Statistiky cestovního ruchu posledních let ukazují, že postupně měníme způsob trávení svých dovolených. Platí to jak pro mladé, pro rodiny s dětmi, tak i pro dříve narozené – jako odraz společenských změn, jimiž jsme v poslední době prošli.

Ostatně není to jev zaznamenaný jen u nás, ale funguje prakticky ve všech rozvinutých zemích. Dovolená se nečerpá najednou, zpravidla během prázdnin, ale člení se na několik etap. Větším dílem se orientuje - jako dříve - na letní pobyty na slunci, u vody, často u moře, avšak část se ponechává na pobyty třeba v zimě na horách, popř. se v menších dávkách užívá k rozmanitým programům tzv. prodloužených víkendů apod. Výraznou změnou je i fakt, že stále větší oblibu si získávají tzv. aktivní dovolené. Nadále už není cílem lenivět na pláži a pasivně se opékat, ale naopak spojit pobyt ve slunných končinách se sportem, poznáváním, zábavou, někdy také získáváním nových dovedností, či soustředěnou regenerací a obnovou vitality. Tzv. wellness, spa (á la lázeňské), či fitness programy jsou už dnes na denním pořádku a bývají pro ně vhodné podmínky mnohem častěji, než dříve. Mezi nové pojetí dovolené, dnes stále více vyhledávané, patří také tzv. „dobití baterek“ – tedy pobyt v teplých krajích v obdobích, kdy doma není právě nejtepleji. Vzhledem ke kratší společné historické etapě ( na niž sice nejsme příliš hrdi ) v nedávné minulosti je nám z exotických končin Kuba tak nějak o poznání „mentálně“ blíž. Už jen proto, že jsme se o ní poměrně dost dovídali...

Ostrov o něco více svobody               

Velkého významu návštěvnosti ze zahraničí pro ekonomiku ostrova jsou si na Kubě dobře vědomi. Proto také poslední dobou poněkud uvolnili podmínky pro rozvoj turistického průmyslu. Došlo k velkým investicím několika mezinárodních hotelových řetězců, vznikla řada moderních, vesměs luxusních hotelových objektů. Nechybějí konferenční a kongresové kapacity, sportovní hřiště, golfové areály. Karavany japonských džípů zvou k výletům s průvodcem či bez, podobně lze vyjíždět na motorových člunech podél mořského pobřeží nebo proti proudu řek do vnitrozemí. Potkáme i skupiny turistů na výletech koňmo. Pořádají se už i okruhy turistických skupin po celém ostrově s ubytováním v soukromí, tedy bez izolace od domácích obyvatel. Povoleno je i drobné soukromé podnikání – sice zatím jen s vyloučením „kapitalistického vykořisťování“, ale přece... Pravda, dodnes je na Kubě možné odlišit dva světy – ten turistický, kde si nejen užívají hosté, ale kde se slušně daří i domácím, kteří je obsluhují – a pak ten druhý, kde je o poznání méně veselo. Avšak nic není jen černobílé a dalo by se o tom diskutovat. Rozhodneme-li se na Kubu cestovat, litovat určitě nebudeme.

Hudba, tanec, slavné koktejly a rum

Svět turistů tu takříkajíc na každém kroku provázejí typické kapely s temperamentní, ale i romantickou hudbou, která je díky slavnému filmu Buena Vista Social Club už po řadu let populární na celém světě. Často – a zpravidla když jsou turisté vítáni při příjezdu - se poblíž kapely vyskytnou půvabné tanečnice a v další vlně číšníci, nabízející koktejl „Papá“ Hemingwaye – daiquirí, nebo neméně oblíbené mojito. V nabídce nápojů můžeme v těchto dnech zaznamenat žhavou novinku. Don José Navarro - Primer Maestro Ronero (v případě vína by se nejspíš řeklo špičkový sommeliér) značky Havana Club Selección de Maestros nám představil tento nový luxusní druh kubánského rumu: “Jsme pyšní na naši novinku, její mimořádné vlastnosti jsou výsledkem  dlouhodobého soustředěného úsilí. Základem byl výběr nejjemnějších zrajících rumů z rezerv Havana Clubu. Následovalo jejich uložení do vybraných dubových sudů se silným aromatickým potenciálem. Konečně závěrem nastává „Cuban Barrel Proof“ – společné rozhodnutí maestros roneros o tom, které z takto uzrálých rumů půjdou do konečné směsi. Tak docilujeme nenapodobitelného aromatu a skvělé chuti“. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit – je báječný. Ostatně ochutnat se dá, i kdybychom na Kubu necestovali – dováží se i do Česka.   

