O jedinečnosti tohoto nejjižnějšího a nejdelšího řeckého ostrova asi není třeba příliš přesvědčovat. Díky své geografické poloze patří  klíma na Krétě k nejmírnějším v Evropě a léto tady trvá již od začátku května až do konce října. Jezdí se sem za blahodárnými účinky slunce a moře, báječné jsou výpravy za krétskými památkami i gastronomické zážitky.

Panství bohů Bakcha i Amora

Krétská civilizace, nacházející se na křižovatce mezi střední Asií, Afrikou a západním Středozemím, je jak známo nejstarší v Evropě. Krétské moře na okraji Egejského otevírá Evropou asijským a africkým vlivům. Tudíž se nesmíme nechat překvapit subtropickou florou – území Kréty je blíže k rovníku, než Tunis nebo Alžír, což stejnou měrou vychutnávají jak milovníci umění a historie, tak i vyznavači slunění a bohů Bakcha i Amora, pro které je zde doslova ráj na zemi.

Vstup minojské civilizace začal přibližně před 3000 př.n.l. Kréťané své první paláce stavěli bez opevnění – Knossos, Phajtós a Mália se datují do období 2000 let př.n.l. Sochy i malby v palácích čerpají inspiraci od egyptských a dalších sousedů ze Středního východu a nepřestávají vyvolávat vlny nadšení odborníků i laiků.

Největší krétské magnety

Bezesporu jimi je Knossos a Heraklion. Jedná se o nejznámější a nejdůležitější archeologická místa, o kterých se říká že jsou jednou z kolébek naší civilizace. Město Knóssos bylo za vlády minojské dynastie významným politickým, náboženským i obchodním centrem. Palác, který byl podle pověsti postaven na místě, kde bájný Theseus zabil Minotaura, byl největším a nejimpozantnějším v této oblasti. Za sbírkami z doby minojské je ale třeba vyrazit především do archeologického muzea v Heraklionu.

V roce 1500 př.n.l. dorazili na Krétu dórští obyvatelé z Balkánu a tím začal vleklý ale nezadržitelný úpadek velkolepé minojské civilizace, která se více než umění válčit věnovala umění žít. O sto let později byl obrovským podmořským zemětřesením a následným řáděním tsunami zničen velkolepý palác Knóssos a Kréta ztratila své významné postavení v řecké historii. Od roku 67 př.n.l. se stala provincií Římské říše, a to až do roku 398 n.l. V době, kdy se Římská říše rozdělila na dvě části, připadla Kréta Byzantské říši. Poté, co ta podlehla křižákům, byla Kréta prodána Bonifáci z Montferratu, který ji prodal Benátkám. Pod touto nadvládou trpěla 465 let. Obdobím všeobecné stagnace pro Krétu pak byla turecká okupace ( 1669-1898 ) Když v roce 1821 získalo Řecko nezávislost, byla ještě celých sto let Kréta pod nadvládou Turků. A tak tedy na Krétě najdeme památky jak z minojské kultury, tak i nejrůznější stopy z benátské a turecké historie ostrova.

Další turistická lákadla

Ujít bychom si rovněž neměli nechat návštěvu kláštera Arkádí s barokní fasádou, trosky zimního sídla krále – Phastiós s labyrintovým rozložením chodeb a schodišť, nebo třeba klášter Toploú ze 14. století, kde je velké množství ikon slavného Ioánnise Komaróse z roku 1770 – mistrovská díla byzantského období. Za minojskými vykopávkami je též pěkný výlet lodí na Aktorii na nedalekém Santorini, o kterém se říká, že je legendární Atlantidou. Doporučujeme též návštěvu archeologického muzea v Rethymnonu ( 80 km od Heraklionu), kde jsou mj. vystaveny  historické sarkofágy, šperky z doby bronzové i rituální artefakty z Diovy jeskyně na hoře Ida.

