Představte si místo se skutečně panenskou přírodou, krásnými plážemi a divokými horami. Milí lidé, výborná gastronomie a okouzlující tradice, právě takovým místem je Albánie, která se do hledáčku masového turismu zatím stále nedostala. Díky tomu si uchovává své kouzlo a potěší ty, kteří hledají opravdový únik od civilizace.
Albánský ráj trekařů
Albánské území z více jak 70 % pokrývá divoká horská krajina, která všechny uchvátí svou přírodní krásou a monumentálností. A to vše jen za dvě hodiny letadlem z Prahy. Let do Tirany, hlavního města Albánie, trvá totiž stejně dlouho jako cesta z Prahy do Brna. Mezi turisty trekaři jsou nejoblíbenější Albánské Alpy v nejsevernější části. Zdejší rozeklané štíty se svojí krásou prý vyrovnají rakouským Alpám. Výhodou těch albánských je, že zde najdete živá horská střediska s rozvinutou infrastrukturou i zapadlé kouty, kam lidé zavítají jen vzácně. Nejvyšší hora, Koráb (2 764 m n. m.), leží na hranici se severní Makedonií. V jejím okolí jsou hory méně dramatické a více oblé. Za to jsou plné nádherných luk a pastvin.
Protipól Albánských Alp tvoří pohoří jižní Albánie. Často chybějící turistická infrastruktura vytváří z této strany země zapomenutý kout. Úchvatná místa jako Mali a Kanalit zůstanou trvale v paměti. Další příležitosti pro horské trekování naleznete na řadě dalších míst ve střední a východní Albánii.
Návštěvníky z celého světa lákají národní parky. V Albánii jich je hned 15. Půvabná jsou i největší balkánská jezera Ohridské a Prespanské. Jejich vody si svojí čistotou nezadají s mořem. Pokud se rozhodnete zdolat výšky a rozhlédnout se po tomto opuštěném koutě Balkánu, využijte služeb místních průvodců. Značené stezky zde totiž nenajdete.
Trekovat tu člověk může i po pobřeží. Krása 360 km albánských pláží si v ničem nezadá se sousedními řeckými nebo tureckými. V kombinaci s průzračně modrým Jaderským mořem na severu a tyrkysovým Jónským mořem na jihu země, blednou i fotografie katalogů cestovních kanceláří. Albánie se navíc pyšní 290 slunnými dny v roce, takže si návštěvník na nedostatek slunce stěžovat nemůže.
Drač v centru pozornosti
Zlatavé pláže najdete i v Drači. Bývalé hlavní město Albánie je od toho současného, tedy Tirany, vzdálené přibližně půl hodiny jízdy. V současnosti se právě zde koncentruje pozornost investorů a turistů. Jedno z nejstarších albánských měst návštěvníka ihned upoutá svou pohnutou historií. Ta po sobě zanechala množství dochovaných památek od starověkých archeologických nálezů, přes byzantské městské hradby, až k největšímu římskému amfiteátru na Balkáně.
Krom toho tu funguje řada hotelů, restaurací a kaváren, kde si můžete vychutnat albánskou kuchyni. Místní gastronomie v sobě kombinuje italské a řecké vlivy. Středomořskou kuchyni doplňují vína z místní produkce. Vinou révu v Albánii pěstují ve čtyřech oblastech, rozdělených podle nadmořské výšky. Spousta domácností si ale pěstuje vlastní révu pro potěšení na balkóně nebo zahradě. Gastronomický zážitek je dobré zakončit ochutnávkou místního oblíbeného koňaku či tradičním alkoholickým nápojem zvaným rakije, který tu vyrábějí z fíků a hroznů. Na jihu navštivte i pláže na ostrůvku Ksamil nebo město Saranda, které vám v zimě připomene Monaco a v létě Ibizu.
Drač je mimochodem i ideálním výchozím bodem při soukromém objevování Albánie. Vydat se můžete do hlavního města Tirany. Ani ti, kteří preferují poklidnou krajinu před ruchem velkoměsta, nebudou zklamaní. Nedaleko Drače se nachází národní park Divjaka-Karavastaja. Tvoří ho laguna mezi pobřežními mokřady a středomořským lesem a je rájem ornitologů.
Dalším tipem na výlet z tohoto přístavního města je mys Rodon se Skanderbegovou pevností a klášterem sv. Antonína z 15. století. Uvnitř kláštera můžete obdivovat fresku s jezdcem na koni a dvouhlavým orlem, která je pravděpodobně nejstarším zobrazením dnešního albánského státního znaku.
Země příležitostí
Albánie je bezesporu země příležitostí. Výrazné zlepšení infrastruktury a nízké ceny přitahují pozornost investorů. Ti se dosud soustřeďovali do přelidněného Chorvatska. Díky investorovi z Dubaje v Drači začali pracovat na modernizaci tohoto největšího albánského přístavu, který se během 5 let změní v kotviště soukromých jachet a novou turistickou zónu s moderní promenádou.
Nespoléhat se na hotely a campy není zde nic složitého. Stačí si tu pořídit vlastní „druhé“ bydlení, což navíc není pro běžného smrtelníka nic nemožného. Menší apartmán v novostavbě pořídíte kolem 1,5 milionu korun a v době, kdy nemůžete dovolenkovat, ho jednoduše pronajmete. „Albánie je malý kompaktní stát a všechno, po čem srdce turisty zatouží, je tu doslova na dosah ruky. Navíc, pokud vlastníte nemovitost v Albánii, můžete sem přijet za jakékoli epidemiologické situace a fungovat odtud v rámci vlastního home office. Za covidu tu bez problémů fungovala i online výuka dětí v češtině. Vloni si zde bydlení ve vlastním pořídilo více než 150 Čechů,“ uvedl Daniel Mikulka ze společnosti Myalbania.cz, která krom pořádání turistických výletů a cest za zážitky také zastupuje zájemce o vlastní bydlení v Albánii se vším všudy.
Mercedesy, kam se podíváš
Co turistu určitě překvapí, jsou auta značky Mercedes všeho druhu i stáří. Albánci jsou jimi doslova posedlí, a tak na ně narazíte všude. Albánec, který nemá Mercedes, jako by ani nebyl. Albánie není nijak bohatá země. Proto je tato skutečnost poněkud úsměvná, nicméně logická. Po pádu režimu neměla republika přístup k benzínu a jediným dostupným palivem zůstala kradená nafta pro traktory. Pro Albánce tak ilegálně dovážené naftové Mercedesy z Itálie a Německa často představovaly jedinou možnost přepravy, neboť jako jediné byly schopné na kradenou naftu jezdit. Že je Albánie nebezpečná? Navzdory pověsti se není čeho bát a zločinů ročně v celé zemi je prý méně než za tu samou dobu v Praze. Temné časy této balkánské perly sice dodnes připomínají bunkry, rozeseté ve městech, na plážích i v horách. Ale i ty se časem mění na turistické atrakce. Navíc se turistických oblastech bez problémů domluvíte anglicky.
Lucie Vurbsová