O Prádle, alkoholu a Stocku

 

Vesnice Prádlo se nalézá nedaleko západočeské metropole Plzeň. Ne, nevěší se tu na šňůry povlaky, trenýrky nebo mokré košile. Pokud tak obyvatelé Prádla činili nebo činí, určitě to nemělo na jméno osady vliv. Ta se jmenuje podle jiné, dříve oblíbené místní činnosti. V minulosti totiž ze zlatonosné říčky Mže vypírali drahocenný kov. I dnes je obec Prádlo něčím unikátní. Fungují tu, jako snad v jediném místě v České republice, tři velké palírny. Ta největší patří společnosti Stock Plzeň Božkov, s. r. o. a její výrobky jsou bez nadsázky známé v celém světě....

Po metanolové katastrofě

Jestli něco rozhýbalo český trh alkoholu a gastronomií, tak to byla neblahá metanolová aféra. Velká část tak zvaných štamgastů se z restaurací přesunula do soukromí, ti nejchudší přešli z piva a rumu na krabicová vína a prodejci se stále ještě vzpamatovávají z ve světě unikátní české prohibice. Spotřebitel prostě měl strach si dát někde lidově řečeno panáka. K aféře se přidala i ekonomická situace, která není pro velkou část veřejnosti příznivá. Situaci vystupňovaly pivovary s dnes již populárním balením piva po 1,5 i více litrech, což mělo za následek, že téměř 20 procent pivařů dnes pije pivo doma. „To víte, že nás to také poškozuje, protože, když někdo pije pivo doma, tak si k němu těžko poručí, jak se říká, něco tvrdšího,“ vysvětluje generální ředitel firmy Petr Pavlík a pokračuje. „Situace se však konsoliduje a začíná se obracet k dobrému. Je také jisté, že naší firmě aféra svým způsobem prospěla. V loňském roce jsme zaznamenali velký nárůst prodeje vodky a Tuzemáku. A to je její následek, protože po prohibici z roku 2012 měl každý strach tyto dva nápoje, pokud byly jiné značky, než Stock Plzeň Božkov nebo dalších tradičních výrobců, pít. Tyto dvě značky byly jak známo nejčastěji pančované alkoholy. Zákazníci tedy přestali nakupovat problémové značky a vrátili se k nám. Za to trochu opadl trh s hořkými a hořkosladkými likéry, tažený především Becherovkou. Také se projevila větší cenová polarizace. Všeobecně mohu potvrdit, že výrobcům stouply prodeje značkových lihovin. A to i těch nejlevnějších.“

Nebylo to ovšem jednoduché. Výrobci se museli například vyrovnat s novou, přísnější legislativou. Podle generálního ředitele se to v médiích trochu přehánělo. Z nich vyplynulo, že jde o boj malých výrobců s velkými. „To je velký omyl. Pro nás to samozřejmě znamená také mnohem vyšší náklady a složitější administrativu. Musíme mít v továrně kamery, musíme vědět o každém kolku, kdy a jaké výrobky byly vyskladněné, komu, kam apod.,“ tvrdí ing. Pavlík. Ale věří, že to povede k větší bezpečnosti v kategorii lihovin. Česká legislativa byla v tomto ohledu zastaralá a navíc ji nikdo nevymáhal. Velká část lihovin se vyráběla v prostorách, kam by neměly vůbec potraviny přijít. Nedivme se, že docházelo k chybám i neštěstím a vznikaly mnoha milionové škody. Kromě kauce je tato legislativa pro všechny stejná. Ani s kaucemi to není zase až tak zlé. Například pěstitelské pálenice neplatí nic. Tam je jiná legislativa. Malé firmy do výstavu 25 tis. kolků ročně v rámci zachování diverzity trhu, mohou složit zálohu půl milionu nebo za ně částku složí banka, která si ale za tuto službu nemůže účtovat víc, než 800,- Kč měsíčně. To je menší sazba, než když si vezmete např. hypotéku. Zatím neznám případ, že by to nějakou firmu položilo."

