Světově proslulé lázeňské středisko je jižní branou do chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Mariánské Lázně leží v lesnatém údolí v průměrné nadmořské výšce 360 m a přímo překypují bohatstvím přírodním léčivých zdrojů. Na poměrně malém území města vyvěrá 40 minerálních pramenů a v blízkém okolí dalších více než sto. Zdejší podnebí se vyznačuje svěžím podhorským klimatem, jemuž dodává sílu množství lesů a nádherných parků, volně prostupujících romantickou architekturu hotelů a kolonád.
Původně tu chtěli těžit sůl
Dějiny vzniku a prvého vývoje města jsou spojené s dějinami Premonstrátského kláštera v Teplé, kterému okolní území od dávných dob náleželo. Klášter založil již v r. 1193 český vladyka Hroznata. Protože hrál významnou úlohu v soustavě opěrných pohraničních bodů na bavorském pomezí, jsou první zmínky o léčivých vodách v tomto kraji poměrně pozdní. Pojí se k roku 1528, kdy král Ferdinand I. projevil zájem o „slaný pramen“ u Úšovic, aby z něho získával sůl a zajistil tak Čechám nezávislost na dodávkách z ciziny. Velkým zklamáním bylo jistě zjištění, že Glauberova sůl, obsažená ve zdejší minerálce, má projímavé účinky. Dodnes ale nese tento pramen královo jméno. Říká se mu „Ferdinandův“. Léčivým a blahodárným účinkům pramenů lidé začali věnovat soustavnější pozornost až v 18. století. Hlavní zásluhy na myšlence založit v údolí lázně nese klášterní lékař Josef Jan Nehr, v jehož úsilí ho podporoval opat Karel Kašpar Reitenberger. Nezměrnou vůlí obou mužů se doslova během několika let proměnilo nevlídné bažinaté údolí na jedno z nejkrásnějších letovisek té doby. Od roku 1808 nese na počest světice Panny Marie název Mariánské Lázně.
Úžasná parková úprava a stavební skvosty
Následující epocha výstavby obce probíhala podle plánů J. Fischera z Prahy. Šťastným krokem bylo i přizvání uměleckého zahradníka Václava Skalníka, který kompozicí parků dal Mariánským Lázním neopakovatelný ráz. Prozíravé řešení ulic, parků a náměstí mistrovsky doplňuje přírodní a krajinná scenérie.
Období rozkvětu a přeměny Mariánských Lázní v moderní letovisko je spojené s osobou starosty August Herziga a vídeňského architekta Josefa Schaffera. Herzigův úřad prosadil vybudování Nových lázní, unikátní železné kolonády a zakládání městských parků. Starosta také nechal vybudovat elektrárnu, pouliční osvětlení a prosadil úpravu nových pramenů. Výstavba honosných lázeňských domů a hotelů na sebe nenechala dlouho čekat. Díky jejich architektuře získaly Mariánské Lázně neopakovatelnou atmosféru slavného lázeňského města. Zdejší Lázeňské domy, zřídelní pavilóny, pitné haly či kolonády doplnily společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení. Ty byly a dodnes jsou začleněné do krajinného prostředí, které doplňují vývěry minerálních pramenů, parky, zahrady, promenády a sportoviště.
Mezi jednu z nejkrásnějších místních staveb pro ilustraci patří i pětihvězdičkový historický Hotel Esplanade Spa & Golf Resort, který leží v překrásném lesoparku s jedinečným výhledem na město. V historii byl a dodnes je nejhonosnějším hotelem v Mariánských Lázních. Zažil řadu příznivých sezón, kdy sloužil knížatům, bankéřům, indickým princeznám a maharadžům. Na druhé straně se stalo, že měl díky historickým peripetiím několikrát namále. Naštěstí přežil socialismus a bouřlivé dění po roce 1989.Po rozsáhlé rekonstrukci, která dopodrobna zachovala veškerý secesní ráz a půvab, si hosté mohou i v současné době vychutnat jeho podmanivou atmosféru.
Lázeňský trojúhelník
V letošním covidovém roce doslova zanikla velice významná událost. Mariánské Lázně, Karlovy Vary a Františkovy Lázně získaly dne 24. 7. 2021 titul světového dědictví UNESCO „Great Spas of Europe“. Pro všechny tři lázně se už dříve vžilo označení „Lázeňský trojúhelník“. Přestože Evropu rozdělily světové války, neúprosné mocenské zájmy a trojice lázeňských měst se na více než 50 let nedobrovolně vytratila ze seznamu evropských perel, toto ocenění znamená, že se opět mezi světová lázeňská centra postupně navrací.
Kdysi se návštěva lázní stávala společenskou událostí. Za léčením, zábavou, politikou i obchodem se sem sjížděli osobnosti celého světa. Anglický král Eduard VII., si například prostředí Mariánských lázní oblíbil natolik, že se sem vrátil celkem devětkrát. V knize hostů tu najdeme jména jako: Twain, Kipling, Dostojevskij, Edison, Chopin, Strauss, Wagner, Freud, Kafka, a mnoho dalších. Protože si zdejší lázně ponechaly svůj půvab a neopakovatelnou pohodu přelomu století, i dnes jsou připravené splnit vysoké nároky moderního návštěvníka. Označení „Great Spas of Europe“ si určitě zaslouží.