Kostel sv. Markéty
Město Kašperské hory je oblíbenou šumavskou turistickou destinací. Nejenže tu najdete historický kostel sv. Markéty, několik unikátních muzeí, pivovar, Bylinné lázně a nedaleký hrad Kašperk, ale v okolí narazíte na těžební zbytky po zlatokopech, kterých se tu vystřídala od dob Keltů a středověkých horníků celá řada. Nejnověji usiluje o těžbu zlata firma Treasure Valley Holding s r. o. s nizozemským kapitálem.
Kdy město Kašperské Hory založili, nevíme, protože se nedochovala zakládací listina. Archeologové tvrdí, že okolí s jistotou osídlili na přelomu 12. a 13. století zlatokopové. Šlo o unikát, protože založení sídla v těžce přístupných horách v nadmořské výšce okolo 750 metrů nad mořem nebylo v raném středověku obvyklé. Název osady odvodili z názvu hory, tedy Reichenstein (Bohatá skála), později Berg Reichenstein. České jméno Kašperské Hory tu začali užívat až v 16. století. Zlato tady objevili téměř s jistotou Keltové. Po jejich odchodu doly pustly a na fakt, že se tu těžilo zlato, lidi zapomněli. Oni také Keltové uměli zlaté písky vypírat opravdu dobře. Kolem roku 1300 zlato znovuobjevili zkušení horníci z německých zemí. Z té doby se zachovaly šachty a úklonné štoly v intravilánu města i nejbližším okolí. Většina dolů velkých hloubek nedosahovala, výjimečně to bylo 80 metrů. Na tuto dobu těžby jsou dosud viditelné tzv. pinky, pozůstatků této povrchové těžby je bezpočet. Největší zlatá horečka propukla za vlády posledních Přemyslovců.
Budova lázní
Město bohatne
Se zlatou konjunkturou do města proudili noví a noví horníci. Díky dolování mohl král Jan Lucemburský výrazně umořit svoje astronomické dluhy, za což městu věnoval určitá privilegia. Snad proto v roce 2015 byla na zdejší budově Muzea Šumavy odhalili pamětní desku Jana Lucemburského. I jeho syn, Karel IV., svými zakladatelskými činy významně hospodářsky město Kašperské Hory pozdvihl. Založil například strážní hrad Kašperk. V 15. století dolování upadlo v důsledku husitských válek. Horníci odcházeli jinam. Současně s útlumem dolů pravděpodobně nastává zvýšený příliv českého obyvatelstva, které hledá jiné zdroje obživy. Přesto ale ještě v roce 1424 bylo údajně v provozu 37 zlatodolů.Místo zlata dřevo a sklo
Kašperské Hory se dokázaly s útlumem dolů hospodářsky dobře vypořádat. S bohatstvím lesů a jejich zpracováním souvisel kromě skláren, papírny na ruční papír i rozvoj truhlářského řemesla. Krásně tuto dobu popsal zdejší spisovatel Karel Klostermann, jehož rodina žila právě v Kašperských Horách. Spisovatelův otec byl dokonce městským lékařem a členem rady města. Místní podnikaví obyvatelé také založili Továrnu na výrobu brýlí (pozdější Okula Nýrsko, závod Kašperské Hory), která vyráběla půl miliónu brýlí ročně. V současnosti je to rodinná továrna Medica Filter na zdravotnické zboží. Městský pivovar, který založili v roce 1551, sice po revoluci přebudovali na hotel, ale k vaření piva se částečně vrátili roce 2016. Ze skláren na území města, fungovala nejdéle do 90. let 19. století sklárna na tabulové sklo ve Vogelsangu (dnes Podlesí).
Muzeum motocyklů Kašperské hory
Muzeum motocyklů Kašperské hory dělá radost milovníkům historie a krásných veteránů již od roku 1990. Nachází se v něm více než 170 modelů motocyklových veteránů, především od legendárních výrobců Jawa a ČZ, a také asi 80 historických jízdních kol. Pokud chcete trochu lépe poznat historický vývoj motocyklů, tak krom muzea motocyklů v Kašperských horách, zamiřte do jedné z jeho dvou poboček v Železné Rudě a v Bečově nad Teplou.
Muzeum Šumavy
Zakladatelem muzea byl ředitel měšťanské školy Rudolf Nowak (1863–1932), který shromáždil více než tři tisíce sbírkových předmětů z města a okolí Kašperských hor, zhotovil různé plánky a nákresy, velký model hradu Kašperku a v místních sbírkách uložil i obrazy z města a okolí. Jeho pokračovatelem se stal profesor německé reálky Hans Kollibabe (1880–1950), vlastivědný pracovník a publicista, kronikář města a organizátor zdejšího společenského a hudebního života. Svoje sběry lidové slovesnosti střední Šumavy vydal knižně a pro muzeum získal další cenné přírůstky. V muzeu také uložili rozsáhlý městský archiv. Nejstarší listiny jsou z doby panování Jana Lucemburského. Ve 30. letech také muzeum organizovalo sbírky k financování archeologických výzkumů keltských hradišť Obří hrad u Popelné a Hradiště na Sedle u Albrechtic (Sušice).
Spor o těžbu zlata
V oblasti se údajné dodnes nachází asi 120 tun zlata. V 90. letech minulého století probíhal k velké nelibosti zdejších obyvatel v okolí průzkum možné průmyslové těžby zlata, o kterou usilovala kanadská společnost TVX Bohemia Důlní. Neuspěla. V současné době se o totéž pokouší firma Treasure Valley Holding s r. o. s nizozemským kapitálem, která už v katastru skoupila asi 50 hektarů pozemků. V srpnu 2014 jí ovšem Ministerstvo životního prostředí ČR zamítlo dvě ze tří podaných žádostí na průzkum, takže budoucnost města a vůbec celé oblasti může být ještě zajímavá.
Foto: Petr Brodecký