Slovinsko v chutích

Zástupkyně Turistického úřadu Maribor se mohla pochlubit vínem ze Starej Trty, nejstaršího dosud plodícího keře vinné révy v Evropě.

 

Republika Slovinsko nepatří, stejně jako Česká republika, mezi velké státy. Rozlohou i počtem obyvatel je dokonce menší než my. Má něco přes dva miliony obyvatel a jeho rozloha činí zhruba 20 000 km2. V minulosti, v období Rakouska-Uherska, jsme dokonce společně s dalšími národy tvořili nezapomenutelné Rakousko-uherské mocnářství. I jazykově a povahově prý máme k sobě poměrně blízko. Pýchou této země však na rozdíl od Česka není pivo, ale především víno. Proč také ne? Slovinsko leží na stejné zeměpisné šířce jako pověstné vinařské regiony Bordeaux a Piemont a 70 % zdejších vín, jak tvrdí zdejší odborníci, splňuje kritéria pro jakostní a přívlastková vína. Protože hranice mezi Itálií a Slovinskem se historicky měnila, v slovinské nabídce najdeme i několik oblíbených italských odrůd. Na druhé straně však existují ryze domácí a unikátní slovinská vína, která pěstují a kultivují pouze zde. Většinu ostatních kultivarů známe z Rakouska či z Jižní Moravy. V České republice jsme se o kvalitě slovinských produktů mohli přesvědčit na unikátní ochutnávce Masterclass slovinských vín při příležitosti International Wine Show Prague v dubnu letošního roku v pražském hotelu Hilton a na červnové přehlídce Slovenian Wine Promotion 2016 v překrásném prostředí Jižních zahrad Pražského hradu.

„Ve Slovinsku registrujeme přibližně 30 tisíc vinařů. Vezmete-li v úvahu rozlohu naší země, zjistíte, že naši vinaři obhospodařují v průměru pouze 3 až 4 ha vinic. Rozlišujeme malá vinařství – tzv. rodinná a větší vinné sklepy. To jsou producenti vína, kteří ročně vyrábějí od 200 tisíc do milionu lahví. Největší výrobce pro ilustraci produkuje 5 milionů lahví,“ tvrdí Roman Weixler, obchodní rada Slovinského velvyslanectví v Praze. Zmíněné osvětové akce u nás Slovinci pořádají, protože podle jejich názoru málokdo v České republice si uvědomuje, že Slovinsko je i známá vinařská země. „To se snažíme změnit. Zvláště, když u slovinských vín existuje velice dobrý poměr mezi cenou a kvalitou, který je ještě lepší, když víno kupujete přímo u sedláků. Není tedy důvod, proč při každoročním putování mnoha tisíců českých turistů k Jaderskému moři si tuto skutečnost neověřit.“

Stejně jako loni se českým importérům, obchodníkům a majitelům vinoték představili i letos pod Pražským hradem slovinští potravináři. Tedy především slovinští vinaři, ale našli jsme tu také nabídku agroturistiky, producenty masných výrobků, džemů, čokoládových bonbónů a likérů apod. Jak řekl velvyslanec Slovinské republiky, Leon Marc, slovinští diplomaté považují propagaci jejich vína za jednu z jejich nejmilejších povinností, protože tento nápoj tvoří důležitý element slovinské národní kultury a ekonomiky a navíc se pěstování révy vinné pyšní v této zemi více než dvou a půl tisíciletou tradicí. Profesionálně tu pěstují 52 kultivarů révy, z nichž se ze 70 % vyrábějí vína bílá a ze zbytku vína červená a růžová. Za povšimnutí stojí právě zdejší růžová vína. Ve Slovinsku totiž používají odlišnou technologii, kdy hrozny, určené normálně pro bílá vína ale s načervenalou slupku, zpracovávají podobně jako červená vína. Tedy rozdrcené hrozny nechávají delší dobu nakvášet, čímž víno dostane svěže růžovou barvu. A na výstavách a veletrzích sklízejí velice solidní hodnocení.