Hlášení El Grekovi

Pád Konstantinopole a rozpad byzantské říše znamenaly postupné zatlačování byzantské kultury na řecké ostrovy, které se ještě dlouho bránily tureckému panství. Kultura staré byzance zde našla útočiště hlavně v oblasti lidového umění, výtvarného i slovesného. Živnou půdou pro jeho rozvoj byla zejména Kréta. Z 15.–17. století zde pochází mnoho vzácných pozdně byzantských chrámů s cennou malířskou výzdobou. Z tohoto příznivého podhoubí vzešel i malíř Domenikos Theotokopulos

( 1541 – 1614), který proslul ve světovém malířství pod jménem El Greco – Řek. Zvídaví turista, milovník výtvarného umění, se může vypravit na severu Kréty do jeho rodné vesnice. Leží pár kilometrů směrem do hor od oblíbeného přímořského letoviska Amoudara. Tady najdeme platan, pod kterým Domenikos jako chlapec sedával, i jeho rodný domek, změněný na malé muzeum.  Platan má u kořenů studánku ( zřejmě důvod jeho dlouhověkosti), ze které se lze občerstvit. Čerstvá voda nám tady  chutná dvojnásob při pomyšlení, že ji svého času tady pil i slavný El Greco. A vůbec nejlepším suvenýrem z cest po Krétě je vlastní fotografie z tohoto památného místa. V okolí jsou i velké pomerančové háje, ale pozor, není zde zvykem jít na „drbec“, jak se říká u nás na vsi. Ostatně, citrusové plody nejsou švestky ani jablka a soukromý majetek se tady respektuje víc, než-li jsme zvyklí.

V Heraklionu, v místním vlastivědném muzeu, pak nevynechejme expozici věnovanou proslulému krétskému romanopisci, básníků a esejistu Nikosu Kazantzakisu (1883-1957). Jeho pracovna se v dokonalém stavu dochovala do dnešních dnů. Jakoby slavný spisovatel právě vstal od svého psacího stolu. Ještě je otevřený kalamář, a posunutá židle. Imposantní je i Mistrova knihovna z olivového dřeva s ohromnou sbírku překladů jeho děl do mnoha světových jazyků. Včetně češtiny – jestlipak víte, že tento světově proslulý prozaik žil v letech 1930 až 1931  v ČSR v krušnohorské obci Boží Dar?

Malá rada závěrem: Pokud se chystáte na Krétu, mimo mapy a průvodce si nezapomeňte přibalit slavný  Kazantzakisův román Hlášení El Grecovi.  Především ten nám pomůže pochopit místní hrdé a dobrosrdečné lidí, jejich historii i ostrov, který je pro svou jedinečnost a výjimečnost často nazýván „sedmým kontinentem“.

Plážová letoviska a Palmová pláž

Své kouzlo a výborné zázemí mají Matala, Sitia a Paleochora. Matala je nejznámější a nejvyhledávanější pláž v okrese Iraklio (Heraklion), především kvůli hebkému bílému písku a pozoruhodným jeskyňkám, vyhloubených během milionů let vlnami do skal. Sitia je městečko s romantickým přístavem na východním okraji Kréty s pláží, ideální ke koupání, slunění a windsurfingu. Na planině nad městem je mezinárodní letiště. Paleochoru najdeme na jihozápadním cípu Kréty. Známé letovisko s oblázkovou i písečnou pláží střeží zřícenina benátské pevnosti. Paleochora, jako jedna z mála na Krétě, se prezentuje jako rodinné letovisko a dodržuje se zde večerka, kdy v rámci klidu a pohody tichnou ve 23.00 veškeré hudební produkce a diskotéky.

Věhlasná pláž Vai v Chanii patří spolu s palácem v Knóssu a planinou Lasithi k oblíbeným cílům většiny cestovních kanceláří na Krétě. Tato skvělá pláž je obdivována nejenom díky jemnému písku a průzračnému moři, ale také díky zdejším palmám. Je jich zde celý les a navozují spolu s mořským horizontem iluzi karibského ostrova.

Více na:www.azurreizen.cz