Titul Farma roku 2016 putuje do jižních Čech.




Vítězství v jubilejním 15. ročníku soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku vybojovala Farmu u lesa rodiny Šonkových ze Sudoměřic u Bechyně. Vyhlášení výsledků tohoto klání, jehož cílem je představit široké veřejnosti prostřednictvím příběhů jednotlivých farem smysl, podstatu a přínosy rodinného hospodaření, proběhlo v pražském Divadle ABC.

 

Tuto slavnostní událost si kromě víc jak pětistovek sedláků nenechala ujít ani řada významných hostů v čele s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem, nechyběl ani kardinál Dominik Duka. Stejně jako v předchozích ročnících byly oceněné farmy přítomným představeny až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí videoklipů. Odborná hodnotitelská komise určila pořadí pěti finalistů dle pěti kritérií - celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy.

V pětici finalistů se prosadili hned 2 usedlosti hospodařící v systému ekologického zemědělství a jedno vinařství, vítězné farmy si zároveň odnesly i zajímavé finanční odměny v hodnotě celkem 200 tisíc Kč. Vítěz soutěže - rodina Šonkových z Farmy u lesa ze Sudoměřic u Bechyně - se může pyšnit skutečně dlouhou selskou tradicí. Rod Šonků totiž v druhé polovině 16. století pozval z Uher za účelem pozvednutí selského a mysliveckého stavu tehdy chudého Bechyňska sám Petr Vok.

Současnému hospodáři Jiřímu Šonkovi a jeho rodině se podařilo propojit původní hospodářskou usedlost, kde vzniklo pěkné stylové ubytování, s novou částí farmy, na níž provozuje skutečně širokou škálu činností. Ta zahrnuje výkrm brojlerů ve čtyřech moderních halách o celkové kapacitě 100 tisíc kuřat, prodej nosných kuřic a krůt, chov masného skotu plemene aberdeen angus (v současnosti 50 matek s jedním plemenným býkem) a obhospodařování stovky hektarů trvalých travních porostů v režimu ekologického zemědělství. Podstatná část faremních aktivit je spojena s chovem koní a provozem jezdeckého areálu, které jsou doménou manželky hospodáře Hany. V současné době je na farmě ustájeno okolo 30 koní a jezdecký klub má základnu okolo 30-ti jezdců, nejčastěji dívek ve věku 6-15 let. Celý areál farmy je velice vkusně upravený, je zde i výstavka historické zemědělské techniky se sochou sedláka Jana Cimbury s nápisem „můj vzor“. „V současné době vykrmujeme zhruba 100 tisíc kuřat šestkrát až sedmkrát ročně. Odebíráme jednodenní kuřata od firmy Xavergen a ve 35 dnech stáří je v průměru dvoukilová dodáváme do Drůbežářského závodu Klatovy. Velký zájem je i ze strany drobnochovatelů,“ vysvětluje farmář a člen Sboru Selských jízd Jana Žižky z Trocnova. Jeho syn, student Jihočeské Univerzity vidí v hospodaření svou budoucnost.

Stříbrnou příčku obsadilo Vinařství Maděřič z Moravského Žižkova, které se zabývá pěstováním dvaadvaceti odrůd vinné révy na 24 hektarech vinic na okraji nivy řeky Dyje. Z nich rodina Maděřičových od roku 1993 vyrábí vína, která jsou pojmem a synonymem kvality jak mezi odborníky, tak i řadou spokojených zákazníků ze všech koutů republiky. Nejen do pěstování, výroby vína a jeho prodeje, ale i provozu velkého penzionu s 50 lůžky a prvotřídní restaurace přímo v Moravském Žižkově dává celá rodina maximum svých zkušeností, lásky a energie. Nezanedbatelný je také další přínos jednoho ze dvou budoucích pokračovatelů rodinného podniku - Jiřího Maděřiče, coby místopředsedy Vinařské asociace ČR, která hájí zájmy a práva menších a středních vinařství. Roční produkce vinařství činí 250tisíc litrů, z toho víc jak 60% se lahvuje. O vinařství se stará 5 členů rodiny a dalších 20 zaměstnanců. „ Život je příliš krátký na to, aby se pilo špatné víno“ říká Jiří Maděřič.

Bronz vybojovala farma rodiny Suchých ze Slavětína. Velkou zásluhu na rozkvětu této farmy má Leo Suchý, kterému před čtvrtstoletím, ačkoliv byl již v důchodovém věku, vlilo navrácení rodinného hospodářství s nemalou historickou hodnotou do žil novou energii. Z usedlosti zdecimované násilnou kolektivizací se v průběhu několika let stala prosperující farma. Na odkaz svého dědečka navázal po jeho smrti vnuk Lukáš, který se tu za pomoci ostatních členů rodiny věnuje chovu mléčného skotu (230 kusů českých strak) a výkrmu býků o celkovém počtu 70 kusů, chovu ryb a rostlinné výrobě na 420 hektarech půdy( z toho 150ha půdy je vlastní). Rostlinná výroba tvoří 60% příjmů farmy. Součástí farmy je dětmi hojně vyhledávaná minizoo. Nedílný prvek rodinného podnikání tvoří v klidné části objektu umístěný Agropenzion Hájenka s velmi bohatou nabídkou služeb.

Čtvrté místo náleží farmě rodiny Svobodových ze Strhař, malé podhorské obce na rozhraní Moravského krasu a Českomoravské vrchoviny. Rodiče dnešního majitele farmy Josefa Svobody po změně režimu neváhali a rozhodli se pokračovat v rodinné tradici hospodaření. Selské geny a houževnatá nátura jejich syna překonaly nepřízeň osudu včetně náhlé smrti otce. Ten by měl ze vzkvétajícího hospodářství, které dnes obnáší pěstování krmných plodin na 60 hektarech půdy, starost o devět hektarů lesa a výkrm býků v nedávno vystavěné prostorné stáji, jistě velkou radost. Svobodovým nechybí chuť do práce a elán, s nímž plánují budoucí aktivity na farmě, do kterých by se jednou mohly zapojit i jejich tři děti.

Pětici oceněných uzavírá Dvůr Prak rodiny Tupých u Českého Šternberka. Když se roku 1995 rozhodl stavební inženýr Jan Tupý původem z Prahy zakoupit bývalý panský dvůr v kouzelné krajině nad Českým Šternberkem, nevěděl o zemědělství téměř nic. S vizí vybudovat statek dle vzoru rakouských sedláků přeměnil budovy zdevastované mnohaletým chovem prasat a nerovný terén po pěstování kukuřice na ukázkové ekologické hospodářství. Sedmdesát hektarů trvalých travních porostů slouží k chovu masného skotu plemene hereford, dvůr je centrem zemského chovu lipických koní a díky restauraci a penzionu také místem konání svateb a oslav. Další rozvoj farmy včetně plánované stavby čtyř rybníků a důrazu na krajinotvorbu již bude výzvou pro mladého hospodáře Pavla Tupého a jeho blízké. Všechny letos oceněné farmy mají mnohé společné. Tím základním faktem ale je, že navázat na tradici rodinného hospodaření a začít svobodně podnikat mohli jejich majitelé jen díky demokratickému vývoji posledních 27 let, díky restitucím a transformacím zemědělského majetku. „My věříme, že budoucnost je v rodinných farmách, ve svobodném trhu, ve venkově a v krajině v podobě, tak jak ji utvářeli naši předci,říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Asociace soukromého zemědělství je dobrovolnou stavovskou organizací soukromých zemědělců v ČR, má okolo 6500 členů.

(Jaromír Hampl, foto Šárka Gorgoňová ASZ ČR)