Ve Slovinsku rozlišují tři vinařské oblasti. Na východě země je to Podrávský region, pojmenovaný podle řeky Drávy. Občas se mu říká díky sousedství s Rakouskem Slovinské Štýrsko. Keře rostou na kvalitním minerálním podloží, které se poté odráží i v chuti a kvalitě vína. Více se tu pěstují bílé než červené odrůdy. Mezi nejpěstovanější bílé kultivary patří Savignon, Chardonay, Rulandské šedé a z červených hroznů Rulandské modré a Frankovka. Další region, tentokrát pojmenovaný po řece Sávě, tedy Posávský region, je unikátní tím, že vína, která tu vypěstují a vyrobí, se spotřebují téměř všechna na domácím trhu. Daří se zde především Modré Frankovce a odtud pochází speciální slovinské víno Cviček. Zaregistrovali ho jako výjimku Evropské unie, jelikož dává málo cukernaté mošty a na právoplatné označení "víno" obsahuje málo alkoholu, zhruba 10 %. Tvoří ho směs z červených a bílých hroznů a stal se neoddělitelnou součást místní gastronomie. U vín z třetího regionu, Přímořského, dýchne na návštěvníka slanost Jaderského moře a atmosféra středomořského pobřeží. Červená i bílá vína se zde rostou zhruba nastejno. Populární jsou Rulandská vína, bílá i šedá. Ze zdejších červených vín stojí za to ochutnat Cabernet Savignon a Merlot. Zajímavá jsou i vína regionální, jako například bílá vína Rebula a Zelen i červená vína Refošk a Teran. Zajímavostí posledních dvou jmenovaných je, že se jedná o stejnou révu, pouze je každá pěstovaná na jiném podloží. Chuťově jsou opravdu rozdílná. Mezi další tzv. autochtonní kultivary révy vinné patří Rumeni (žlutý)Plavec, který prý není příbuzný s modrými hrozny kultivaru z Dalmácie jménem Plavac. Vinařství Ščurek zase pietně udržuje autochtonní révy Stara brajda, UP a Kontra a vinařství Povh Vipavský Zelen.

V zahradách

Pod Pražským hradem

Stejně jako loni, i letos v půvabných jižních hradních zahradách se přehlídka slovinských vín i gastronomie vyvedla. Počasí přálo a návštěvníků také nebylo málo. Akce se zúčastnil i SloVino Institut, tedy Úřad pro rozvoj a výzkum gastronomie a farmářských činností z Mariboru, dále Spolek vinařských poradců Sommelier Slovenije z Ljubljany a především Turistický úřad Maribor, na jehož prezentaci mohli hosté ochutnat víno z nejstaršího vinného keře, Stara trta. Chutí mimochodem připomíná francouzská tzv. selská vína. I výběr firem skvěle reprezentoval současné slovinské vinohradnictví.

Byli tu velkovýrobci, jako například firma Pullus s vinicemi o rozloze 350 ha či Radgonske Gorice s 380 ha, obě z Podráví, či firma Goriška Brda s vinicemi dokonce o rozloze 1150 ha z Přímoří. Nechyběli však ani tzv. malovinaři, jako je například rodinné vinařství Kaloh, které obhospodařuje v Podráví pouhé 2.2 ha vinic, nebo Vinogradi Horvath ve stejném regionu s 9 ha vinic, nebo Vino Graben se 7 ha vinic v Posáví. Není proto divu, že tato vinařství si krom jiného vypomáhají agroturistikou a ubytovacími službami. Týká se to například i turistické farmy Hlebec v Podráví, která vedle vynikajícího vína ze svých 8 ha vinic také nabízí i vynikající slovinskou gastronomii. Další rodinná vinařství zase prezentují svá vína jako bio nebo jako ze zemědělství šetrnému k životnímu prostředí. Mezi tato vinařství patří i Jerusalem, jedno z největších ve Slovenii s 1100 ha tratí v Podráví, o které se stará vinařská rodina Puklavec s osmdesátiletou tradicí pěstování vinné révy.

Některá vinařství si přibrala k výrobě vína i palírnu a likérnictví. Například rodinný podnik Vrabec Rikardo z Přímoří, který krom obhospodařování svých 7 ha vinic také vyrábí pálenky a likéry, jako například likér z teranu (odrůda vinné révy), dále ořechový a šalvějový likér, vinnou brandy či borovičku. Vlastníci Vinařství Kušter zase, krom již uvedené vinařské profese na více jak 10 ha vinohradů v Podráví, podnikají v ovocnářství. Kromě vína tak mohou nabídnout ovocné mošty a džemy. Velice zajímavá byla prezentace turistické farmy Butul z Přímoří. Farma je známá spíše než vínem, svou originální bylinkovou zahradou, olivovníkovými a fíkovníkovými háji, slovinskou středomořskou gastronomií, pršuty či zdejšími speciálními zavařeninami s bylinkami. Na farmě si dokonce vaří vlastní pivo a hosté mohou zkusit hledat místní lanýže.