Přibyl světový hráč

Zlatá hruškoviceCo je v Božkově nového? Česká firma spadá vlastnicky do skupiny Stock Spirits Group, založené v roce 2007 s finanční podporou Oaktree Capital Management, a je producentem řady předních evropských značek lihovin. Několik let se v tisku spekulovalo, že je náš Božkov v prodeji. To se samozřejmě nepotvrdilo. Naopak, vloni vstoupila firma na Londýnskou burzu a potažmo tedy i na tu pražskou, což pro Stock Plzeň Božkov s.r.o. znamená především vlastnickou stabilitu. Na druhé straně však také změnu strategie a řízení firmy. Už není řízená privátním investičním fondem, ale tzv. vlastnickým boardem, který sebou přináší dlouhodobé plánování, práci se značkou a s tím samozřejmě i peníze, které jsou na rozvoj a expanzi potřebné. Je to znát. V prosinci 2012 převzal Stock Spirits Group slovenskou společnost Imperator s.r.o. se sídlem v Drietomě a významně tak posílil svoji pozici na slovenském trhu. Od 1. února 2013 prodává Stock výrobky této renomované firmy i na českém trhu. „Přímo v naší české společnosti se daří zvyšovat výrobu nejenom růstem prodejů v České republice, ale především exportem,“ dodává generální ředitel. „V loňském roce jsme k nám do Prádla přestěhovali výrobu z naší firmy v Itálii a jejich klientelu nyní zásobujeme z Plzně. Také část výroby destilátů firmy Imperátor ze Slovenska přesouváme k nám. Význam Božkova stoupl nejenom v rámci naší organizace a České republiky, ale doslova světově. Fungování skupiny na burze má ještě jednu zajímavou zvláštnost. Čtvrtletně musíme zveřejňovat předpoklady výsledků ekonomické situace firmy. Termín je vždy v sedm hodin ráno, kdy se vydávají všechny tiskové zprávy na Londýnskou burzu. Nikdo se to nemůže dozvědět dříve, protože je pokutováno časové zvýhodňování potencionálních akcionářů. A na druhé straně každý vidí, jak na tom jsme.“

Plzeňská dvojčata

Výrobní areál závodu v Prádle není oproti různým strojírenským či potravinářským firmám nijak zvláště rozlehlý. Několik výrobních hal a skladů a na dvoře k instalaci připravené dubové zrací kádě. Přivezli je sem ze zrušené likérky v Itálii. V celém provozu pracuje celkem šest lidí. Přesto tu vyrábějí maceráty, tedy výluhy z bylin, pro výrobu tradičního hořkého likéru Fernet a vinných vermutů, nejen pro mateřský podnik v Božkově, ale i doslova pro celý svět. „Náš Fernet vyrábíme ze 14 druhů bylin a některé z nich musíme před macerací nařezat či nadrtit,“ informuje manažerka provozu Prádlo Ing. Kristina Demelová. Před sebou má stůl, kde demonstruje používané "drogy", jako například kořen hořce, angeliky, květy heřmánku a dalších. O kus dál jsou sklady plné papírových pytlů. Jejich obsah prosycuje prostor a je evidentní. Koření a byliny z celého světa. V muzejní části si mohou návštěvníci dokonce prohlédnout historický šrotovací mlýn, ve kterém se dříve před macerací připravovaly. „V roce 1953 se provoz v Prádle začlenil do Severočeských lihovarů a konzerváren s tím záměrem, že tu budeme vyrábět maceráty, a závod Božkov následně hotový výrobek Fernet. Tak to funguje dodnes a jeden bez druhého nemůžeme být. Jsme něco jako na sobě závislá dvojčata. Jinak jsou naše maceráty výborným exportním artiklem. Export alkoholu je totiž velice finančně náročná záležitost, protože každá země si na základě procenta čistého alkoholu přidává spotřební či jiné daně. Abychom nemuseli přepravovat velký objem alkoholu i cukru do zahraničí a tam ho zdaňovat, tak exportujeme náš macerát a v zahraničí ho přidáváme spolu s cukrem do tamního alkoholu a vyrábíme tak sice místní, ale přesto náš Fernet. Co možná málokdo ví, že tady v Prádle produkujeme sladový destilát pro výrobu whisky, vinný destilát na výrobu Brandy, ovocný destilát a další bonifikátory, což jsou přídavné látky do zmíněných destilátů.“

