M. Chlad, prezident Svazu vinařů ČR
Vinařství a vinohradnictví zažívá v současné době na Moravě i v Čechách nebývalý rozkvět. Díky této osobité zemědělské činnosti se nebývale rozvíjí i na ní napojená turistika. Díky velkým vinařům a stovkám malých vinařství se stala po Praze jižní Morava turistickým cílem číslo jedna. Ovšem, jak známe z historie, když se něčemu daří, najdou se šibalové, kteří to rádi zničí.
Jako vždy nejde o nic menšího než o peníze. Jak se oficiálně proslechlo, aktuálně probíhají přípravy vládních úsporných opatření s cílem snížit výdaje a navýšit příjmy státního rozpočtu. Sdružení vybraných ekonomů pod zkratkou NERV (Národní ekonomická rada vlády) se prý rozhodlo navrhnout ministru financí Zbyňku Stanjurovi zlikvidovat současnou nulovou spotřební daň na tzv. tichá vína, tady na výrobky, které vinaři vyrábějí z hroznů, jsou neperlivá a mají přesně určený obsah alkoholu.
„Nulová spotřební daň není nesystémová výjimka, ale standard ve všech vinařských zemích, tedy zemích, kde pěstování révy a výroba vína představuje významnou složku národního hospodářství,“ tvrdí prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad. Ve vinařství a vinohradnictví u nás dnes pracuje cca 20 % všech zaměstnanců českého zemědělství. Ze sousedních zemí České republiky zavedli spotřební daň na tichá vína pouze v Polsku ve výši 10,20 Kč na litr vína. Polsko s pouhými 300 ha vinic nebere EU jako vinařskou zemi. Doporučení NERV a možnou kladnou reakci ministra Z. Stanjury zavést ve vinařské zemi nevídanou spotřební daň v drastické výši 23,40 Kč na litr tichého vína, vyvolává u vinařů, vinařských firem, vinařských spolků, sdružených ve Svazu vinařů ČR, doslova existenciální obavy. Když započítáme i turistická restaurační a ubytovací zařízení, vinárny a vinotéky, počet postižených ještě stoupne. Tuzemské vinařství je díky severní hranici pěstování révy vinné i bez ohledu na spotřební daň v náročné situaci a těžko si lze představit, že by bylo schopné tuto daň absorbovat ve svých maržích. Je jasné, že by vinaři museli celou její výši promítnout do konečných cen. Po započtení DPH a dalších s daní spojených nákladů (povinné zavedení daňových skladů, administrativa atp.) by výsledná cena nejběžnějšího moravského či českého tichého vína dosud v cenové hladině kolem 100 Kč vzrostla o cca třetinu, tedy o 35 Kč na cca 135 Kč a cena přívlastkových vín dosud za cca 150 Kč by vzrostla o 45 Kč na 195 Kč.
Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadl na spotřebitele. Ten má ovšem na výběr. Buď zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí. Pokud stále hodlá pít víno, možná se spokojí se s nabídkou šedé ekonomiky nebo s více či méně zdařilými náhražkami. To už tu všechno v historii bylo. Výsledkem byl, je a bude jednoznačný, negativní efekt. „Zavedením spotřební daně tak musíme zákonitě hovořit o drastickém snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů. Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru.,“ vysvětluje M. Chlad. „Logicky by tak kromě nevratného poškození 30 let budovaného oboru byl i nižší než předpokládaný výběr spotřební daně, nižší výběr ostatních daní a odvodů než dosud (DPH, DPPO a DPFO atp.). Následoval by pokles zaměstnanosti ve vinařství, vinohradnictví, vinařské turistice a navázaných oborech, a to obzvláště v oblastech, kde má stát s problematikou zaměstnanosti a sociálních dopadů problémy, jako například na Znojemskou či Hodonínskou.“
Vláda a parlament České republiky si musí jasně odpovědět na otázku, zda víno a vinařství a potažmo turistika patří k oborům, na kterých mu záleží a které přinášejí a uchovávají smysluplné hodnoty. Zda vinařská turistika, podílející se na tom, že Jihomoravský kraj je po Praze nejnavštěvovanějším regionem republiky, stojí za námahu, nebo zda turisty ochotně přenecháme například Rakousku. Jsou zdejší kultura, folklór a odkazy předků položky, které můžeme snadno vyčíslit a nahradit? Je vůbec pětina pracovníků českého zemědělství spolu se zaměstnanci značné části turistického průmyslu a služeb relevantní skupina obyvatel, nad jejíž budoucností se má smysl zamýšlet? A poslední otázka, bude ona zavedená daň skutečně pro státní rozpočet tak lukrativní, pokud se tedy vůbec vybere, že nahradí vzniklé a neodstranitelné ztráty? Naštěstí celkem rázně proti zdanění tichých vín protestoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ovšem bude to stačit?
Antonín Karoch