Nejen vínem se pochlubili Slovinci pod Pražským hradem. Zúčastněné firmy totiž nabízely i zajímavé delikatesy. Zástupce Oljarna Kocbek dával ochutnat za studena lisovaný dýňový olej z okolí Blaguškého jezera a Rybářství Goričar, jehož sádky zásobují vodou čisté horské potoky, nabízelo vynikající uzené pstruhy, sumce a sibiřské jesetery. Prý chovají i siveny americké a hlavatky obecné. Nejúžasnější sladkou tečku za slovinskou prezentací však poskytla továrna na výrobu speciálních čokolád a originálních likérů Berryshka ze Šentvidu při Stični. Konkrétně originálními likéry plněné vlastní čokoládové bonbony či čokoládové kalíšky byly prostě úžasné.

Odnož Stare trty naleznete po Plečnikovou bustou

Překvapivě společné vinohradnické tradice

O Masarykově hradním architektu, Josipu Plečnikovi, který se významně zapsal do dějin českého stavitelství, napsali naši novináři či odborníci přes architekturu mnoho. Naopak nám zcela uniklo, že se zase na přelomu 19. a 20. století jeden Čech významně zasloužil o moderní rozvoj slovinského vinařství a vysázel tu více než devět tisíc hektarů vinic. Byl to Bohuslav Skalický z Cerekvice nad Bystřicí, bojovník proti mšičce révokazu, ředitel odborné vinařské školy v slovinském Novom Meste a později slovinský státní zemědělský rada. Rodina Bohuslava Skalického, která pátrala po českých kořenech svého předka, zjistila, že pocházel z obce nedaleko Hořic. Ten přijel do Slovinska jako zemědělský odborník v rámci monarchie. Ačkoliv původně neuměl ani slovo slovinsky, tu zdomácněl, oženil a už se do své staré vlasti natrvalo nikdy nevrátil. „Na druhé straně se i Slovinci zasadili o rozvoj vinohradnictví v České republice. Když po roce 1990 u vás vinaři obnovovali vinice, velká část vysazených keřů pocházela ze Slovinska od mariborské firmy Trta. Snad, protože jsou klimatické a půdní podmínky ve východním Slovinsku podobné jako u vás, se tu velice dobře osvědčily a je o ně stále zájem,“ dodává R. Weixler.

O tom, že slovinské vinařství má dlouholetou tradici, svědčí nejenom množství regionálních a specifických odrůd, ale roste tu již zmíněný nejstarší keř révy vinné, zvaný Stara trta (Stará réva). Najdete ho v Mariboru. Roste na jižním průčelí domu ve Vojašniški ulici, číslo 8, nedaleko řeky Drávy. Kmen má v současnosti průměr 25 cm. V roce 2004 vědci určili věk keře na 440 roků. Jako nejstarší keř révy vinné na světě ho dokonce zapsali i do Guinessovy knihy rekordů. Révu tvoří dvojramenný kordon, zavěšený na konstrukci a pne se po fasádě domu (brajdo). Každé rameno kordonu je dlouhé 15 metrů. Ročně keř vyplodí kolem 50 kilogramů hroznů, z nichž místní vyrobí víno. Protože je ho opravdu málo, je z něj opravdu exkluzivní záležitost. V roce 2014 vysadili čtyři odnože z keře Stara trta i v Praze. Prezident Miloš Zeman je získal od svého slovinského protějšku, Boruta Pahora, jako oficiální protokolární dar. Společně réví vysadili v jižní zahradě Pražského hradu pod bustou architekta J. Plečnika. Není to však jediná odnož této nejstarší révy v České republice. S myšlenkou zasadit štěp také v Cerekvici u Hořic přišli slovinští potomci B. Skalického. Jeho vnuk, primář z fakultní nemocnice v Mariboru, se s vedením města Maribor dohodl, že další štěp keře Stara trta vysadí u pamětní desky svého děda, B. Skalického, právě v Cerkvici.

Antonín Karoch

Do Prahy přijeli i slovutní slovinští enologové

 

© 2017 CzechTravellpress. All Rights Reserved. Designed By MaraXa & KraX