Jaromír a Věra Hamplovi
Již po dvanácté mohou návštěvníci obdivovat v Muzeu Karlova mostu unikátní betlémy. Letos organizátoři expozici doplnili i o historii vánoční hudby.
Podle Zdeňka Bergmana, ředitele Muzea Karlova mostu tu naleznou zájemci betlémy z celého světa. "Unikátem je betlém africký z mahagonového dřeva, kde černý král Baltazar je navzdory tradici vyřezán ze slonové kosti, je tedy bílý," dodal Bergmann. Je tu i betlém námořnický, či betlém z kukuřičného šustí. „Letošní výstava Muzea Karlova mostu vznikla ve spolupráci s hudebním skladatelem doc. Lukášem Matouškem a sestává i z předmětů zapůjčených Muzeem Vysočiny Třebíč. Jsou zde stavěcí a skříňové betlémy převážně z 19. –20. století nebo tabla Muzejního spolku Třebíč z r. 1943 s ukázkou prací třebíčských betlémářů,“ vysvětlil kurátor výstavy Michal Cihla.
Betlémářská tradice vznikla v roce 1223, kdy František z Assisi (1181-1226) zinscenoval v italské Umbrii zřejmě vůbec poprvé scénu Kristova narození. U vesničky Greccio v jeskyni, kde uspořádal výjev narození Páně. V jeskyni byly jesličky, osel i telátko. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí a sloužil mši. Tato událost prý byla nejen prvním hraným betlémem, ale byla i poprvé sloužena půlnoční mše. První betlém v Praze vystavovali už v roce 1562.
Třebíčské betlémy jsou unikátní i svými rozměry. Jde o několikametrové instalace, ve kterých se mísí scenérie Vysočiny s exotickými stavbami a rostlinstvem. Každý rok se betlémy stavěly znovu. Kolem roku 1900 stavělo betlém asi 60 rodin, obsahovaly až tisícovku figurek. Rodiny se vzájemně navštěvovaly a hodnotily svá díla. Po světové válce se stal nejoblíbenějším skříňkový typ betlému. Nezabíral tolik místa, neprášilo se na něj a stavba trvala jen okamžik. Krásný je například zdejší betlém Antonína Žamberského, nebo Josefa Pokorného (1876-1957), který byl městským strážníkem. Ve volných chvílích ve službě s kolegou Josefem Charvátem malovali betlémové figurky, Pokorný vynikl v tvorbě staveb do betlémů. Jan Huňáček (1893-1957) stavěl betlémy, a navíc byl hercem v ochotnickém divadle. Jeho betlém má detailně propracované miniaturní figurky.
V muzeu najdeme i další unikátní betlémy. Například Vltavský rybí betlém, znázorňuje svatou rodinu ve velmi nezvyklé kompozici. Tradiční betlémskou scénu Narození ztvárnili polští řezbáři Jan Czupryniak a Vlastimil Malyjurek z lipového, dubového a topolového dřeva do podoby polidštěných postav ryb českých rybníků a řek. Pannu Marii představuje plastika kapra, sv. Josefa znázorňuje plastika sumce a jikra ve škebli symbolizuje Jezulátko. Betlém po obou stranách obklopuje sedm alegorických rybích postav, z nichž nejvyšší měří 180 cm. Tři krále představují okoun, jeseter a candát s korunkou. Autorem nápadu je Jiří Rachfalík. Zobrazení Svaté rodiny před panoramatem Pražského hradu má své kořeny v raném křesťanství, kdy se Ježíše ve zkratce znázorňovali jako rybu.
