V Archeoskanzenu v Modré u Velehradu otevřeli koncem června za účasti významných hostů Klenotnici Velké Moravy. Vystavěli ji za téměř 70 milionů korun a už stačila přivítat první návštěvníky z řad veřejnosti. Má podobu podzemního panteonu, do kterého proniká denní světlo jen zvoničkou.
V neprůstřelných vitrínách a pod nejpřísnějším bezpečnostním systémem tu uvidíte nejvzácnější originály a vědecké kopie předmětů z hrobů na tomto území, například z Uherského Hradiště-Sadů, Starého Města, Modré, Mikulčic či Pohanska u Břeclavi. Zároveň si tu připomněli i 20. výročí zahájení provozu Archeoskanzenu.
„Otevření nové expozice v Modré, která návštěvníkům a poutníkům ukáže vzácné dědictví z 9. století, za doprovodu chorálů a písní v podání Hradišťanu bylo úžasné. Chrám úcty k umění našich velkomoravských předků, kde lze vidět, čím disponovaly tehdejší elity, doporučuji všem k návštěvě. Cyrilometodějská stezka tím získala ve svém centrálním území v České republice ten nejkrásnější klenot,“ informoval předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub.
Výstavbu Klenotnice inicioval v roce 2018 starosta obce Modrá Miroslav Kovářík. Je zároveň autorem myšlenky a architektonického návrhu. „Lokalita skanzenu je třetím nejnavštěvovanějším místem Zlínského kraje. Poptávka po zhlédnutí originálních exponátů byla stále vyšší. Tak jsme se s generálním ředitelem Moravského zemského muzea Jiřím Mitáčkem shodli, že nechceme tyto cennosti Velké Moravy před návštěvníky tajit,“ vysvětlil Miroslav Kovářík.
Pilotní výstava nese název „Elity Velké Moravy“. „Prezentujeme zde skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které vědci spojují s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy, tedy knížaty, velmoži a členy jejich rodin,“ doplnil doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., vědecký pracovník Moravského zemského muzea, tvůrce námětu, libreta a scénáře výstavy. „Hypotetická hmotová ztvárnění naznačující podobu členů vládnoucí rodiny Mojmírovců jsme pak symbolicky zasadili do panoramatických scén v nikách.Tady zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století!“
Nedílnou součástí je rovněž hyperrealistická antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože, zhotovená podle lebky, kterou archeologové nalezli v Uherském Hradišti-Sadech. Podobiznu vytvořili v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Sama výstava je dílem Moravského zemského muzea ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity – Ústavem archeologie a muzeologie a Archeologickým ústavem SAV v Nitře.
Na vybudování a vybavení Klenotnice v Modré se dotyční podíleli zejména díky jednoletému přeshraničnímu projektu „Spoločné dedičstvo od Rimanov po klenoty Veľkej Moravy (INTERREG V-A)“ a podpoře Zlínského kraje ve výši 8 mil. Kč. V rámci projektu vznikl také Archeopark Cífer - Pác na Slovensku představující římsko-germánské osídlení.
Klenotnici Velké Moravy se otevřeli veřejnosti ve středu 26.6.2024. Prohlídky probíhají po skupinách do 25 osob, vždy v celou hodinu. Poslední je v 16.00 hod. Více na www.cyril-methodius.cz
Martina Janochová