Busta Karla Čapka před zámkem Chyše.

Text a foto: Jaromír Hampl, Věra Hamplová a zámecký archiv

Při cestě z Karlových Varů jsme se zastavili na zámku Chyše. První zmínky o Chýších jsou z roku 1158, kdy byla osada zemanským sídlem rodů Odolenů z Pětipes. Ve 13. století vznikl na místě tvrze gotický hrad. Mikuláš z Lobkovic v roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na renesanční zámek. V roce 1672 se stala majitelkou Chyší Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská, která se vdala podruhé za Jiřího Viléma Michnu z Vacínova. Manželé Michnovi provedli v roce 1695-1708 přestavbu zámku v barokním slohu. V té době vznikla zdejší nejvýznamnější památka nástropní malba Petra Brandla.

Rod Lažanských

Prokop I. Lažanský z Bukové, nejvyšší dvorní kancléř, který získal Chyše v dražbě roku 1766, vlastnil už tehdy panství Rabštejn a Manětín. Celé panství se po jeho smrti rozdělilo mezi dva syny, Prokopa II. a Jana, čímž vznikla chyšská a manětínská větev Lažanských.

Po smrti Prokopa II. roku 1823 dědí celé panství jeho syn Prokop III. Za jeho vlády proběhlo nejprve několik dílčích stavebních úprav a posléze přestavba celé vnější fasády zámku v letech 1856–1858 podle plánů známého architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Zámek tak získal tudorovskou pseudogotickou podobu, kterou má dodnes.

Prokop III. měl na panství cihelnu v Podštělích, sklárnu v Tisu a v Rabštejně břidlicové lomy s nejkvalitnější břidlicí v Českém království. Na řece Střele měl několik mlýnů a katrů. V  letech 1861 až 1863 nechal postavit podle plánů Vojtěcha Ignáce Ullmanna jako své šlechtické sídlo novorenesanční Lažanský palác. Ten je jednou z posledních pražských palácových staveb koncipovaných jako kombinace reprezentativního šlechtického sídla, činžovního domu a administrativních prostor. V přízemí paláce zřídil r. 1881 restauratér Václav Zoufalý (pozdější majitel proslulého lahůdkářství na Zlatém kříži) kavárnu Slavia. Dnes zde vedle Slavie sídlí FAMU.

Zámek Chyše z ptačí perspektivy.

V r. 1891 se stal majitelem Chyší Vladimír Lažanský významný představitel české kulturní a politické scény na přelomu století. Oblast Chyší byla v té době zcela germanizovaná ale hrabě jako český vlastenec obsazoval všechna místa na panství výhradně českými úředníky, hajnými atd. Byl i prezidentem Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895. Za učitele pro svého syna vybral Karla Čapka. Roku 1925 zdědil chyšské panství jeho syn Prokop IV. Lažanský. Ten vedl nákladný život: podnikl plavbu kolem světa, koupil si letadlo a zřídil v Chyši letiště. Proto v roce 1933 prodal palác Lažanských v Praze a zbyl mu jen velkostatek Chyše.

V témže roce se oženil s německou šlechtičnou Ingeborg von Königsmark, propagátorkou letectví. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Ribbentropa. Nedaleký zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribbentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce vadilo. Navíc Prokop z obavy o majetek přijal za války německé občanství, takže byl v r.1945 jeho majetek zkonfiskován.

Novodobá historie

V roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které bylo vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou. V roce 1967 se správcem stává ONV Most a byla zde do r.1979 škola v přírodě. V tomto roce byl zámek kompletně vyklizen, uzavřen a dále chátral. Další vlastník firma Balnex a.s. měla plán vybudovat v zámku luxusní hotel, po listopadu 1989 svůj záměr však přehodnotila a od roku 1993 nabízela zámecký areál k odprodeji za 27 milionů. Koncem roku 1995 projevil zájem o koupi zámku Vladimír Lažanský z Děčína, který od svého záměru neustoupil a na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou za 10 milionů korun s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit.

Nástropní freska Petra Brandla.

Vzal si hypotéku a podařilo se mu zařadit jeho obnovu do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury ČR. Díky tomu dosáhl i na evropské fondy a mohl se ucházet o peníze z nich pomocí grantů. V červnu roku 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy. Dne 30. května 1999 byla už otevřena první zámecká expozice. Zámek je zrekonstruovaný i nově zařízený díky Státnímu ústavu památkové péče, který panu Lažanskému půjčuje mobiliář zdarma za podmínek, že ho on nechá na své náklady restaurovat. Zejména jde o původní Chyšské fondy – nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Věci se tak vrátí na původní místo.