„V Prádle také děláme základy kořeněných vín, tzv. vermutů. V současné době jich stáčíme přes milion litrů ročně. Téměř všechny tyto vermuty končí ve Spojených státech nebo v Kanadě. Také zde vyrábíme speciální brandy, opět hlavně pro USA, protože enkláva Italů a jejich potomků je na zmíněném teritoriu opravdu rozsáhlá a na vermuty si potrpějí,“ říká výrobní manažer společnosti, Václav Šitner. Je kupodivu pravda, že recept na výrobu toho pravého božkovského Fernetu znají pouze dva lidé z firmy. Ale to je pouze polovina pravdy. V další z výrobních hal je místnost plná nerezových kádí. Každá z nich je zaklopená nerezovým deklem. Tady se vyrábí onen proslavený macerát, hlavní složka Fernetu. A máme tu druhou část pravdy. Nadrcené byliny se totiž nemohou smíchat a následně nasypat do macerovacích kádí, protože každá bylina vyžaduje jinou dobu a způsob macerace. Kdo tuto alchymii nezná, hořký likér z Prádla asi nevyrobí....

O pozapomenuté whisky

Další součástí provozu je sklad, kde dozrává zde vyrobená whisky. Je to hala plná dubových sudů, které dávají onomu proslavenému destilátu barvu a částečně i chuť. Svým způsobe je to něco jako firemní banka. Zde uskladněné destiláty každoročně nabývají na ceně. Zraje tu například Printer's Whisky, což je jemná whisky vyráběná tradiční skotskou technologií, kdy součástí výrobního procesu je i sušení sladu kouřem z rašeliny. Sladový destilát zraje v dubových sudech po dobu nejméně šesti let a díky tomu krom vůně získává i typickou zlatavou barvu. Whiska "Hammer Head " je případ sám pro sebe. Jedná se o českou single malt whisky s barvitou historií. V roce 1989 totiž palírna Prádlo instalovala za velkého úsilí mlýn na sladový ječmen s tradičním litým kladivem na drcení zrna. Mimochodem ten samý historický typ, jaký můžeme nalézt i ve Skotsku. Ten umožnil zahájení výroby whisky typu single malt. Dodnes v Prádle používají výhradně český ječmen a sudovinu, vyráběnou výhradně z českého dubového dřeva. Po pádu Berlínské zdi tu první vyrobenou whisky zastavěli dalšími sudy s novým obsahem a ta zůstala ležet pod dobu 20 let zaregálovaná a zapomenutá až do nedávné doby, kdy ji znovuobjevili. Objev to byl opravdu milý. Aby ocenili náhodu a průkopnickou práci s tímto nápojem spojenou, firma pojmenovala nalezenou whisky po nejdůležitější části mlýna, tedy podle onoho litinové kladiva "Hammer Head". V zápětí s touto whisky sklidila mezi výrobci mezinárodní úspěch a velice ceněnou mistrovskou cenu v soutěži The Whiskey´s of the World Masters.

„Když to tak vezmete, naše firma má v tzv. Top Ten, tedy v portfoliu prvních deseti nejprodávanějších alkoholových výrobků (Fernet, Vodka, Gin, Zelená apod.), osm zástupců. V restauracích téměř každý druhý tzv."panák", který v Česku vypijete, je od nás z Božkova. Číslo jedna je tu samozřejmě Božkov Tuzemský, kterého jsme v roce 20012 vyrobili rekordně kolem 8,5 až 9 mil. litrů. V roce 2013 asi rekord překonáme, a není to jen metanolovou aférou. Podle hodnocení, které každoročně dělá například deník MF Dnes, už dvakrát za sebou náš Tuzemák vyhrál,“ vysvětluje strategii firmy V. Šitner. „To na druhé straně znamená, že se většina likérek snaží přiblížit k chuti našeho produktu. Proto i my nesmíme stát na místě. Vyvinuli jsme Tuzemák Speciál s kávovou příchutí. Mimochodem lihoviny se prodávají po kartonech, ve kterých je obecně 9 litrů. Kdo jich prodá více než milion, tak je tzv. Top 100 producent na světě. Podle čísel to na druhé straně vypadá, že jsme v Česku všichni alkoholici. Skutečnost je naštěstí trochu jiná. Podle našich zjištění 30 % vyrobeného Tuzemáku skončí v pečivu, tedy v koblihách, vánočce, náplních do dortů a podobně. Zvláště na velikonoce a vánoce. Dalších 30 % skončí v tzv. grogu, tedy silně zředěné. Takže jen 40 % vypijeme přímo.“

Připomenul také další produkt, který ve firmě vyrábějí a o kterém se normálně moc nemluví.

