.
Karlovy Vary patří mezi evropské lázně s pověstí exklusivity,kde počet návštěvníků se během roku příliš nemění.To byl také zřejmě jeden z důvodů ,proč se organizátoři Tourfilmu rozhodli pořádat každým rokem podzimní rendez-vous cestovatelů právě v tomto neobyčejném městě.
Cestování jako snaha vymanit se ze stereotypu každodennosti
Ukázka činnosti cestovatelů a přehlídka jejich tvorby je zároveň vyjádřením touhy objevovat něco nepoznané a zcela neprobádané. Pronikat do neznáma je druh vášně bez ohledu na námahu, nebezpečí a zdravotní rizika. Ale to je již osud typu lidí, kteří posouvají po staletí naše vědomosti o planetě Zemi ve všech oblastech kupředu. A ti ostatní, kteří se dívají na jejich fotografie i filmy a poslouchají jejich vyprávění? I oni občas asi mají svoje představy a iluze ,že se jednou stanou účastníky nějaké dobrodružné cesty do neznáma .Proto jsou cestovatelské programy tak oblíbené.
Když generální ředitel Czech Tourismu ing . Rostislav Vondruška a ředitel Tourfilmu Josef Schutz zahajovali v Grandhotelu Pupp 44. ročník mezinárodního filmového festivalu filmů a multimédií s turistickou tematikou Tourfilm, určitě již dopředu tušili, že Karlovarský týden je dobře připraven. Jeho součástí byl i 18.ročník Tour region filmu s projekcemi o České republice a také 8. Lázeňský festival. Letos bylo do soutěže Tourfilmu zasláno ze 135 zemí na 5OO filmových snímků , a též 352 příspěvků na multimédiích . Každý ročník má svoji hlavní hvězdu. Tou byl pro rok 2O11 cestovatel s dobrodružnou duší, švýcarský psychiatr dr. Bertrand Piccard. Sám obletěl zeměkouli balónem v rekordním čase a nyní připravuje projekt Solar Impulse. Malé letadlo by při oblétání Země bylo poháněno pouze solární energií . Dědeček B.Piccarda byl vynálezcem batyskafu a jako první člověk na světě vystoupil v upraveném balónu až do stratosféry. Jeho otec zase sestoupil v Mariánském příkopu u Filipín do nejhlubšího bodu ,který byl kdy naměřen v oceánu. B.Piccard je v současnosti nominován na velvyslance dobré vůle Spojených národů pro humanitární pomoc lidem v nouzi .Ozdobou Karlovarského týdne byl doyen česk&y acute;ch cestovatelů,81. letý dr.Miloslav Stingl.Cestovatel a etnograf ,který se domluví 17.jazyky,navštívil 151 zemí a je autorem 41.knih.Projektem „Co je v Evropě nejkrásnější“ propaguje v zahraničí nadále Českou republiku. A dnes je pouze zneklidněn dávnou předpovědí indiánských Mayů o údajném konci světa v prosinci 2O12.
Letošní Tourfilm probíhal v himalájském duchu a byli zde početně zastoupeni i vynikající horolezci. Nechyběla ani Klára Poláčková ,první Češka ,která stanula na vrcholu Mount Everestu, a také pokořitel řady osmitisícovek Josef Rakoncaj. Svoje himalájské zážitky zde vyprávěly dvě vysokohorské turistky- herečka Jana Paulová a zpěvačka Iveta Blanarovičová . Souběžně probíhal křest knihy Jitky Kulhánkové „:Mizející Ladak-Útržky z Malého Tibetu.“ Přednášejících na himalájské téma byla celá řada a poutavé byly jejich zkušenosti s nebezpečím ze strany maoistických bojůvek nebo i vyprávění o hrozbě ekologického znečištění hor. Část přednáškového sálu hotelu Thermál byla pro účely Tourfilmu vybavena dovezeným himalájským nábytkem. Nechyběla ani tibetská čajovna s originálně oblečenou obsluhou. Diváci měli také možnost se seznámit s ukázkami himalájských tanců ,které předváděly tanečnice v tradičních kostýmech. Podmanivá byla rovněž hra na tradiční himalájské hudební nástroje .Poslední den Tourfilmu byl věnován dětem a besedám s cestovateli. V Grandhotelu Pupp byly vyhlášeny a předány letošní ceny a v závěrečném rautu se personál hotelu Grandhotelu Pupp tradičně předvedl jako bezkonkureční karlovarský hostitel.
O Tourfilmu jsme již dříve informovali v článku ... http://czechtravelpress.cz/tiskove-zpravy/382-karlovarsky-festival-cestovatelskych-fim-tourfilm-zna-vitze.html
Karlovy Vary - multinárodnostní lázeňské město
O tom,že se tyto významné lázně staly již městem kosmopolitním brzy po svém založení císařem Karlem IV v polovině 14. století hlavně po udělení privilegií královského města, podávají svědectví zachované kroniky.Za vlády Václava IV bylo město prohlášeno za tzv. svobodné i s právem udělování azylu.Již v této době bylo využíváno lázeňsky a koncem16.století se nacházelo ve městě už na 2OO lázeňských domů, do jejichž sklepních koupacích místností byla termální léčivá voda přiváděna dřevěnými žlaby.