Vladimír Lažanský nám prozradil: „Jsem strojní inženýr, vystudoval jsem ještě ekonomii a po roce 1989 jsem začal samostatně podnikat ve finančnictví. To je dnes můj hlavní zdroj příjmů. Pocházím z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Náš rod má ale kořeny v západních Čechách, v Bukové, odkud pochází. Můj dědeček byl vzdáleným bratrancem posledního majitele zámku Prokopa Lažanského. Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu.“

Prohlídka zámku

Zámkem nás provedla majitelka Marcela Lažanská. Začínáme v přízemí v salonu s nástropní freskou Petra Brandla Davidovi je přinášena hlava zavražděného syna krále Saula. Je to český unikát, protože Brandl se věnoval olejomalbě a fresky nemaloval. Na fresce pracoval 3 měsíce a dostal za ní 600 zlatých, což v té době stačilo na koupi domu. Brandl ale vedl bohémský život a zemřel v chudobě. Vedlejší velký štukový sál vyzdobili na konci 17. století italští štukatéři.

„Když jsme sem přišli bylo 50 % zničeno, naštěstí podle osové souměrnosti se to dalo rekonstruovat. Ve štukových oválných zrcadlech jsme čekali malby, ale nic tam nebylo,“ vysvětluje paní Lažanská. Dnes se zde konají koncerty, svatby a další akce. V jídelně nás okouzlil vzácný servis z roku 1810 z italských Benátek s krajkovým porcelánem, novorenesanční kredenc a lustr ze dřeva. V kuchyni upoutal stoletý funkční papiňák, spojené vidličky a děrované lžičky na sardinky. Je zde zachovaná původní barokní dlažba.

„Místnost knihovny byla totálně zničená, strop i podlaha. Původně zde bylo 6000 svazků, dnes jich tu je 2000. Vlastní knihovna se našla v místní škole,“ dodává paní Lažanská. Pokračujeme v 1. patře v západním křídle pro hosty. Jsou zde 4 stejné pokoje za sebou. První pokoj je opraven. „Po dokončení je problém co do místnosti dát. Tady jsme měli štěstí. Při dokončování se nám ozvali z karlovarského Puppu, že likvidují starý nábytek a nabídli nám apartmán z roku 1920. Tak jsme nezaváhali a okamžitě jsme se dohodli a nábytek přivezli. Součástí jsou i závěsy a nádherné zrcadlo,“ dodává.

Sedací souprava ve velkém Štukovém sále.

V další místnosti jsou lovecké trofeje z Afriky. Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zapůjčila Vladimíra Bromélie, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci. Dalším mecenášem byl profesor Rubeška. Jednu africkou trofej daroval i ruský turista, ruští turisté z Karlových Varů přijíždějí každý týden na výlet.

V dalším pokoji pánském a dětském je portrét posledního majitele Prokopa IV. ve věku 2 let. Ten odešel s manželkou do Německa a pak do Zimbabwe, kde v r. 1969 zemřel ve věku 65 let. Jeho 2 dcery žijí ve Velké Británii. Manželé Lažanští jsou s nimi ve spojení, několikrát přijeli do Chyší. Starší dcera Mechtilda, které bylo v roce 1945 11 let poskytla rady, jak byli zámecké místnosti uspořádány. Mladší Angelice je dnes 73 let, je z ní Lady Crawford a vlastní tento skotský zámek spjatý se Shakespearovým Macbethem. Na stolku jsou fotografie dcer s manželi Lažanskými a čestná občanství, které dcery obdrželi při příležitosti 250 let od příchodu Lažanských na Chyši v r.2016. Další místnost má nádherný trámový renesanční strop, který zázračně přežil. Ve vstupní, původně obranné věži je jediný pokoj na zámku s balkonem, připomínkou původního hradu je 3 m silná zeď. Po ložnici rodičů následuje obytná část s obrazem Vladimíra Lažanského, který zaměstnal Karla Čapka.

