Procházela jsem krajinou, kterou jsem vídala ve snu

 

Je až neuvěřitelné, jak se někdy stýkají sny se skutečností. A to jsem si nikdy nemyslela, že se tak stane… Mám ale radost, že jsem díky návštěvě Údolí paláců a zahrad v polském pohraničí, jen pár kilometrů od vrcholu Sněžky, zjistila, že snová krajina může být realitou.

Už jsem celkem opatrná na vyumělkované romantické příměry a slova, z nichž tryská romantika jako voda z kašny. Jenomže! Člověk míní a příroda mění. Jak bych teď uvítala, kdybych dokázala bez větších prodlev sázet za sebou jedno, byť i kýčovitě romantické, slovo za druhým. Čím větší kadence, tím lépe. Nedaří se, jen pořád vidím před sebou tu šťavnatou, jarní, úžasnou krajinou, která otevírá svoji náruč. Ale vzhledem k tomu, že věřím ve čtenářovu výraznou představivost, vystačím si se slovy zdánlivě obyčejnými, jako je krásný, nádherný, úchvatný, unikátní, jedinečný….

Údolí paláců a zahrad je krajina, která na příchozí působí velmi mile, jako zahrada dobře udržovaná a kultivovaná. Každý ze zdejších zámků, tady se spíš říká paláců, leží uprostřed parku, vzrostlých lesů, luk, rybníčků, můstků, lávek i skalek. Je jedinečnou a originální součástí zdejší přírodní mozaiky. Patří sem a nikam jinam. Tady je před desítkami a stovkami let nechali postavit někdejší majitelé zdejších obcí a měst. Třeba pruský král Fridrich III. si nechal postavit letní zámecké sídlo v obci Myslakowice.

Originalitu svým palácům vtiskli jejich dnešní majitelé. Před lety je od státu koupili jako ruiny a díky prostředkům vlastním, evropským i z úvěrů je přetvořili v luxusní obyvatelná sídla, hotely nejvyšší kvality. Také ale díky své vůli a zatvrzelosti, jinak česky řečeno zabejčilosti. Začínali v ruinách, kde nebylo ani světlo, ani teplo, roky žili na staveništi se svým snem. Po letech ho dokázali převést do reality. A my se teď můžeme z jejich úsilí těšit a kochat se tou krásou, kterou vytvořili.

Ve Staniszówě, obci jen kousek od Jelení Hory, jsou zámky tři. Všechny také obklopené parky, které je navzájem propojují. Jedním z nich je zámeček zvlášť příjemný, malebný, který s klidným svědomím mohu nazvat unikátním. Je to hotel Palac Staniszów manželů Dzidowých. Jeho nejstarší část byla vybudována v 2. polovině 18. století.

Ona někdejší televizní hlasatelka, on někdejší obchodník elegantně navázali na velmi rozvětvenou rodinu knížete von Roise, majitele zámku. Poslední členové rodiny opustili stanizsówský zámek v roce 1945.

Manželé Dzidowy koupili zbořeninu zámečku před deseti lety a dnes po neobyčejně tvrdé dřině, nesčetných pochybnostech a chvílích marnosti, nabízejí svým klientům ubytování a gastronomii nejvyšší úrovně. Historické prostory jsou stále historické, nábytek evokuje zámeckou idylu, okna míří do parku a zahrada na Sněžku. Ideální místo pro ideální romantickou dovolenou.