V bavorském městě Regensburg (Řezno) v Muzeu bavorských dějin otevírají veřejnosti Ve středu 10. května Česko-bavorskou zemskou výstavu s názvem „Baroko! Bavorsko a Čechy“, kterou společně připravily Národní muzeum a Dům bavorských dějin (HDBG). V úterý 9. května ji v Katedrále sv. Petra slavnostně zahájí bavorský ministerský předseda Markus Söder a český premiér Petr Fiala společně s ministry Markusem Blumem a Martinem Baxou.
Společný projekt věnovaný zrcadlení kulturních i společenských vazeb obou zemí v politicky komplikované době 17. a 18. století je vynikající přehlídkou uměleckých děl uspořádaných do pěti tematických oddílů. Výstavu zahájí ředitel Domu bavorských dějin Richard Loibl a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. V prosinci letošního roku se výstava přesune do Prahy, kde ji můžete navštívit v Historické budově Národního muzea.
Autorský tým, který tvoří přední český znalec barokní kultury Vít Vlnas a bavorská skupina vedená zástupcem ředitele HDBG Peterem Wolfem koncipovali výstavu na pozadí rozdílných politických osudů Bavorského vévodství a Českého království (resp. českých zemí) a poukázali na jistý paradox dějin. V kontextu ničivé třicetileté války roste a posléze mohutní kulturní invencí prodchnutá barokní kultura. Její úžasné výsledky v architektuře měst i krajiny jsou v obou zemích patrné dodnes. Pro Bavorsko to byla doba mocenského výsluní, pro Čechy tzv. pobělohorské trauma. Velkou předností výstavy je, že neupřednostňuje jeden či druhý historický pohled na náboženskou a národní identitu. "Barokní epocha Bavorsku i Čechám přinesla mnohé společné prvky, kontakty a podněty. Na tom nic nemění skutečnost, že na některé historické události mají obě strany různý pohled. Naopak, tato skutečnost propůjčuje naší výstavě dynamiku. Věci společné, nadčasová krása uměleckých děl a výjimečné exponáty dávají výstavě celistvost a harmonii. Rozdílné historické pohledy a zkušenosti pak přinášejí jisté napětí, otevírají prostor pro diskusi a umožňují podívat se na věci z nadhledu. Výstava tak dostává vskutku evropský rozměr a je nejvýznamnějším mezinárodním projektem Národního muzea v letošním roce,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Na přelomu 17. a 18. století se totiž Bavorsko a Čechy staly křižovatkou uměleckých a duchovních proudů ve střední Evropě. Výstava je velice bohatá dobovými exponáty, artefakty i uměleckými díly, zahrnující témata od válečnictví a politiku, přes náboženství včetně židovství, po architekturu, malířství, sochařství, divadelní, hudební a literární tvorbu. Díla zapůjčili majitelé sbírek z Česka, Německa, Rakouska a Holandska. Vedle českých velkých sbírkových institucí, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Arcibiskupství pražské nebo Správa Pražského hradu se zde objevují předměty, rozeseté ve vlastnictví menších organizací, měst, far i soukromých vlastníků. Podobně vypadá i průřez exponátů, které zapůjčili zahraniční majitelé i organizace. Výstava představuje celkem 180 sbírkových předmětů. Z toho 82 pochází z tuzemska a 25 přímo z fondů Národního muzea. Z unikátních předmětů z českých sbírek vyniká vzácně dochovaná stolní souprava (lavabo a konvice) k obřadnímu mytí rukou, kterou daroval císař Ferdinand II. mariánskému kostelu ve Staré Boleslavi roku 1625. Špičková stříbrnická práce z Augsburgu je přímo konfrontována se stejně kvalitní augsburskou zlatnickou ukázkou protestantské křestní soupravy z roku 1630. Barokní teatralitu a hravost prezentují výjimečně zapůjčený divadelní kostým Pallas Athény (bolerko a helma) a materiálově vzácné rekvizity (Amorův luk a toulec) ze sbírek zámku v Českém Krumlově, kde se nachází unikátní a nejkompletněji dochovaná barokní divadelní scéna na světě.
Sbírky Národního muzea reprezentuje i dvoumetrový malířský model k iluzivní freskové výmalbě knihovního sálu pražského Klementina od Jana Hiebela nebo špičková, dosud nevystavená dřevořezba Kalvárie od Matyáše Bernarda Brauna. Nepřehlédnutelná jsou tři velkoformátová malířská plátna z českých sbírek, a to reprezentační portrét císaře Ferdinanda II. s narážkou na pražskou defenestraci v roce 1618, dále detailně rozfázovaná poprava vůdců stavovského povstání v Praze roku 1621 a skupinový portrét trojice úředníků při výběru dávek na panství Manětín, pocházející z ojedinělého cyklus obrazů zámeckého služebnictva a vrchnostenského personálu při jejich charakteristických činnostech. Vtip a hravost do výstavy vnáší nevšední optická hříčka v podobě lamelového portrétu Bernarda Ignáce z Martinic a jeho dvou manželek z Vlastivědného muzea ve Slaném.
Ze zahraničních předmětů zaujme ikonický obraz Alegorie Církve jako plachetnice malíře Jacoba Gerritsze Loefa z muzea v Utrechtu, který znázorňuje vítězství římskokatolické církve nad jejími náboženskými odpůrci včetně českého reformátora Jan Husa. Výjimečné insignie představují dvě přepychově zdobená žezla Univerzity v Ingolstadtu či podmalba na skle s erbem kolínského arcibiskupa Arnošta Bavorského z Bavorského národního muzea v Mnichově. Výjimečný je regensburgský archeologický nález mincovního pokladu z doby třicetileté války z roku 2019. Mezi umělecké skvosty náleží kupolový model k fresce od předního německého rokokového malíře Matthiase Günthera z Diecézního muzea v Rottenburgu a Památník Marie Terezie se slonovinovým reliéfním portrétem panovnice od dvorního sochaře Nikolause Molla. Jeden z nejsugestivnějších obrazů výstavy s námětem David a Abigail vytvořil proslulý benátský mistr Giovanni Battista Tiepolo během svého působení v arcibiskupské rezidenci ve Würzburgu. Téma Smrti ztělesňuje mramorová náhrobní deska se skeletonem ze Salzburského muzea. Více informací naleznete na www.nm.cz
Kristina Kvapilová