100 let české aviatiky

 

Letošní květen  žil (nejenom) na Pardubicku oslavami slavné události. V roce 1911, přesně 13.5., zdolal místní rodák  Ing. Jan Kašpar, první průkopník naší aviatiky, na svém stroji dřevěné konstrukce značky Blériot vzdušnou trať mezi Pardubicemi a Prahou. Předpremiérou tohoto heroického činu byl Kašparův úspěšný cvičný dvoukilometrový let v roce 1910. Tehdy se po spoustě nevydařených pokusů poprvé řádně a bez přískoků vznesl. Po chvíli, tenkrát však pro tohoto vzduchoplavce dle jeho vlastních slov „trvající věčnost“, přistal bez zarytí „čumáku“ stroje do ornice. Dobovou kuriozitkou je, že v roce 1911 nešlo Kašparovi až tak o rekord, ale spojil příjemné s užitečným a na svém „létadle“ spěchal na svatbu přítele, kterou by jinak vlakem parním těžko stihl.

Kašpar to vzal z Pardubic rovnou  do Chuchle
V pátek vzpomínaného 13. května tedy uplynulo 100 let od prvního historického českého dálkového letu. Inženýr Jan Kašpar jako muž vědy nevěřil na pověry a nešťastná čísla a tenkrát se mu to i přes příslovečnou třináctku, navíc jištěnou pátkem, bezvadně povedlo. To se již ale nedá říci o nadšenci a znalci starých letounů, který měl tento aviatický čin páně Kašpara zopakovat na jeho počest rovněž v pátek 13. května, ale roku 2011. Pilot Petr Mára chtěl s replikou původního Blériotu cestu zopakovat. Ale, jak se říká, člověk míní a pánbů mění. Kvůli silnému větru byl totiž let pro velké zklamání jak Máry, tak i široké veřejnosti zrušen. Letět na „mašině“, která byla stejně jako původní předloha sestavena z plátna a dřeva, je ve špatném počasí nemožné, za deště či sněhu by se mohlo letadlo doslova rozmočit a rozpadnout. Takže snad až příště, doufejme jen, že ne za dalších sto let. Milovníci starých letadel ale ani tak o nic nepřišli, u příležitosti onoho výročí kašparova letu připravilo Národní technické muzeum ve spolupráci s Českými drahami a Pardubickým krajem bohatý aviatický program.

 

Ing. Jan Kašpar - seznamte se, prosím…
Prvního českého letce přinesl čáp do rodiny významného pardubického rodáka Františka Kašpara 20. května 1883. Kašpar senior byl místní hodnostář a akcionář, předseda pardubického cyklistického klubu a majitele hotelu Veselka, hořícího pro všechny tehdejší technické novoty. Jeho zájem jistě ovlivnil i juniora, který stejně jako jeho otec horoval odmalička pro techniku. Poté, co Jan Kašpar vystudoval strojní inženýrství na C.a K. české vysoké škole technické v Praze, absolvoval v roce 1907 jeden semestr Vyšší odborné školy pro automobilismus v Německu. Vozy byly jeho vášní a není se čemu divit. Zatímco letectví bylo v té době ještě v plenkách, motorismus se už rychle rozvíjel.
Prvním Kašparovým zaměstnáním bylo přijetí u firmy Basse und Selve v Alteně v německém Vestfálsku. Zde pracoval ve výrobně hliníkových chladičů vody, určené především pro vzducholodi, což podnítilo jeho zájem o létání. Po odchodu z Alteny Jan Kašpar nastoupil do zaměstnání v mladoboleslavské automobilce Laurin & Klement, kde pracoval až do 1. července 1909. Potom se definitivně vrátil do Rodných Pardubic a společně s bratrancem Eugenem Čihákem začal pracovat na konstrukci letadel.

Vzorem mu byl Blériot
Velkou inspirací se začínajícím aviatikům stal události 25. července 1909, kdy průkopník letectví Louis Blériot přeletěl úžinu la Mance. Ještě tentýž rok si Jan Kašpar objednal z Francie první letadlo Blériot typ XI. Protože ale o tyto sériově vyráběné stroje byl ohromný zájem a dodávky se opožďovaly i o několik měsíců, vyplnil Kašpar čekání výrobou letadla vlastního, které bylo inspirováno Blériotem a jeho francouzským strojem, Antoinette.
Městská rada v Pardubicích vyšla nadšeným bratrancům vstříc a oběma konstruktérům povolila stavbu prvního pardubického hangáru vedle vojenského cvičáku. Financování a podporu zajistil otec Jendy, František Kašpar.
První pokusy s letadlem vlastní výroby byly provedeny koncem února 1910, opravdového letu ale zatím dosaženo nebylo. Poté, cop konečně dorazil francouzský Blériot, bylo letadélko bratranců Čiháka a Kašpara odstaveno a demontováno na náhradní díly.
Následuje období pokusů a omylů, kdy se Ing. Jan Kašpar učí pilotovat a zároveň překonává řadu technických a začátečnických obtíží. Blériot zakoupený ve Francii mu po krátké době shořel a tak se Kašpar, již zkušenější, pouští znovu do výroby vlastního letounu, který doplňuje o vlastní technická vylepšení a zjednodušení. Jak dnes připomínají historici aviatiky, z tohoto hlediska je správnější při popisu používat označení „letadlo JK – systém Blériot“, než pouze „Blériot“. A přichází slavný 16. duben 2010, kdy Ing. Jan kašpar uskutečňuje dopoledne svůj oprvní let v přímé linii ve výši 20 – 25 metrů, Dlouhá asi dva kilometry, a stává se prvním létajícím Čechem!
Létá stále výše a déle. Při rozjezdu i přistání zvládá i zatáčky, což se prý naučil poté, co se při přistávání vyhýbal pasoucí se krávě. Drobné neshody s Eguenem způsobují, že se bratranci na čas rozcházejí a Čihák se pouští se svým bratrem Hugem do stavby vlastního letounu.

