Edita Volková

Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozrazuje letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Výstava nabízí řadu zajímavostí i překvapivých skutečností a představí řadu známých i neobvyklých druhů zmíněných nezastupitelných dřevin. Těm nejmladším návštěvníkům tyto stromy přiblíží oblíbená čtveřice Čtyřlístek, která má pro ně připravený i soutěžní kvíz. Exotické i naše domácí druhy jehličnanů můžete přijít obdivovat od 1. července až do 31. srpna denně od 9.00 do 19.00 hodin v celém areálu botanické zahrady včetně skleníku Fata Morgana.

Ačkoliv si většina lidí s jehličnany spojuje představu zasněžené krajiny či ozdobeného vánočního stromku, dokázaly se během své existence na naší planetě přizpůsobit různorodým podmínkám od vlhkých tropů až po oblasti na srážky velmi chudé. „Jehličnany jsou neobyčejnou skupinou dřevin, kterou najdeme doslova po celém světě. Vyznačuje se obrovskou variabilitou, a přesto je často míjíme bez povšimnutí. Leckoho jistě překvapí, kolik neobvyklých vlastností má třeba i obyčejný smrk. Věřím, že výstava přinese nejen řadu zajímavostí, ale také inspiraci pro zahrádkáře a zábavu pro děti,“
vysvětluje Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.„Při prohlídce výstavy o jehličnanech si návštěvníci mohou prohlédnout i to, jak pokročila stavba nového západního vstupního areálu, který hodláme dokončit ještě letos. Bude tam nová restaurace, přednáškový sál, pokladny a další zázemí pro zvýšení komfortu návštěvníků naší Botanické zahrady,“ dodal náměstek primátora pro životní prostředí, Petr Hlubuček (STAN).Desítky živých exponátů a zajímavosti ze života jedné z nejvýznamnějších skupin rostlinné říše představuje i letní vzdělávací výstava.

Kouzla jehličnanů dětem přiblíží Čtyřlístek

V rámci výstavy projdou návštěvníci osmi tematickými zastaveními, kde se dozvědí základní informace o charakteristice, ekologii i rozšíření uvedené skupiny dřevin. Nejmladší příchozí bude doprovázet známá čtveřice ze Čtyřlístku. Spolu s nimi děti například zjistí, proč mají jehličnany místo listů jehlice a k čemu jim slouží. U každého zastavení pak zvídavý malý návštěvník najde odpověď na otázky ze soutěžního kvízu, díky kterému se seznámí s jedním z nejvzácnějších exponátů. „Jehličnany mám osobně velmi rád, jelikož celá rodina
s oblibou jezdíme na Kokořínsko. Tam jsou borovicové lesy, smrky a celkově krásná příroda, odkud čerpám inspiraci pro mé kresby. Komiks k výstavě se mi proto kreslil velmi dobře. Byl jsem překvapený, kolik zajímavostí jsem se díky tomu o jehličnanech dozvěděl, uvedl Jaroslav Němeček, autor komiksu Čtyřlístek. Díky spolupráci se Čtyřlístkem vzniklo také speciální číslo oblíbeného časopisu, které je věnované Botanické zahradě hl. m. Prahy. Zájemci si jej mohou zakoupit v infostáncích.

Vydejte se za jehličnany třeba až na Novou Kaledonii nebo do Krkonoš

Sbírka jehličnanů v trojské botanické zahradě čítá několik stovek druhů od našich domácích
až po ty exotické z tropických oblastí. Zní to možná překvapivě, ale v tropech najdeme jehličnanů opravdu hodně. K nejzajímavějším lokalitám patří Nová Kaledonie, s jejíž flórou se návštěvníci seznámí ve skleníku Fata Morgana. „Pro jehličnany je to malý ráj. Najdeme tu 12 jehličnatých rodů, což je víc než v celé Evropě, a to od statných stromů čeledi blahočetovitých až po drobné keře různých nohoplodů. Na Nové Kaledonii roste i vůbec nejpodivnější jehličnan světa, nezelený Parasitaxus ustus, parazitující na jiném jehličnanu,“ vysvětluje Romana Rybková, kurátorka tropických rostlin Botanické zahrady hl. m. Prahy. S exotikou se návštěvníci potkají i ve venkovních expozicích. Díky příznivým podmínkám Trojské kotliny se zde totiž daří celoročně venku i některým choulostivým druhům nejen jehličnanů.
Na výstavě lidé uvidí rovněž domácí lesnicky využívané druhy a seznámí se se stavbou jejich těla. „U nás uvidí také několik desítek šišek.Zájem vzbuzuje například nejtěžší šiška borovice Pinus coulterii, vážící více než jeden kilogram, dále největší, kterou má druh Pinus lambertiana, nebo naopak ta nejmenší, náležící druhu Microbiota decussata. Vystavujeme také příčné i podélné řezy 20 druhů jehličnatých dřevin, které ukážou často zajímavou a překvapivou texturu a strukturu. Chybět nebude ani pryskyřice vybraných druhů. To vše obohatí velkoformátové fotografie a názorné kresby,“ uvádí Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma.„Estetickou hodnotu jehličnanů a jejich použití v tvorbě bonsají budou moci návštěvníci obdivovat v Japonské zahradě. Dozví se mimo jiné, které druhy využívají v bonsajistické tvorbě na dálném východě a jaké u nás,“ říká Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají.

Zranitelné bohatství naší planety

Výstava si klade za cíl ukázat návštěvníkovi výjimečnost jehličnanů. Ty jsou v rámci rostlinné říše zcela unikátní a pro své přežití zvolily úplně jinou strategii než jiné skupiny rostlin. V něčem jsou nadčasové, a v něčem naopak archaické. „V době klimatické nestability, jsou tyto dřeviny možná o to více zranitelné. Mnoho rodů a druhů patří k potenciálně ohroženým. Právě lidské chyby v hospodaření a nakládání s krajinou se na jehličnanech ukazují více než názorně. Proto chceme veřejnosti přiblížit právě tuto skupinu a tím zvýšit i povědomí o jejich významu v přírodě,“ dodává Tomáš Vencálek.