První výstavu uspořádal v budově Čs. obchodního oddělení v Miláně v r. 1975 pod názvem Italské okamžiky. Doma pak poprvé předvedl fotografie z Apeninského poloostrova v Malé Galerii Čs. spisovatele v Praze v r. 1983. Tato výstava nesla jméno „Itálie je víc než země, je to cit…“ Fotografie z této výstavy se pak objevily v knize italského básníka Sandra Penny Zvláštní radost žít.
V r. 1975 se seznámil s fotografem Josefem Sudkem a v r. 1977 s hercem a spisovatelem Miroslavem Horníčkem. Z jejich spolupráce se později zrodila kniha Chvilky s Itálií, kde Koppovy snímky inspirovaly M. Horníčka k zajímavým úvahám a fiktivním příběhům zobrazených lidí. Kniha vyšla v r. 1988 až po různých peripetiích, ale zato v neuvěřitelném nákladu 97 000 výtisků. Navíc mu přinesla i třicetileté přátelství s tímto vzácným renesančním člověkem. Autor je členem Svazu českých fotografů, jeho vybrané snímky byly zařazeny do Zlatého fondu Muzea fotografie a moderních obrazových medií v Jindřichově Hradci. „To, že dobrá fotka má obsahovat nějaký příběh, mne učil náš nejslavnější fotograf Josef Sudek, který to formuloval lapidárně: “Dobrá fotka musí mít něco za rohem, ale nesmí to tam řvát”. Musí také vydržet zkoušku časem. Sudek byl velký obdivovatel Itálie, i když tam v první světové válce přišel o pravou ruku. Hlavně ho tam fascinovalo to jižní světlo. Jeho pochvala mých tehdejších fotek zněla: “Leze to, leze to, fešáku, jen tak dál!“ Do milované Itálie se Pavel Kopp vrátil v letech 1990–94, kdy působil jako diplomat na čs. velvyslanectví v Římě. Zde pokračoval ve své fotografické tvorbě jak tradičně černobíle, tak i barevně. Postupně tak vznikla řada cyklů, jako Láska po italsku, Reflexy, Ospalá Itálie, Plakáty a j. Tehdy se také podařilo vydat Chvilky s Itálií v italštině, v Římě je pak osobně pokřtil i Miroslav Horníček se slavnou herečkou Giuliettou Masina.
„Od počátku mne zajímala především živá fotka, ve které je možno najít nějaké emoce, které by mohly něco říci každému, kdo má možnost se na ni podívat. Dnes se pro to ujal odborný název Street Photo. Brzy jsem zjistil, že italské ulice jsou pro tento typ fotografie ideálním prostředím. Mohl jsem tehdy pracovně cestovat po celé Itálii, a tak jsem nikdy nezapomněl vzít si sebou svoji Leicu a byl okouzlen tím, že ulice jsou zde nikdy nekončícím divadlem. Obdivoval jsem tu uvolněnost zdejších lidí, jejich chování a empatii, temperament, způsob hovoru, jak se objímali, pili svou kávu a živě diskutovali o všem, o lásce, o jídle, o fotbalu, nebo politice. Při tom problémů mají možná více než my, ale berou je jinak, tak nějak zlehýnka a veseleji,“ osvětluje svoji tvorbu Kopp.
Doma v Praze pokračoval ve fotografování, i když naše ulice k tomu přinášely mnohem méně příležitostí. Český básník Vladimír Janovic ho tehdy požádal o cyklus fotek z Karlova mostu, o kterém napsal sbírku básní “Most alchymistů”. Tak vznikla i stejnojmenná knížka a následně i výstava. „Postupně jsem rozšířil zájem o život v celé staré Praze a ty fotky se opět začaly řetězit do cyklů a já začal postupně objevovat jejich vnitřní souvislosti se svými staršími italskými fotkami. Pochopil jsem, že problémy a chování lidí v obou zemích jsou vlastně velmi podobné. Není také divu, vždyť kultura naší země vycházela i z antiky a italské renesance. Ne nadarmo český historik Cyril Kříž nazval svoji knihu o těchto kontaktech “ Známe se už jedenáct století,“ dodává Kopp. Tak se zrodil cyklus “Paralely”, který autor již 40 let rozšiřuje a stále ještě není hotov. Pokud autor při prohlížení svého archivu objeví nějakou fotku se zajímavým příběhem, snaží se vyfotit pro ni při nejbližší příležitosti její “dvojče” ve druhé zemi. Proč autor fotografuje černobíle? Černobílá fotografie navozuje větší pravdivost a je více konkrétní. Zobrazuje charakter a duši člověka. Ponořte se i Vy do světa paralel, hledejte a objevte nečekané souvislosti, třeba u fotek milenců na rampě Národního muzea a na Ponte Rialto v Benátkách nebo pohledu milenců na Prahu či Florencii. Nechce se až věřit co má společného zábradlí Karlova mostu se zábradlím mostu přes Tiberu v Římě. Věřím, že budete výstavou nadšeni stejně jako my. Výstavu uspořádal Ústav mezinárodních vztahů se spolupráci s Café Neustadt. Na závěr ještě jeden typ, od 15. ledna do 4. února bude v Italském kulturním institutu výstava fotografii Pavla Koppa a Antonia Saporita Palermo-Praha Imprese.
Jaromír a Věra Hamplovi