Rekordním betlémem je ten největší ze slámy. Skládá se z 24 postav v životní velikosti a vyrobil ho Andrzej Wrzecionk také z Polska. Devět lidských figur včetně svaté rodiny a anděla a patnáct zvířecích postav autor upletl ze slámy a suchých travin tzv. ošatkovou technikou. Nejvyšší je jeden ze tří králů (Melichar) vysoký 196 cm, svatý Josef měří 175 cm a nejmenší Jezulátko má 47 cm. Všechny figury, z nichž nejmohutnější je stojící velbloud, který má při výšce 193 cm délku 290 cm, rekordman vyrobil za použití nosných dřevěných koster a pracoval na nich celý rok. Unikátní betlém, který se každoročně rozrůstá o nové postavy, byl zapsaný nejen do České databanky rekordů, ale i do Guinnessovy knihy rekordů.
Vánoční hudba
Nejstarší záznamy o vánoční hudbě najdeme v takzvaných Mariánských chválách, které pocházejí z 11. až 12. století. Píše se o nich v rukopisu v knihovně pražské metropolitní kapituly. Historie křesťanských vánočních koled sahá do13. století. Podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi. Tehdy ještě nešlo o čistě vánoční koledy, ale o písně s křesťanskými náměty. Časem dost z liturgických zpěvů zlidovělo. Další už vznikaly spontánně a každý národ začal zpívat své vlastní koledy. Zpívaly je hlavně děti a ti nejchudší z chudých, když chodili dům od domu a prosili o výslužku. Tato tradice se dochovala dodnes. Koledníci obcházejí domácnosti vždy druhý svátek vánoční, tedy na svatého Štěpána. Koledám všichni všude rozumí, protože jejich námět je ve všech jazycích stejný, a to oslava narození Spasitele.
V muzeu zněla například Pastorela, což je drobná kantáta s lidovou vánoční tematikou, typická pro českou hudbu. Soubor Ars Cameralis pod vedením Lukáše Matouška hrál tuto vánoční hudbu na středověké nástroje. Vánoční hudbě se věnovali zejména venkovští kantoři jako například Jakub Jan Ryba. Jistebnický kancionál z 15. století obsahuje nejstarší dochované liturgické zpěvy v češtině a české písně duchovní i válečné. Nejznámější z kancionálu jsou dnes písně Kdož jsú boží bojovníci nebo Povstaň, povstaň, veliké město pražské. Z kancionálu je i skladba Zvěstování, kterou napsal Jan z Jenštejna. V 16. a 17. století Jednota bratrská vytiskla české kancionály a snažila se je rozšířit mezi lid. Značná část písní byla věnována vánočním dnům, patří sem i známá a dodnes zpívaná píseň Narodil se Kristus Pán, veselme se. Zajímavá je i žákovská koleda. Když žáci potřebovali peníze, tak šli koledovat nejen o Vánocích. V první sloce žádali 3 stříbrňáky a v poslední už 6. Jeden žák byl převlečen za biskupa, na kterého vybírali.
Na výstavě jsou vystaveny historické nástroje. Šalmaj je dřevěný dechový nástroj předchůdce hoboje a anglického rohu. Má přezdívku řvoucí píšťala. Její historie začíná v 8. století, k nám se dostala v době křížových výprav. Byla součástí vojenské kapely a měla společně s trubkami a bubny zastrašit protivníka. K vidění je rovněž gotická harfa, flétny, citera a další. Tradiční výstava betlémů je pro veřejnost otevřena až do 2. února 2020, tedy do svátku Hromnic.
Ředitel společnosti Pražské Benátky, Zdeněk Bergman, připravil zase dárek pro rodiny, které navštíví výstavu během všedních dní, v podobě zvýhodněné rodinné vstupenky na plavbu Pražskými Benátkami. Plavba na vytápěných lodích typu Vodouch s audio-výkladem a drobným občerstvením, tedy perníkem a například svařeným vínem nebo čajem trvá 45 minut. Lodě vyplouvají každý den od 10:30 do17:00hod. ze skrytého podzemního přístaviště Judita pod Karlovým mostem. Otevírací dobu Muzea Karlova mostu a vyhlídkových plaveb naleznete na www.muzeumkarlovamostu.cz a na www.prazskebenatky.cz
