Výstava Císařské dědictví představuje mimořádné kulturní bohatství – osobní předměty posledního čínského císaře Aisin Gioro Pchu I (1906–1967), známého na Západě jako Henry Puyi. Tento panovník usedl na trůn už jako dvouleté dítě a stal se symbolem dramatických proměn Asie v první polovině 20. století. 

Pro tuto výstavu bylo vybráno 65 nejvýznamnějších předmětů, které zahrnují stříbro, bronz, slonovinu a vzácná dřeva, často doplněná drahými kameny – nefritem, jadeitem, korálem, karneolem, chalcedonem, horským křišťálem a jantarem.

Exponáty odrážejí mistrovství tradičních čínských řemesel a hlubokou symboliku dvorských ceremonií dynastie Čching. Patří sem bohatě inkrustované kumgany, rituální meče, svícny, stúpy či předměty každodenního dvorského života. Každý kus nese příběh o prestiži, tradici a schopnosti přizpůsobit se novým dobám.

Osud těchto předmětů je úzce spjat s dramatickým životem samotného císaře. Pchu I dvakrát abdikoval, krátce se v roce 1917 vrátil na trůn při neúspěšném pokusu o obnovu monarchie, po vypovězení z Pekingu se uchýlil k Japoncům, ti ho po svém vpádu do východní Číny učinili císařem nově vytvořeného státu Mandžukuo pod japonskou kontrolou. Na konci druhé světové války se stal zajatcem Sovětské armády, která ho předala do Číny. Byl vězněn, „převychováván v duchu pouček Mao Ce Tunga a po deseti letech amnestován. Zbytek života strávil v Pekingu jako zahradník a archivář. Zemřel v roce 1967 bez potomků.

Výstava umožňuje nahlédnout do života císařského dvora, připomíná zaniklou slávu dynastie Čching a zároveň odráží přelomové události 20. století od zániku císařství přes japonskou okupaci až po nástup komunistické éry. Návštěvníci se mohou těšit na vizuálně bohaté exponáty, které kombinují estetiku, symboliku a mistrovství řemesla.

Výstava se koná v Klášteře minoritů Praha, v unikátních prostorách Románských sklepení, které výjimečně podtrhují atmosféru dávné historie a dávají vyniknout kráse vystavených pokladů.

Eva Mráčková/Agentura Helas

Foto Agentura Helas