Jaký bude letošní rok pohledem českých farmářů? Zatím nic moc. Například dosavadní nízké teploty znamenají otazníky nad ranými plodinami, které mohou dorůst se zpožděním. Pro ostatní to zatím není, snad krom namrzlých květů meruněk, žádná katastrofa. To příroda zřejmě „dožene“, pokud ovšem bude přiměřená vláha a teplo. Tím, že je v Česku každý rok na jaře jiné počasí, jde českým pěstitelům doslova o existenci. K tomu všemu tu máme navíc koronavirus.
To, že zákazníci přicházejí do obchodu a očekávají v regálech také čerstvé české ovoce a zeleninu, je již řadu let samozřejmé. „Naši zákazníci vědí, že odebíráme produkty od desítek českých farmářů a družstev řadu let. Plodiny se k nám dostanou tou nejkratší možnou cestou, z pole nebo sadu, vše dovezeme přímo k nám do hypermarketu,“ říká Lutfia Volfová, vedoucí externí komunikace Globus. Množství nabídky se během roku mění. Zatímco během jarní, letní a brzké podzimní sezóny české ovoce a zelenina tvoří většinu nabídky, v zimě lze nabídnout i přes technologický pokrok v pěstování a skladování jen jablka, rajčata a kořenovou zeleninu. Letošní sezóna českých plodin v Globusu právě startuje, a to českým chřestem. Dál pokračuje vším, co se prakticky v tuzemsku dá vypěstovat. Tedy od česneku, cibule nebo jahod, až po borůvky či peckoviny. Nově letos nabídnou z českých zdrojů i pórek a pekingské zelí. V nabídce každoročně nechybí dokonce ani české melouny, i když těch se vypěstuje spíše symbolické množství. Navíc dozrávají až v polovině léta.
Čekání na hlavičky českého chřestu
Letošní rok bylo dlouho chladno. Pěstitelé, kteří dodávají do hypermarketů Globus rané plodiny, už bedlivě sledují vývoj počasí každý den. „Letos byla zima tuhá a teploty se stále dlouho pohybovaly okolo bodu mrazu. To samozřejmě může start sezóny oddálit,“ říká Jan Charvát z farmy Český chřest z Hostína u Vojkovic. Podle něj to ale může kupodivu znamenat i lepší chuť. Rostlinka má čas nabrat více živin z půdy. „Velké teplo na jaře pro chřest znamená, že rychle vyžene ven. Navíc ve velkém množství. To ale přináší problémy se závlahou, půda se rychleji vyčerpá a ke konci sezóny na konci června již nově vyrostlý chřest takzvaně mele z posledního,“ vysvětluje Jan Charvát.
Dlouhá cesta k fantastickému jablku
Zatímco pěstitelé chřestu už vyhlíží na poli první sklizeň, ovocnáři v současné době dokončují řez stromů. Je to pro ně teprve počátek běhu na dlouhou trať. Boj o úrodu svádí každoročně od jara i Pavel Voráček, majitel rodinné firmy Fytos, která hospodaří na 120 hektarech půdy, z toho 70 hektarů tvoří ovocné sady. Z nich dodává již sedm let třešně, švestky, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz či jablka. „Snažíme se přírodní rizika eliminovat. Proti kroupám máme protikroupové sítě nad stromy, výskyt chorob a škůdců monitorujeme počítačovým programem, který simuluje vývoj počasí s výskytem chorob a škůdců. Na části ploch máme protimrazové hořáky. Vybudovali jsme nový vrt jako zdroj závlahové vody pro potřeby sadů v době sucha. Žádné opatření ale nefunguje na 100 %. Každým rokem se učíme,“ popisuje Pavel Voráček každoroční boj o úrodu. A ten se vyplácí. Chloubou farmy jsou jablka Opal. Úspěch českých jablek, která farma prodává výhradně v hypermarketech Globus, předčil veškerá očekávání všech. Z neznámé odrůdy se stal fenomén založený na vlastnostech plodů. Krásně zlatožluté plody s křupavou strukturou dužniny, mají medově sladkou chuť, a jsou velmi voňavé. U samotných jablek ale podle Pavla Voráčka úspěch nekončí. „S hypermarketem máme nastavenou prospěšnou formu spolupráce, která nám umožňuje plánovat a počítat s pravidelným odběrem našeho ovoce. Díky tomu jsme vysadili drobné ovoce a uvedli řadu nových produktů na trh. Třeba například i náš odrůdový mošt Opal. Ten získal v roce 2020 ocenění Regionální potravina Středočeského kraje,“ říká. Farma plánuje letos nabídnout do prodeje i další novinky.
Koronavirus zavřel hranice a sběrači zůstali za nimi
Situaci našich farmářů velice zkomplikovala i situace kolem koronaviru. Katastrofou to málem vloni skončilo pro pěstitele chřestu. „Ze dne na den nám kvůli omezení cestování po Evropě vypadli naši zkušení sběrači z východní Evropy. Hledat narychlo náhradu bylo o infarkt. V sezoně totiž u nás pracuje až 200 lidí. Když se chřest včas nesklidí, můžeme ho vyhodit. Letos jsme připravení o něco lépe, ale situace samozřejmě není jednoduchá. Chřest je navíc, jako první česká jarní plodina, signálem pro zbytek českého zemědělství, jakým obtížím bude v sezóně čelit. Ať již to má být sucho nebo lockdown,“ vysvětluje Jan Charvát. Stejnou zkušenost má i firma Fytos. „Mezi velká úskalí práce farmářů patří lidský faktor. Například dostatek pracovníků pro sklizeň ovoce, zejména jablek,“ potvrzuje Pavel Voráček.
Loňské jaro bylo výjimečné i jinak. „Český chřest prodáváme už mnoho let. Ale teprve loni jsme díky zavřeným restauracím měli možnost nabídnout naprosto všechny druhy českého chřestu, a to včetně velkých masivních bílých oddenků, které běžně končí na talířích špičkových restaurací. Zákazníci byli nadšení, a my jsme byli naopak rádi, že jsme mohli pomoct s odbytem chřestu, který by jinak možná zůstal na poli. Uvidíme, jak to dopadne letos,“ dodává na závěr Lutfia Volfová.