Karel Čapek učitel mladého Prokopa

Karel Čapek v listopadu 1915 složil doktorské zkoušky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě. V té době byl již známým publicistou, překládal z francouzštiny, ale marně sháněl zaměstnání. V žádosti o zaměstnání psal roku 1916 knihovníkovi Zemského muzea v Praze Kohlovi: „Mé předběžné vzdělání je jenom doktorát v oboru dějin umění a estetiky; nevím sám, k čemu bych se s tím hodil, a zdali je na světě místo, kde je mně zapotřebí…“ Faksimile dopisu je zde vystaveno.

Tam mu to nakonec nevyšlo, a tak v březnu 1917 přijal místo preceptora (domácího učitele) v rodině hraběte Vladimíra Lažanského. Byl ve službě od 1. března do 30 září, pouhých 7 měsíců, to si ve smlouvě Čapek vymínil. Chtěl se dostat do redakce Národních listů. To se mu podařilo v listopadu 1917. Na zámku byl od 1.května, stal se domácím učitelem třináctiletého syna Prokopa IV. Ten se narodil otci v 55 letech, matka mu zemřela v 45 letech, když byl osmiletý.

Otec ho rozmazloval a dovolil mu vše. Prokop byl drzý, učit se nechtěl, ze zámku utíkal, Čapek často na něho čekal půl dne. Hrabě dal Čapkovi pokoj ve věži u schodiště, aby Prokopa uhlídal. V pokoji bylo pološero, v té době se svítilo petrolejkou. Čapek se svým prvním zaměstnáním nechlubil, připadalo mu nedůstojné, že byl v panských službách. To, co tu Čapek zažil se dnes ví díky spisovatelce Marii Šulcové, která celý život zasvětila dílu bratří Čapků. Její knihu Kruhy mého času věnovanou Karlu Čapkovi, zámku a okolí je možné zde zakoupit. Objevila zdejší dávno zaváté stopy díky bývalému důchodnímu Šímovi a lékaři Foustkovi, tehdy 23letému studentu stomatologie.

Alkovna, tlakový hrnec ze začátku 20. století.

Hrabě uložil Čapkovi sehnat ještě někoho, kdo bude učit na piano, jezdit se synem na koni a povede ho k tělocviku. Tuto funkci měl Foustka. Čapek měl připravit Prokopa na postupovou zkoušku z tercie do kvarty.

Odraz pobytu v Chyši v díle Karla Čapka

Již roku 1919 píše povídku Na zámku (Trapné povídky), kde nechává zaznít postavám, které zde poznal. Hlavní postavou je vychovatelka Olga.

Předobrazem slavného protiválečného románu Krakatit z roku 1922 byla Bolevecká katastrofa, kdy 25. května 1917 vybuchlo skladiště trhavin v muniční továrně v Bolevci u Plzně. Při výbuchu zahynulo okolo 150 lidí. Hlavní hrdina se jmenuje Prokop, je zde i starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul.

Ve Věci Makropulos ožívá stará pověst Lažanských, kdy ve věžní místnosti zámku bydlela stará dáma, která vypila elixír mládí. Skončila jako obyčejný smrtelník, a její duch v místnosti přetrvává a bloudí dodnes.

Modrá chryzantéma z Povídek z jedné kapsy se odehrává v nedalekém Lubenci. Podle povídky knížecí zahradník objevil v Lubenci světově unikátní modré chryzantémy.

Od května 1967 je před zámkem umístěna busta Karla Čapka od akademického sochaře Josefa Adámka

Zdevastovaný zámek v letech 1996-1997.

Zámecký park

Lažanští obnovili nejen zámeckou budovu ale revitalizovali i anglický park o rozloze 9 ha včetně rehabilitace jeho vodního hospodářství. Zámecký park je komponován s využitím členitého terénu ve dvou částech rozdílných architektonických uspořádání První část, jejíž dominantou je zámecká budova, se rozvíjí kolem potoka, který vytvořil mělké údolí.

Potok se pod zámkem stáčí kolem návrší, na kterém byl už postaven hrad a ústí do malého rybníka pod zámeckou budovou, jíž tvoří nastavené zrcadlo. Kompoziční osu dolní části parku tvoří potok. Horní část parku tvoří velká členitá louka. Mezi oběma částmi parku je svah, který přechází v rovinu spojující jeho obě části. V centru tohoto svahu je nejstarší strom v parku, cca 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta.

Zámek Chyše a zámecký pivovar.