I za podmínek velmi složité situace v domácím i mezinárodním cestovním ruchu, zaviněných pandemií Covid 19, pracoval výbor CTP v obvyklé intenzitě. Pandemie bohužel velmi omezila organizaci akcí, jaké výbor pro členy v minulých letech běžně organizoval. Přesto se uskutečnilo několik velmi zdařilých presstripů, s odpovídající následnou publicitou: Berounsko (zúčastnilo se 9 členů), Kutná Hora (9 členů), Nelahozeves (8 členů). V jednání jsou návštěvy a presstripy: Jihočeský kraj, Východomoravský kraj, Frýdecko-Místecko, rekonstruovaný hotel Thermal Karlovy Vary, zámek Průhonice u Prahy. I v těchto případech se na průběhu jednání podepsala situace s pandemií. Vztahy se zahraničními partnery většinou stagnují, živý kontakt zůstává se spolkovou zemí Sasko (NSR). Nejaktuálněji byla navázána spolupráce s partnery v Rakousku (region kItzbühel), s dobrou perspektivou.

Filmařský svět stihla ztráta v osobě PhDr Jiřího Minaříka. Byl novinářem, ale ještě větší měrou znalcem filmové tvorby.

Mnozí autoři jej pamatují v porotách soutěží, jakou je Střekovská kamera v Ústí nad Labem nebo Memoriál Jiřího Beneše ve Dvoře Králové. Při posuzování filmů bylo pro něho typické, že dokázal v četných seminářích upozorňovat na chyby způsobem, kterým se vyjadřoval zcela jasně a srozumitelně. Pro autory to bylo přínosem v tom, že na příkladu jednoho filmu se mohlo dojít k nápravě chyb a nedostatků v obecnější, širší rovině. Byl nadšen pro soutěžní klání i setkávání s autory.

Jiří Minařík byl ovšem pro amatéry i jinak velice zdatným rádcem. Jeho podnětným činem bylo, když chtěl v pražském klubu ČKK zavést týmovou tvorbu. Domníval se, že by bylo žádoucí, aby autoři přistoupili k oživení činnosti klubu ke kolektivnímu natáčení. Bohužel, z mnoha důvodů se jeho úmysl nesešel s žádoucím výsledkem.

Byl prospěšný při snaze o zkvalitnění oboru amatérského filmu. Kromě angažmá v oblasti filmařské účastnil se aktivit České asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu (Czech Travel Press). Svou publicistickou aktivitu dělil mezi oba uvedené obory. Často podléhal snaze být za každou cenu vtipný a obveselovat společnost, zejména dámskou, ovšem nebylo výjimkou, že překračoval meze korektnosti a vkusu. I tak zůstane v paměti členů asociace bez výčitek.

Miroslav Navara

Retenční nádrž Skřivánek

Obnovu dvou vodních nádrží včetně nových tůní v ceně 5,3 miliony korun najdou turisté na Vysočině. V rámci programu Vracíme vodu lesu je tu obnovila společnost Lesy CŘ. Nádrže Skřivánek na Jihlavsku a Okrouhlice na Žďársku tak zadržují vodu a prospívají vodomilným rostlinám i živočichům.

Karlštejn

Středočeské hrady a zámky patří k oblíbeným výletním cílům pro návštěvníky všech věkových kategorií. Mnohé z nich své brány zavírají na konci října, některé však zůstávají otevřené a lákají k prohlídce i v listopadu nebo v prosinci. Ze všech hradů a zámků, kde se nabízejí klasické prohlídkové okruhy, lze jmenovat například královské hrady Karlštejn a Křivoklát, nebo zámky Loučeň, Radim, Konopiště, Roztoky u Prahy či Kačina. Otevřené zůstávají také ty, ve kterých fungují muzea.

Památník Vojna Lešetice

Turistická oblast Brdy a Podbrdsko, to není jenom krásná tichá příroda. Aktuálně tu totiž probíhá několik výstav, konaných při příležitosti 100. výročí od založení Československé obce legionářské. K návštěvě zve příbramská Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí i dočasnými výstavami fotografií Martina Andrleho a příbramských soch a plastik po roce 1945. Na výstavu obrazů se dá vyrazit také do charitní kavárny a obchůdku YESBez. Letos v září se turistická oblast Brdy a Podbrdsko stala certifikovanou oblastní organizací destinačního managementu.

Christian Wörister

Nejlegendárnější sportovní oblast Alp s téměř 130letou úspěšnou lyžařskou historií, to je Kitzbühel, spolu s rekreačními vesnicemi Reith, Aurach a Jochberg. Celý region společně vystupuje pod názvem Kitzski. Toto lyžařské centrum zimních sportů, které mimochodem obhospodařuje 233 km sjezdovek, je známé po celém světě. Letos hodlá otevřít zimní sezonu už 30. října. Z Prahy je to mimochodem autem pět hodin jízdy. Po mimořádně úspěšné letní sezóně se tu už všichni těší na nadcházející zimní měsíce. Pokud to ovšem covid dovolí.

Spojení mladého vína s husími specialitami se již pevně usadilo v českém gastronomickém kalendáři. Na sv. Martina se proto rok od roku těší stále více lidí. Přestože jde o starý historický rituál, k jeho doplnění o mladá vína došlo až v roce 2005, kdy se do propagace unikátního svátku pustil Vinařský fond. Letos se tak od 11. listopadu můžete těšit již na 17. ročník svatomartinského hodování.