Zlato v lahvích

Neziderské jezero v Rakousku mnozí považují za jakousi louži. Je velice mělké. V průměru jeho hloubka činí pouhé dva metry. Krajina tu přechází z nízkých pahorků v rozlehlou rovinu, která jakoby z oka vypadla maďarské „puzstě“. Také k ní není daleko. Jedinečná fauna a flóra jezera, obrostlého rákosím, spolu s ptačí rezervací je chráněna dvěma národními parky Neusiedler See-Seewinkel a Fertő-Hanság. Z tohoto výčtu vyplývá, že část jezera leží na rakouské straně a část v Maďarsku. Od roku 2001 je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

I počasí je zde na Evropě opravdu ojedinělé – dva tisíce slunečných hodin a 256 vegetačních dnů. Převážně písčitá půda má vysoký obsah minerálů. Proto se tu révě vinnné tak dobře daří. Navíc mělké Neziderské jezero a další jezírka mezi vinohrady akumulují teplo, které se během noci, ale i během chladných dnů uvolňuje a vytváří unikátní mikroklima. Proto tu o drobná a střední vinařství není nouze. Turisticky jde o příjemnou destinaci zvláště pro turisty, kteří holdují jízdě na kole. Existuje zde několik cyklostezek a z bývalých statků či vinařství se staly průběhem doby rodinné penziony. Někde oba druhy podnikání spojili dohromady, takže žíznivým hostům mohou nabídnout vlastní vinný mok.

Podobný je i osud zdejšího vinaře Franze Kleina, který provozuje v městečku Illmitz, v rakouské spolkové zemi Burgenland, rodinný penzión. Ale především je známý svým vínem. Jeho vinařství Klein Seewinkelweingut totiž produkuje botritická nebo-li predikátní vína světové kvality, což je velmi unikátní. Tato vína se vyrábějí z bobulí, napadených ušlechtilou plísní Botritis cinerea, speciální technologií, která bývá tajemstvím vinaře.

S víny ze jmenovaného vinařství jsme se mohli seznámit nejen na brněnském potravinářském veletrhu Salima, v Pražském Veletržním paláci na jarní výstavě Vína a destiláty, ale také v mnoha českých vinotékách. Takové přírodní podmínkyjako zde, mají jenom na třech místech v Evropě, a to v Maďarsku, ve Francii a na tomto místě v Rakousku. Na podzim se z Neziderského jezera zdvíhá mlha, která podporuje vývin oné ušlechtilé plísně a tvorbu cibéb, tedy plísní napadených vinných bobulí. Je zajímavé, že tato plíseň, Botritis cinerea, která zde pomáhá vytvářet úžasná sladká vína, patří v jiných vinařských lokalitách k velice nezvanému a proklínanému hostu.

 „Nepoužíváme oxidační technologii, známou při výrobě tokajských vín, ale po odzrnění necháváme zcibébovatělé odrůdy dva dny zaležet,“ vysvětluje F. Klein svůj pracovní postup, “teprve poté je lisujeme. Některé dokonce dáváme do lisu okamžitě po sběru. Predikátní vína produkujeme prakticky každý rok. Bohužel ale v různém množství. To záleží na přírodě. Někdy se nám podaří získat z hektaru až 500 litrů, někdy pouze 200, rekord byl 1000 litrů, aniž bychom ustoupili na kvalitě.“ Vinařství pana Kleina můžeme označit jako téměř školní příklad rodinného podniku. Založili ho jeho předkové v roce 1880. Momentálně se stará o výrobu a distribuci již pátá generace Kleinů. Obhospodařuje 27 hektarů vinic. Z jejich výnosu vyrábí zhruba polovinu červených vín a polovinu bílých. Z červených vín 30 % barikují, tedy je plní do čerstvě vyrobených sudů z většinou dubového dřeva.

 Z bílých vín jde naopak třicet procent produkce na predikátní vína. „Na vinicích pěstujeme hlavně frankovku, zweigltrebe, chardonay, kadarku, merlot, semillon, všechny druhy rulandského a samozřejmě v Rakousku nezbytný zelený veltlín,“ tvrdí majitel. „Mimochodem jedině ze zeleného veltlínu děláme ledové víno. Hrozny této odrůdy jsou totiž proti botritidě velice odolné. Proto z něho nemůžeme vyrábět vína botritická. Aby bylo ledové víno opravdu kvalitní, zase nesmí být touto plísní napadené. Splnit jmenované podmínky není u nás jednoduché. Na výrobu predikátních vín proto používáme hlavně semillon, vlašský ryzlink, chardonay, rulandské bílé a šedé. Predikátní vína rozlišujeme ovšem nejen podle odrůd, ale i podle cukernatosti moštu. Produkujeme tři typy botritických vín. První typ vyrábíme z moštů o cukernatosti 30 %, další z moštů s obsahem 35 % a poslední typ, tzv. výběr z moštů, obsahuje kolem 40 % zkvasitelných cukrů. Podle toho se řídí i obsah zbytkového cukru ve vínech od 150 g, nad 200 g a nad 300 g a také obsah alkoholu od 9 do 13 %,“ dodává pro odborníky F. Klein. Přežít v silně konkurenčním rakouském vinařském prostředí není snadné. Přesto si tento vinař nestěžuje.

Dvakrát obdržel ocenění jako nejlepší vinařská firma v Rakousku a za dobu trvání jejich rodinného vinařství získali více než 300 zlatých medailí a odborných ocenění nejen v Rakousku, ale i ve Francii, Německu, USA, Slovinsku, Anglii a také u nás v Česku. Ale i tak si musí stále hledat další možnosti přivýdělku. Proto k vinařství postavili ještě pension a snaží se etablovat v cestovním ruchu na tzv. vinařské turistice.

Krom toho začal F. Klein spolupracovat s moravskou firmou pana Horta ze Znojma na skvělé kupáži s přiléhavým názvem Monarchie, kterou vyrobili dohromady z moravského, maďarského a rakouského moštu. Na otázku, jak všechno zvládá, pokrčí rameny. „Jsme rodinný podnik. Takže veškerou tíhu podnikání odnáší hlavně rodina. Mám čtyři stálé zaměstnance a v době sklizně si navíc najímám brigádníky. Ale víno dělám výhradně sám. Je to vlastně moje tekuté zlato. To nesvěřím nikomu!“

© 2017 CzechTravellpress. All Rights Reserved. Designed By MaraXa & KraX