Ve srovnání se sezónou 2024/2025 je letošní návštěvnost v průměru o 5 % vyšší. Do nejlepší zimy -2018/19 nám sice v návštěvnosti stále asi 5 % chybí, ale výsledek je výrazně lepší než v sezonách post covidových. I letošní délka sezóny (v průměru 100 dnů) ukazuje, že je srovnatelná s loňskou zimou (102 dnů) a jen mírně zaostává za rekordními zimami, kdy šlo o cca 110 dnů v roce. Lze tedy konstatovat, že klimaticky velmi nepříznivá předloňská sezóna 2023/24 byla spíše velkým výkyvem, nikoli novým standardem.
Vysoké investice, které ročně dosahují zhruba 0,8 – 1 mld. Kč, se významně podílejí na zkvalitnění služeb skiareálů a tím i na spokojenosti návštěvníků. Investuje se nejen do lanovek a vleků, ale i do modernizace technického zasněžování, výstavby akumulačních nádrží na vodu, nebo technologií na optimalizaci strojové úpravy sjezdových tratí. To vše umožňuje zajistit kvalitní podmínky pro lyžování i při výkyvech počasí nebo nedostatku srážek. Čerstvým příkladem je akumulační nádrž na 15 tisíc m3 vody pro technické zasněžování, s parkovištěm pro 70 aut na střeše, kterou loni otevřeli v Janských Lázních pod Černou horou (investice 150 mil. Kč).
„Lyžařská sezóna u nás letos vydržela 130 dní, což se může zdát jako standard, ale zejména pro areál Černá hora bylo klíčové spuštění akumulační nádrže u dolní stanice Hofmanky Express. Díky ní jsme využili hned na začátku zimy mrazivé počasí a zasněžovali, a pak znovu i v průběhu sezóny. Průběh sezóny nebyl pro lyžařské areály jednoduchý, ale nádrž nám jednoznačně umožnila zajistit kvalitní lyžařské podmínky po celou zimu,“ říká Jakub Janda, obchodní ředitel SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC.
Efektivní jsou i investice do roleb, vybavených moderními technologiemi, které umějí měřit výšku sněhu. Např. na Klínovci využívají systém SnowSAT u svých strojů již několik let. Novinkou pro letošní zimní sezónu byla nová rolba, vybavená technologií Snowsat LiDAR. Ta je vylepšena laserem, který dokáže snímat výšku sněhu až několik desítek metrů před rolbou.
„Na základě nasnímaných dat z úpravy předchozího dne dokážeme připravit strategii rolbování ještě před samotným výjezdem – přesně víme, kde je sněhu nadbytek, kde naopak chybí a kde je potřeba jakým způsobem zasáhnout. Jelikož LiDar umí měřit výšku sněhu cca 50 metrů před rolbou, významně zvyšuje efektivitu práce, ale také šetří pohonné hmoty, vodní i další zdroje a tím i životní prostředí,“ dodává Hana Hoffmannová, mluvčí Skiareálu Klínovec.
Lyžařské areály jsou „motorem“ horských středisek a v udržení socio-ekonomické úrovně obyvatel v okrajových regionech hrají velmi důležitou roli. V horských obcích je v cestovním ruchu zaměstnáno až 25 % místních obyvatel, celkem v ČR až 45000 osob.
„Nenaplňují se předpovědi, které slýcháme posledních zhruba 10 let. Menší střediska houfně nekrachují, protože platí, že jedna koruna utracená ve skiareálu představuje sedm korun utracených v horském středisku za ubytování, stravování, půjčovny a další služby. I menší lyžařská střediska tak mají svůj ekonomický smysl - i když hospodaří na nule, místní samosprávy nebo menší podnikatelé je provozují, protože z toho těží celá obec. Nabídka pro lyžaře za 20 či 30 let bude velmi podobná dnešní. Nepředpokládám, že by menší areály měly ve velkém krachovat a zavírat sjezdovky, navíc celkovou dostatečnou nabídku budou držet zejména velká střediska,“ říká ředitel AHS Libor Knot.
„Provozovatelé skiareálů by uvítali větší podporu ve smyslu rozumnějších podmínek k podnikání a méně zdlouhavých povolovacích řízení na rozvojové stavby, ať už při zkvalitňování lanovek či vleků, nebo při stavbách akumulačních nádrží na zachycování vody pro zasněžování, které pomáhají šetrně hospodařit s vodou a významně vylepšují efektivitu přípravy sjezdových tratí. Stačí, aby odpovědná ministerstva vydala jasný signál, že rozvoj v tomto segmentu služeb je pozitivní záležitost, která přispívá k udržení horských středisek, často v malých příhraničních obcích, kde nic jiného, než cestovní ruch není,“ říká Čeněk Jílek, viceprezident AHS.
„Velký loňský průzkum1) pro AHS ukázal, že v ČR aktivně lyžuje přes 30 procent dětí a dospělých, kteří pocházejí ze všech sociodemografických skupin. Potvrzuje se, že lyžování není sportem jen pro vyvolené, jak někdy slýcháme,“ říká prezidentka AHS Kateřina Neumannová. Poměr Čechů, kteří lyžují u nás a v zahraničí, je dlouhodobě velmi podobný. Většina lyžuje pouze v České republice (54 %), poměrně velká skupina (zhruba třetina dotázaných) jezdí lyžovat k nám i do zahraničí a čistě do zahraničí míří 12 % českých lyžařů. Horská střediska v ČR navštíví ročně cca 11,9 milionu návštěvníků, z toho asi 4 miliony v zimní sezóně.
Miroslav Navara/TZ