„Naše společnost vyrábí také něco spíše pro dámy. Máme totiž v portfoliu několik druhů krémových likérů, které v Plzni produkujeme nejen pro Českou republiku, ale i například pro export do Itálie. Vyznačují se jednou zvláštností. Při jejich prodeji existují výkyvy v poptávce. Normálně se během roku moc neprodávají, ale když je svátek Sv. Valentýna, Velikonoce či Vánoce, tak poptávka po nich mnohonásobně stoupá. Skutečně je vyrábíme z pravých žloutků, smetany a lihu. V průměru jich ve firmě zpracujeme měsíčně třicet tun. Náš Vaječný likér si stojí například v poměru s obdobnými výrobky ostatních výrobců u nás, stejně jako Tuzemák mezi tvrdými alkoholy. I náš „vaječňák“ válcuje alespoň podle statistik český trh. Na konci roku jsme doufali, že se ho prodá půl milionu litrů. Už víme, že se podařilo.“

Nejhorší je zaspat

Co je pro každou firmu nejhorší, je stagnace, tedy zaostávání za konkurencí. Že tento termín firmě Stock Plzeň Božkov nehrozí, svědčí i závěrečná slova generálního ředitele. „Jako každý rok přicházíme i letos s novinkami, například s plechovkami s míchanými nápoji. Doba se zrychluje, zákazníci, zejména ti mladší, nechtějí čekat na barmana, takže taková plechovka je pro ně ideální řešení. Navíc jsou mobilní a nemusejí se obávat, že se jim plechovka zvrhne nebo se rozbije jako sklenička. V době prohibice jsme mohli prodávat pouze produkt s nižším obsahem alkoholu. Koktejly byly takové naše kompromisní řešení. Vymysleli jsme je v říjnu roku 2012 a už v únoru loňského roku jsme výrobek uváděli na trh. Původně jsme předpokládali, že prodáme kolem 400 tisíc plechovek. Prodali jsme jich 1,2 miliónu. Samozřejmě je to i pro nás ekonomicky výhodné, protože ten tzv. velký panák, který v plechovce je, prodáváme s vyšší přidanou hodnotou, než ten v lahvi.“

Ovšem některé trable se nevyhnuly ani firmě Stock Plzeň Božkov. S přechodem na Londýnskou burzu se nevyrovnal jejich bývalý obchodní partner. „Potkala nás i nepříjemná záležitost, protože jsme přišli o značku Tullamore, kterou jsme budovali od roku 2004, a dovedli jsme ji do stadia, kdy to byla u nás v republice nejprodávanější whisky a její podíl na českém trhu činil 41 % v rámci celé této kategorie. Také pro firmu Tullamore byla Česká republika největším trhem,“ dodává s politováním Petr Pavlík. „Přišli jsme o tuto značku, protože se majitelé firmy obávali, zda nás někdo nekoupí. Nic ovšem není tak černé, jak se zdá. Začátkem loňského roku se naše společnost stala v Česku distributorem klíčových značek koncernu Diageo, který je vůbec největší světovou firmou v segmentu lihovin. Je to jedna z největších firem na světě a pro nás je ctí ji tady zastupovat. Takže českým milovníkům dobrého pití nabídneme skotskou whisky Johnnie Walker, irskou whiskey Bushmills, rum Captain Morgan, smetanový likér Baileys a celou řadu dalších. Celkem rozšíříme nové distribuční portfolio Stocku o 18 značek, mezi nimiž jsou také například Gordons (nejprodávanější gin na světě), Smirnoff (světová jednička ve vodkách), skotské whisky J&B Rare, Black&White, Dimple, VAT 69, luxusní single malt whisky Cardhu nebo Clynelish, kanadská whisky Crown Royal nebo americká Seagrams 7Crown. Mohu s hrdostí konstatovat, že portfolio našich lihovin je obrovské: Od vodky, hořkých likérů, whisky i Tuzemáku, až po smetanové likéry. Jsem přesvědčený, že jsme schopní nabídnout pro českou gastronomii to nejideálnější řešení ve výběru lihovin a v tom největším rozsahu."

Autoři: Antonín Karoch a Jiří Müller

(Psáno v roce 2013)

 

© 2017 CzechTravellpress. All Rights Reserved. Designed By MaraXa & KraX