Městu se však nevyhnuly ani katastrofy, které doprovázely evropské dějiny, nechyběla též dočasná ztráta svobodného statutu města jako trest za účast na stavovském povstání, přišla velká povodeň a dva požáry, z nichž po tom druhém v roce 16O4 zůstaly ušetřené pouze tři domy. A lázně byly také vystaveny hrůzám třicetileté války, přestože v roce 1623 obdržely privilegium, které je osvobozovalo od ubytování a průchodu vojsk. Během 17.století nastal rozvoj řemesel. Začíná výroba lázeňských oplatek a v následujícím 18. století se dosavadní městečko kolem Vřídla tak rozro stlo ,že se postupně stalo známé v celé Evropě. V roce 1871 dostalo město železniční spojení a tak se významně zvýšil příliv hostů. V počátku 19.století začala výroba proslulého skla Moser, karlovarského porcelánu Thun, bylinného likéru Becherovka a začala se stáčet minerální voda Mattoni. V době Rakouska-Uherska a první Československé republiky se Karlovy Vary staly předními evropskými lázněmi, kam přijížděly špičky vědeckého uměleckého a politického života .Nejen za léčením, ale také si odpočinout a užít si společenského života. Často mezi nimi byli i hosté z vládnouch elit panovnických rodů. Tuto tradici zpřetrhala druhá světová válka, protože se lázně staly lazaretním městem a následoval neblahý poválečný vývoj, když všechny lázně byly v roce 1948 znárodněny a staly se místem pro nemocné“. Teprve po roce 1989 se předválečná slavná tradice začala opět obnovovat .Ze zahraničních návštěvníků je dnes nejvíce zastoupena ruská a německá klientela .
Nejvyšší popularity v historii lázní dosáhl z lázeňských hostů zřejmě ruský car Petr Veliký, který s početným doprovodem pobýval v Karlových Varech dvakrát, v letech 1711 a 1712. Ještě dnes vyvolávají záznamy kronikářů sympatie a úsměv na tváři ,když se uvádí, jak car vyjel na neosedlaném selském koni prudký kopec nad Zámeckou věží až na Jelení skok. Z obdivu nad takovým husarským kouskem nese pahorek dodnes jeho jméno. Ruský car projevoval také sympatie k prostým lidem, když jim pomáhal se stavbou domu“ U páva“ ve Vřídelní ulici. Panovník měl ve městě i řadu schůze k s důležitými osobnostmi včetně toho,že se setkával s významným německým univerzálním filosofem G.W. Leibnitzem,a společně se zamýšleli nad dalším vývojem v Evropě. Památku na návštěvu ruského cara dodnes představují i některé důkazy jeho zručnosti-dóza na tabák ze slonové kosti kterou sám vyrobil, různé jeho kovářské výrobky nebo ochranný štít pro střelce. Ve výčtu významných hostů z různých zemí, kteří navštívili Karlovy Vary, je více než stovka jmen velmi známých po celé Evropě. V Karlových Varech se někteří Rusové rovněž natrvalo usadili. Občas se kritizuje , že postavení ruské me nšiny je údajně privilegované .Například dráždí i ruské nápisy na vybraných obchodech. Stačí však navštívit luxusní střediska třeba na Francouzské riviéře, ve Švýcarsku ,v Řecku i v Turecku a zjistíme ,že domorodí prodavači tam mluví obstojně rusky a ruské nápisy jsou samozřejmostí. Zřejmě tam místní obchodníci rychleji pochopili pravidla tržní ekonomiky .A ruská mafie? Ano, vyskytly se ojedinělé případy, ale ve sférách kriminality, která se běžného českého občana příliš nedotkne. Je třeba vidět, že některé stavební a podnikatelské podvody, nebo případné daňové úniky by byl y nerealizovatelné bez úplatnosti a chamtivosti domácích pomocníků. Bez jejich pomoci by často medializování mafiáni zůstali zcela bezzubí. Je zvykem, že bohatí ruští návštěvníci si potrpí na tradici i okázalosti, a velikost útrat jim vrásky na čele zřejmě nezpůsobí. Což často vyvolává u místních obyvatel zdání jejich nadřazenosti. Ale ekonomové z oblasti cestovního ruchu si již určitě spočítali, že pokles počtu ruských návštěvníků a konec jejich značných výdajů by nepříznivě ovlivnil ekonomiku lázeňského města.
Mezi lázeňskými hosty je také značný pokles Němců. U nich ale hrozí v budoucnosti ,hlavně mezi mladší generací, kde tradiční úcta ke karlovarské tradici už mizí.V Německu a Rakousku se navíc nedávno otevřela řada termálních aquaparků, některé přímo na české hranici, tak proč by odsud jezdili do Čech? Trochu nadřazená, arabsky hovořící klientela, je v návštěvnosti českých lázní dost nevyzpytatelná.Navíc se v propagaci českých lázní poněkud zapomnělo na Čínu, Indii a Brazilii , tedy země v explozivním ekonomickém růstu,odkud by v budoucnosti mohlo přicházet mnoho lázeňských klientů.
