Průzkum mezi studenty
Nápad prozkoumat vybavenost domácností kartografickými díly se nabízel při výuce geodezie, která je zajišťována na několika fakultách České zemědělské univerzity i pro studenty kombinovaného studia. " Jelikož tento druh studia si vybírají konkrétně na České zemědělské univerzitě ženy a muži, kteří jsou narozeni ve věkovém intervalu ročníků od 1951 až po 1990, dále mají nejrůznější profese, navíc maturovali na nejrůznějších středních školách a učilištích a ještě k tomu bydlí nebo mají zaměstnání ve všech krajích České republiky, šlo o velmi zajímavý vzorek populace. Proto zeptat se studentů kombinovaného studia na cokoliv je z pohledu novináře, pracovníka reklamní agentury, sociologa, pedagoga, statistika, ale i kartografa velmi lákavé. Nevyužít této možnosti, je pro jakéhokoliv badatele, který chce znát zpětnou vazbu, neomluvitelné. Proto bylo osloveno v časovém rozmezí tří let více než pět set těchto studentů, kteří odpovídali na otázky, u kterých studenti neměli žádný důvod odpovídat jinak než pravdivě, neboť by si vylepšenými údaji nijak nepolepšili při plnění svých studijních povinností," vypovídá o průzkume jeho autor Petr Skála z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity
Kolik máte doma kartografických děl ?
Otázka byla jednoduchá. Kolik doma máte kartografických děl, které si můžete kdykoliv půjčit a využívat je ? Větu s otazníkem na konci bylo nutné směrem k dotazovaným ještě doplnit o další vysvětlení. Tato díla nemusí být jen vaše vlastní, ale počítejte mezi ně i ta díla, jež jste si nekoupili, ale patří třeba rodičům, sourozencům, partnerům nebo dětem a můžete si je kdykoliv půjčit a využívat je. Pak jedním kartografickým dílem je globus, dalšími jsou třeba atlas světa, turistická mapa Šumavy nebo plán Prahy. Jejich počet nemusíte přesně určit, stačí je zařadit do kategorií a napsat, že map máte méně než deset, méně než dvacet, a tak je zařazovat až po nejvyšší hranici více než sto děl. Pokud jste při čtení těchto řádků zrovna nyní začali sami počítat, kolik máte doma kartografických děl, pak je to v pořádku. Výsledky průzkumu má právě veřejnost přivést k revizi svých mapových sbírek, které máte vždy v dosahu.
Jak dopadly výsledky ankety mezi 519 dotazovanými studenty ?
Pokud se podíváte na následnou tabulku, tak zjistíte, že výsledky z dotazníku pátrajícího po počtu map v domácnostech respondentů jsou zarážející. Téměř třetina má v dosahu jen 10 a méně kartografických děl bez dalšího zkoumání jejich stáří či aktuálního obsahu těchto děl.
Výsledky u 519 dotazovaných studentů …
Proč kartografové potřebují reklamu
Kartografii jako obor přeci zatím nikdo neruší, nikdo ji nezesměšňuje, neskandalizuje a až na malé výjimky, se nic neděje ani samotným kartografům. Přesto výsledky i další zjištění z průzkumu jen potvrzují nedostatečné znalosti o kartografii.Ty začínají a končí zpravidla u drobností, které studentům uvízly v hlavách ze středoškolských učebnic geografie. Mnoho studentů má problém vyznat se například ve vrstevnicích na topografické mapě, orientovat se na mapě, dále neumějí měřit na mapách. Přitom většina z nich maturovala na gymnáziích. Právě proto by měla propagace kartografie probíhat v ruku v ruce s geografy.
Čím průzkum překvapil organizátory ?
V dalších odpovědích bylo zjištěno, že až na malé vyjímky účastníci průzkumu neznali téměř žádné domácí natož zahraniční vydavatele kartografických děl. Kromě Kartografie Praha a KČT zůstala pro dotazované osoby ostatní vydavatelství neznámá, přestože jejich názvy mohly napsat i foneticky. Navigaci do auta nebo příruční GPS určenou pro turistiku má z účastníků průzkumu každý desátý. Zajímavý byl také výsledek průzkumu dotazující se na místa, kde mají svá kartografická díla studenti umístěna. Převládaly odpovědi, že v pokojich případně v pracovnách a tam pak v knihovnách, v zásuvkách nebo se skříních společně s dalšími dokumenty.