Studenti odpovídali na otázku ... Kolik máte doma map ?

 
 V roce 2018 si připomeneme 500 let od vydání první mapy Čech Klaudiánovy mapy. Kartografové  toto výročí se chystají využít i  k propagaci a k lepšímu zviditelnění oboru, který má svoji historii, ale má před sebou i  budoucnost.  Přípravy na připomenutí  pět staletí od vydání  první mapy Čech začaly  už nyní  zveřejněním zajímavého  průzkumu, který jenom  podporuje myšlenku zvýšit mezi veřejností  povědomí o kartografii a kartografických dílech.  

Průzkum mezi studenty  

      Nápad  prozkoumat vybavenost domácností kartografickými díly se nabízel při výuce  geodezie, která   je zajišťována na několika  fakultách České zemědělské univerzity  i pro studenty kombinovaného studia. " Jelikož tento druh studia si vybírají konkrétně na České zemědělské univerzitě  ženy a muži, kteří jsou narozeni ve věkovém intervalu ročníků od 1951 až po 1990, dále mají  nejrůznější profese, navíc  maturovali na nejrůznějších středních školách a učilištích a ještě k tomu bydlí nebo mají zaměstnání  ve všech krajích České republiky, šlo  o velmi zajímavý vzorek populace. Proto zeptat se studentů kombinovaného studia na cokoliv je  z pohledu novináře, pracovníka reklamní agentury, sociologa, pedagoga, statistika, ale i kartografa velmi lákavé. Nevyužít této možnosti, je pro jakéhokoliv badatele, který chce znát zpětnou vazbu, neomluvitelné. Proto bylo   osloveno  v časovém rozmezí  tří let více než pět set těchto studentů, kteří odpovídali  na otázky, u kterých studenti neměli  žádný důvod odpovídat jinak než pravdivě, neboť  by  si vylepšenými údaji nijak nepolepšili při plnění svých studijních povinností," vypovídá o průzkume jeho autor Petr Skála z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity

 Kolik máte doma kartografických děl ?

         Otázka byla jednoduchá. Kolik doma máte kartografických děl, které si můžete kdykoliv půjčit a využívat je ?  Větu s otazníkem na konci bylo nutné  směrem k dotazovaným ještě doplnit o další vysvětlení.  Tato díla nemusí být jen  vaše vlastní, ale počítejte mezi ně i ta díla, jež jste si  nekoupili, ale patří třeba rodičům, sourozencům, partnerům nebo dětem a  můžete si je kdykoliv půjčit a využívat je. Pak jedním kartografickým dílem je globus, dalšími jsou třeba atlas světa, turistická mapa Šumavy nebo plán Prahy. Jejich počet nemusíte přesně určit, stačí je zařadit do kategorií a napsat, že  map máte méně než deset, méně než dvacet, a tak je zařazovat  až po nejvyšší hranici více než sto děl.  Pokud jste při čtení těchto řádků zrovna nyní začali sami počítat, kolik máte doma kartografických děl, pak je to  v pořádku. Výsledky průzkumu má právě veřejnost přivést k revizi svých mapových sbírek, které máte vždy v  dosahu.

 

 Jak dopadly výsledky ankety  mezi 519 dotazovanými studenty ?

    Pokud se podíváte na následnou tabulku, tak zjistíte, že  výsledky  z dotazníku pátrajícího po počtu map v domácnostech respondentů jsou zarážející. Téměř třetina má v dosahu jen 10 a méně kartografických děl bez dalšího zkoumání jejich stáří či aktuálního obsahu těchto děl.

 

Výsledky u 519 dotazovaných studentů … 

 

 Proč kartografové potřebují reklamu   

Kartografii   jako obor  přeci zatím nikdo neruší, nikdo ji  nezesměšňuje, neskandalizuje  a až na malé výjimky, se nic neděje ani  samotným  kartografům.  Přesto výsledky i další zjištění z průzkumu jen potvrzují  nedostatečné znalosti o kartografii.Ty začínají a končí zpravidla u drobností, které studentům uvízly v hlavách ze středoškolských učebnic  geografie. Mnoho studentů  má  problém vyznat se například ve vrstevnicích na topografické mapě, orientovat se na mapě, dále neumějí   měřit na mapách.   Přitom většina z nich maturovala na gymnáziích. Právě proto by měla propagace kartografie probíhat v ruku v ruce s geografy. 

Čím průzkum  překvapil organizátory ?

 

V dalších odpovědích   bylo zjištěno, že až na malé vyjímky účastníci průzkumu  neznali téměř žádné domácí natož zahraniční vydavatele kartografických děl. Kromě Kartografie Praha a KČT zůstala   pro dotazované osoby ostatní vydavatelství neznámá,  přestože jejich názvy mohly napsat i foneticky.  Navigaci do auta nebo příruční GPS určenou  pro turistiku má z účastníků průzkumu   každý desátý. Zajímavý byl také výsledek průzkumu dotazující se na místa, kde mají svá kartografická díla studenti umístěna.  Převládaly odpovědi, že v  pokojich případně v pracovnách  a tam pak  v knihovnách, v zásuvkách nebo se skříních společně s dalšími dokumenty.