Dilema současnosti-léčení,wellness,nebo rekreace?
Řada českých lázní zaspala dobu modernizace i rozmanitých programů zdravotní prevence, protože lázně byly orientovány téměř jen na nemocné české pacienty .Statisíce Čechů se proto naučilo jezdit do slovenských a maďarských lázní nebo odjíždí relaxovat k moři .Až nedávné změny poměrů v legislavitě, a nové politické ,sociální a ekonomické faktory nutně naznačovaly potřebu změny ve vyjasnění organizace lázeňských pobytů. V poslední době vidíme,jak katalogy cestovních kanceláří hýří už nabídkami rekondičních, relaxačních,,regeneračních pob ytů, někde včetně kosmetických služeb .Na různé relaxační pobyty přijíždí návštěvníci většinou pouze krátce, na pár dnů. Význam komplexní nebo doplňkové lázeňské léčby indikované lékařem- specialistou, pro nemocné české občany, samozřejmě nelze nadále podceňovat. Zvláště u pacientů po odeznění akutního stavu vážné nemoci. Dnes se však množství přidělovaných poukazů této bezplatné komplexní lázeňské léčby hrazené pojišťovnou pro české občany výrazně zmenšilo a tak vedle samoplátců a platících cizinců je právě prevenc e zdraví v různých formách placené relaxace možností , jak zabránit ekonomickému propadu lázní.Do Karlových Varů jezdí v současnosti mnoho mladších turistů, domácích i zahraničních, na rekreaci a také za poznáváním kraje. Na rozdíl od řady slovenských nebo maďarských lázní zde zatím ale chybí v nějaké podobě celoročně provozovaný termální aquapark, kde by se mohl návštěvník koupat ve skutečně léčivé termální vodě s teplotou do 38 stupňů C po celý den, jak to existuje běžně v zahraničí.Současné balíčky nabízených procedur p ro prevenci zdraví jak je nabízí některé lázeňské domy, jsou pro značnou část návštěvníků hlavně finančně nedostupné. Wellness v různých podobách by nás měl vždy osvěžit na těle a povzbudit na duši. Nesmí se však stát univerzálním a komerčním zaklínadlem na všechny zdravotní potíže.
Wellness má samozřejmě také další úskalí, bývá náročný jak na čas tak i na peníze …
Mapa pivovarů v měřítku 1:500 000 vydaná Kartografií Praha se ve specializovaných knihkupectvích velmi úspěšným prodává a Kartografie neudělala chybu, když s tímto dobrým nápadem přišla na trh. Rozhledny vydané vydavatelstvím Cykloknihy je také potřebná publikace pro turisty. Je v ní vložena mapa a tak vedle rejstříku si čtenář potřebnou rozhlednu může najít i podle mapy, na které jsou zakresleny stránky, kde se o na mapě nalezené rozhledně píše. Průvodce pěšího turisty Morava a Slezsko byl představen na veletrhu Regiontour zástupci čtyř krajů, které se na mapě a průvodci podílely," komentoval vítězná díla uznávaný knihkupec a člen poroty, která vybírala po sedmi titulech ve třech kategoriích ankety Tomáš Lejsek.
Petr Skála Ing. (1954) Zeměměřič, kartograf, pedagog, publicista. První článek mu vyšel v jeho šestnácti letech poté, kdy přišel vyhubovat sportovním redaktorům Lidové demokracie, že tento list nepíše o ragby, které hrál. V redakci se dozvěděl od Františka Steinera, že deník nepíše o ragby, protože o něm pro ně nepíše Petr Skála. Třetí den pak vyšel Skálův první článek označený autorskou zkratkou (ps). Od té doby jeho celé jméno nebo autorskou zkratku naleznete i na sportovních stránkách dalších českých deníků i ve zpravodajství ČTK pod stovkami textů o ragby. Jako uznávaný znalec historie hry se šišatým míčem napsal i několik publikací. Po roce 1990 se intenzivně zapojil do zviditelňování oboru, který vystudoval. Proto v roce 1993 vytvořil společně s Jiřím Kanisem koncepci časopisu Zeměměřič, jehož obsah svými příspěvky a nápady významně ovlivňoval do roku 1998. V roce 1999 editoval vydávání dvou časopisů Svět na dlani a Nový zeměměřič plus. Stál u zrodu výročních kartografických cen Mapa roku, kterou Kartografická společnost ČR uděluje od roku 1998 a je členem další poroty Tourmap od jejího prvního ročníku. Pracovní kariéru zahájil v Kartografii Praha, pokračoval na Českém úřadě geodetickém a kartografickém a od roku 1996 do roku 2011 pracoval na České zemědělské univerzitě, kde na Fakultě životního prostředí působil jako odborný asistent. Napsal desítky odborných a populárních textů o zeměměřictví, a více než pět set recenzí kartografických děl a průvodců. V roce 2004 založil internetový časopis 