První veřejná letecká produkce
Odehrála se v neděli 19. června 1910, kdy své aviatické umění předvedl Kašpar nadšeným Pardubičákům. Jistě ho tenkrát ani nenapadlo, že tím rovněž zahajuje historii dnes tolik populárních leteckých dnů ( od roku 1991 se kupříkladu v Pardubicích pravidelně koná i Aviatická pouť). Vzlétl celkem třikrát a pokaždé, i přes silný vítr, let úspěšně dokončil. Následovala další vstoupení v Hradci Králové, v Jaroměři, ohromný úspěch měla 14. srpna jeho pražská produkce.
V dubnu následujícího roku bylo v Pardubicích založeno Aviatické družstvo. Rozrostl se počet hangárů i letadel a Kašpar otevřel leteckou školu. Na letišti společně s Aviatickým družstvem působí mimo Jana i bratři Čihákové, Vincenc Barthell i Božena Láglerová a továrník a vynálezce Ludvík Otčenášek. Jan Kašpar, povzbuzen stále většími pokroky, se 30. dubna 1911 odvážil pro první meziměstský let na trase Pardubice – Chrudim a zpět. Let trval 24 minut a 23 sekund a
Uskutečnil se ve výši 400 metrů. Po jeho zdárném absolvování se už Kašpar cítil pánem vzduchu a, jak si napsal ve svém deníku, „škrtl slůvko nelze ze svého slovníku“.

Let, který vešel do českých dějin
Jak jsme niž poznamenali, jednalo se o let z Pardubic do pražské Chuchle a došlo k němu památného 13. května 1911. Vzdálenost 121 km překonal pilot za 92 minut ve výšce asi 400 metrů. Pardubické letiště brzy ráno, v 6:13. Zpočátku se orientoval podle železniční tratě z Pardubic do Kolína a z Kolína do Prahy. V 7:08 proletěl nad Českým Brodem a pokračoval dál směr hlavní město. Z Běchovic se odklonil na pražský prosek a dál se orientoval podle Vltavy.. Dle jeho pilotních záznamů měl v 7:29 pod sebou Národní divadlo. Protože byla viditelnost snížena ranní mlhou, přeletěl přes Vltavu na druhý břeh, minul Petřín, Košíře i Zlíchovský kostelík a nakonec úspěšně v 7:45 přistál na louce vedle chuchelského dostihového závodiště.
Málokdo ví, že hlavním cílem cesty, kromě zdolání nového aviatického rekordu, byla svatba přítele Langa, kterému šel Kašpar za svědka.
Letoun, se kterým tento let absolvoval, daroval kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde je v hlavní, centrální expozici dnešního Národního technického muzea v Praze vystaven dodnes.

Tím to ale nekončí…
Nedlouho po slavném přeletu se Ing. Janu Kašparovi podařil další, méně známý rekord evropských měřítek. Dne 5. června roku 1911 při letu kolem Pardubického letiště vystoupal do letové výšky 785 metrů (oficiální rekord té doby byl 460 metrů). Shodou okolností ale chyběl na letišti komisař letů a tak Kašparův rekord bohužel nebyl uznán za oficiální. Z dalších leteckých úspěchů zmiňme alespoň ještě první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trati Mělník – Chuchle ze 6. prosince 1911. Pasažérem byl redaktor  Národní politiky, jehož reportáž vysoce zvedla náklad listu.

Ikarův pád
S vypuknutím 1.světové války doba civilních letů skončila. Ing. Jan Kašpar během ní působil jako vedoucí automobilní školy v Pardubicích. Koncem roku 1918 se přihlásil k Leteckému sboru. Bylo ale těžké pro něho najít uplatnění, protože během války nelétal a v počtu odlétaných hodin v porovnání s ostatními válečnými piloty, zaostával. Byl pověřen výstavbou letiště v Pardubicích, stavba ale vázla a kašpar nakonec z armád odešel. Od roku 1920 se stává spolumajitelem pily. Zřejmě vinou podnikání se o pár let později dostává do finančních potíží a pokouší se o sebevraždu. Podle jeho přítele Oldřicha Dvořáka Kašpar namočil šálu do benzínu a omotal si ji kolem hlavy. Po nadýchání se jedovatých výparů se už Jan kašpar neprobral a v noci z 2. na 3. března 1927 umírá ve věku necelých 44 let na zápal plic.

Kam za leteckou historií?
Muzeum letectví Jana Kašpara se od 14. května 2011 nově nachází v Kuněticích na Pardubicku. Vystavované exponáty jsou výhradně z období aviatiky.
Letecké muzeum Kbely – bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou, vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě.
Letecké muzeum v Deštné – Expozice, kterou vtvořili členové Klubu historie letectví v Jindřichově Hradci je rozdělena na válečnou a poválečnou část. Bezesporu v ČR ojedinělý je Pietní sál, kde je nejenom velkoplošná fotografie největšího čs. Vojenského hřbitova ve Velké Británii v Brookwodu, ale především seznam všech našich padlých válečných letců a prstě z jejich hrobů, které ze svých třinácti zahraničních expedic po Evropě přivezli členové klubu historie letectví.

 

Letecké muzeum Olomouc – Letecké muzeum založil 1. letecký školní pluk. V expozici muzea jsou nejen letadla, ale i velké množství exponátů spojených s leteckou historií, a to převážně československého a českého letectví i školním letectvím.