Není od věci občas nahlédnout k úspěšnějším „sousedům“ a zjistit, jak to u nich funguje a co dobrého nového vymysleli. Vždyť vymýšlet vymyšlené je ztráta času. Potvrzuje to např. fungující spolupráce místního informačního centra Schladming-Hochwurzen s regionální organizací cestovního ruchu ve Schladmingu. O tom manažery Svazku Krkonoše, při pracovní cestě do Štýrska v Rakousku, přesvědčil šéf zdejší organizace cestovního ruchu Hermann Gruber, ředitel Urlaubsregion Schladming-Dachstein (Štýrsko). Podrobně vysvětlil jak funguje řízení, organizace práce a toky finančních prostředků v cestovním ruchu této oblasti. Na jednu stranu nic překvapujícího. Na druhou stranu zazněly skutečnosti, které potřebujeme v České republice také řešit, snažíme se o to již dlouhou dobu, bez většího výsledku a tak budeme Rakousko pravděpodobně ještě dlouho dohánět.
Podstatným rozdílem mezi oběma sousedy je, že se příliš vzájemně neliší, ale jisté rozdíly v nich jsou zejména pokud se jedná o možnosti financování aktivit cestovního ruchu. Ale protože se jednotlivé spolkové země Rakouska srovnávají, když přijdou na lepší způsob, jak zkvalitnit podmínky pro turismus ve své oblasti, jdou přes novelizaci příslušného zákona a návazných předpisů. Zákony tudíž prochází poměrně častou aktualizací.
Manažer Svazku Krkonoše Pavel Klapuš k tomu uvedl: „Celý způsob koordinace a řízení cestovního ruchu tady vychází a staví na činnosti místních sdružení cestovního ruchu. Jejími členy jsou povinně, ze zákona o cestovním ruchu, všechny subjekty, které jakýmkoliv způsobem pracují v turismu. Jsou to společnosti, které provozují lanové dráhy, lyžařská zařízení, ubytovatelé, dopravci, lékaři, ale také holiči a řezníci a další. Každý z nich však v tomto systému má možnost uplatnit své představy, buď na oborových zasedáních nebo na zasedáních regionální turistické organizace. Podstatná informace je také ta, že v regionu, v jednom oboru se uplatňuje jedna dohodnutá cenová politika.“ Pro české pracovníky v turismu bylo tedy cenné nahlédnout do toku financování. Hodno obdivu je co Rakušané dokázali. Pavel Klapuš doplnil: „Ten vychází jednoznačně ze zákonů o cestovním ruchu. Peníze pro místní organizaci cestovního ruchu jdou v prvé řadě z místních zdrojů od členů sdružení cestovního ruchu, dále od regionálního sdružení a příspěvky regionální organizace tvoří z části příspěvky od místních organizací a od státu, resp. jednotlivých spolkových zemí.“ Závazným pokladem a klíčem pro výpočet výše příspěvků je tabulka, podle které ve Štýrsku rozpočítávají platby, resp. finanční příspěvky od jednotlivých subjektů. Výše příspěvku je dána ročním finančním výnosem jednotlivých členů. Členové jsou rozděleni do sedmi skupin, podle charakteru činnosti podnikatelů (od velkých hotelových komplexů, skiareálů, po ty nejmenší řekněme živnostníky.
Pavel Klapuš propočítal: „Kdyby podobný zákon platil v našich českých podmínkách, tak by např. špindlerovský, harrachovský, rokytnický skiareál, i všichni další, kteří se významně podílejí na společné propagaci Krkonoš a podporují celokrkonošské projekty v cestovním ruchu prostřednictvím Fondu cestovního ruchu, platili ročně oproti současnému stavu v podstatě 8x více. Nemluvě o těch podnikatelích, kteří stojí stranou a vezou se, a do Fondu cestovního ruchu nepřispívají vůbec. To je v Rakousku naprosto nemyslitelné. I to je důvod, že se Rakušanům, i tam kde bychom nemuseli, bohužel koukáme na záda. Ukazuje se, že i v českých podmínkách by měl smysl jen takový zákon o cestovním ruchu, který vymezuje povinnosti a odpovědnost jednotlivých subjektů působících v turismu od obcí a měst, přes turistické regiony, kraje až po republikovou úroveň a jednoznačně řeší i konkrétní způsob financování. Což bohužel, dle mého názoru, připravovaný zákon o CR v ČR tato hlediska dosud nesplňuje.“
Velmi cenným bylo zjištění, jak dobře funguje Letní karta hosta regionu Schladming – Dachstein. Byla zavedena ve Štýrsku před 5 lety. Získá ji v lokalitě pouze ubytovaný host, i když přenocuje jenom jednu noc. Pro letošní letní sezónu jich bylo vydáno 70 000 ks. Neprodávají se, jsou pro ubytované zdarma. Karta se dá získat především u jednotlivých ubytovatelů. Nabízí přes 150 nejrůznějších volnočasových možností, většinou zdarma. Lze ji uplatnit například na lanovkách s letním provozem, při vstupu do krytých bazénů a koupališť, v přírodě, při sportu a turistice, zvlášť pro děti nebo celou rodinu. Pavel Klapuš dále konkretizoval: „Do systému organizace Letní karty je zapojeno přes 90% ubytovacích zařízení oblasti Schladming-Dachstein. Základní finanční rámec Karty vytváří ubytovací podniky, které k ceně za ubytování za jednu noc připočítají 4,30 Eura. Z takto získaných peněz, převedených „na jednu hromadu“, se pak rozpočítá, resp. refunduje pokrytí části nákladů těm, kteří poskytují služby v rámci Letní karty. Systém se všeobecně osvědčil a prokazatelně v letní sezóně přispívá ke zvyšování návštěvnosti i délce pobytu v tomto regionu. Obdobné Karty hosta ovšem najdeme i v mnoha dalších rakouských oblastech. Je naším přáním a nadějí, že se něco podobného podaří brzy i v Krkonoších.“
„Pro české hosty bylo překvapivé zjištění skutečnosti o fungování toku peněz skiareálů. Akcionář, nebo jejich majitelé, se vzdávají dividend i tantiem ve prospěch rozvoje těchto zařízení. Na výnosy si přijdou tím, že návštěvníkům v regionu poskytují širokou paletu služeb v moderních zařízeních, s příjemnou obsluhou a kvalitou veškerých služeb. Je vidět, že se jim to skutečně vyplácí. Příkladem byla např. prohlídka výstavby údolní stanice Planet Planai a staveniště objektů připravovaných pro Mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, FIS Alpine Ski WM, které se bude konat 4.-17. února 2013. Podle Ernsta Trummera, ředitele Planai-Hochwurzen-Bahnen GmbH, WM-Studio Planet Planai, je zdejší supermoderní projekt z části financovaný státem a z části z vlastních finančních zdrojů. Jaký protiklad financování modernizace skiareálů ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou i v Harrachově v současné době. Jestli se tady situace nezlepší, tak na konkurenceschopnost i vůči podobným zařízením v sousedním Polsku, mohou zapomenout,“ dokončil P. Klapuš.