Hýřivá Tropicana a to ostatní

Při pobytu na Kubě rozhodně nelze vynechat slavnou havanskou Tropicanu – oslnivou revui, plnou vynikajících tanečníků v tradičně skvělé choreografii a kostýmech, ve výpravnosti neznajících omezení. Ta má už i „dcerušku“ – stejnojmennou revue v supermoderním objektu ve městě Matanzas. Není divu – kvalita této fantastické show prošla bez úhony všemi režimy – tak je vynikající. Programů, plných žhavých tanců a hudby je však možné si užít i na řadě dalších míst, mezi nimi např. v originální Pirátské jeskyni poblíž Varadera. Á propos – Varadero: stále jedna z nejkrásnějších pláží světa, dobře vybavená, obklopená atraktivními hotely a resorty, kam přijíždějí zejména Kanaďané, Španělé, Italové, Nizozemci, Britové, oklikou ( navzdory stále platnému blokujícímu zákonu jako „experti“, „výzkumníci“, či přes třetí země ) i desetitisíce Američanů. Za nimi pak se řadí Evropané. Kromě relaxu na pláži, zmíněných výletů a shlédnutí světoznámé revue Tropicana je na Kubě k vidění množství dalších zajímavostí. Po stopách papá Hemingwaye dorazíme v Havaně do baru Floridita, či do restaurantu La Bodeguita del Medio, podnikneme výlet na jeho „finku“- sídlo, kde psal své slavné romány, či do vesnice Cojimara, odkud pocházel jeho starý rybář z novely Stařec a moře, oceněné Nobelovou cenou. Projdeme

se starou koloniální Havanou, na exkurzi zavítáme do továrny na slavné doutníky Cohiba. Ty – spolu se zdejším třtinovým rumem Havana Club – jak již řečeno - určitě stojí za to okusit. Vyznavače jachtingu přiláká k prohlídce přístav Marina Hemingway, odkud lze vyjet na rybolov nebo za potápěním do světově proslulého mimořádně atraktivního podmořského království ryb neuvěřitelně fantastických barev a tvarů v kulisách korálových útesů. Obdivovatele klasického tance pak jistě přiláká kubánský národní balet, založený a k mimořádnému mistrovství dovedený slavnou primabalerínou Alicií Alonso. Podnikatelskou snahu Kubánců poté oceníme třeba tak, že se necháme za dolar vyfotografovat spolu s půvabnými dívkami v pravých koloniálních oděvech…

Hudba na Kubě odráží historii

Předkolumbovské složení obyvatel ostrova vzalo za své během španělské kolonizace. Nad původním indiánským převládlo obyvatelstvo španělské, později doplněné africkými otroky v roli chybějící pracovní síly. Fúze africké kultury s prvky španělskými, později ovlivněna vlnami imigrace Francouzů, Číňanů, Haiťanů, Jamajčanů a Mexičanů, doplněna nepřímým, ale silným vlivem italské kultury 19. století a severoamerické 20. století – to jsou etapy formování hudby na Kubě. Dnes existuje pět hlavních kmenových skupin, z nichž každá je charakterizována specifickými žánry, formami, hudebními nástroji, stylem. Měl jsem unikátní příležitost zažít polodenní program, během kterého byly charakterizovány a také prakticky vystoupily kapely, představující všechny odlišné druhy hudby na ostrově. Nepopsatelný zážitek. I když turisté zpravidla mohou slyšet jen některé z těchto žánrů, i tak nabudou dojmu, že hudba zní na každém kroku. Není divu – prostí, temperamentní lidé dali této muzice vznik, snadno jí porozumějí a bez obtíží ji dokáží reprodukovat – proto asi nikdy nezanikne...

Ano, Kuba stojí za návštěvu z celé řady důvodů - a „baterky“ ? Ty si tam spolehlivě dobijeme také…