. V muzejní expozici jsou zachovány části jejího zařízení i listinné dokumenty po obětech koncentračních táborů a unikátní dřevěný náhrobek z roku 1915.
Po cestách, které zarostly
Koncem května, přesně 29.5 se bude v horažďovickém zámku konat vernisáž jedinečné výstavy, zaměřené na židovské památky na Horažďovicku. Výstavou oficiálně zahájí muzejní sezóna 2011 a je třeba říci, že je rovněž součástí doprovodného programu mezinárodní konference, na kterou přijede řada hostů a historiků i z Anglie i Izraele. Ve dvou patrech zámecké věže budou vystaveny faktografické dokumenty, seznamující návštěvníky s kulturou židovského národa včetně zvyků a náboženských tradic a především pak bohatá prezentace děl známého pražského fotografa Jiřího Vašků (1948), z jeho horažďovických „ cest, které zarostly“, dokumentující židovské památky zdejšího kraje.
„Své dětství a posléze mládí jsem prožil v Praze, na starém Městě v centru pražského ghetta v blízkosti Staronové synagogy. Z oken našeho bytu jsem viděl letitý židovský hřbitov s kamínky na náhrobcích, a už v té době mě silně přitahoval svou tajemností,“ vzpomíná fotograf Vašků. „V pozdější době, kdy mi učarovala fotografie a začal jsem ji studovat na konzervatoři a později na Institutu výtvarné fotografie, jsem začal hledat nové a neotřelé náměty a pohledy. Zaujalo mne fotografovat „nalezené zátiší“, jak jsem si sám pro sebe nazval židovský hřbitov, tenkrát ještě téměř opuštěný, bez zájmu malířů a uměleckých fotografů…“
Od té doby uplynula ve Vltavě spousta vody. Faktem ale zůstává, že jeho první „židovská“ výstava byla v roce 1990 přímo v Klausově synagoze v Praze, kde se Vašků s úspěchem zhostil nelehkého úkolu zachytit fragmenty pražského ghetta neotřelým výtvarným pojetím.
Na horažďovické výstavě Jiřího Vašků budou vystaveny fotoobrazy židovských stop z obcí Slatina, Rábí, Kasejovic, Hlístova i Horažďovic samotných. Výstava bude veřejnosti přístupna od konce května do konce září 2011.
FOTO: Jiří Vašků