V překrásných sálech Morzinského paláce v Praze, kde sídlí rumunské velvyslanectví, předvedlo 14 rumunských turistických subjektů českým touroperátorům připravenost pozvednout výměnu turistů i zkušeností na úroveň odpovídající společné minulosti. Její Excelence AntoanetaBarta v úvodním slovu připomněla vše, co naše země sbližuje, od stále rozvíjených českých tradic v Banátu přes historické zkušenosti až po obdobné záliby, a vyslovila naději, že čeští turisté znovuobjeví Rumunsko v obdobných počtech, jako kdysi v dobách masových zájezdů k moři. Na spolupráci se shodli i představitelé ministerstva turistiky Rumunska a českého ministerstva pro místní rozvoj (ČR dosud cestovnímu ruchu bohužel samostatnou pozornost na vládní úrovni nevěnuje).

Rumunsko nabízí mnohem víc než očekáváte. Pokud jde o přírodu, kromě moře a tří horských pásem je tam například 12 národních parků, 2 přírodní památky UNESCO: Dunajská delta, kde lze pozorovat na 300 druhů ptáků, Sfinga ve skalních útvarech Babele v národním parku Bucegi, ledová jeskyně Scarisoarav Karpatech a mnohé další. Tedy mnohem víc než jen známé cesty za Drákulou. V Rumunsku je ještě 6 dalších skupin či míst památek UNESO: saské osady s opevněnými kostely v Transylvánii, klášter Horezu, malované kostely a kláštery na severu Moldavska, pevnost Sighisoara, dřevěné kostely Maramureš a dácké pevnosti v pohoří Orasti.Za pozornost stojí i nová architektura. A spolu s tím aktivní turistika, zážitky, pohostinnost a skvělá gastronomie a vína. O tom se účastníci workshopu mohli sami přesvědčit na místě, protože občerstvení se neslo zcela v duchu rumunské kuchyně – a typické plněné zelné listy i grilované čevabčiči svou chutí vysoce převyšovaly to, co si pod těmi názvy obvykle představujeme.

Zvláštní kapitolou je Banát, jehož hlavní město Timisoara, kterému se říká „malá Vídeň“, se pro letošek stalo nositelem titulu Evropské město kultury. Obvyklý festival Banátu tím získá neobvyklý rozměr.  Banát je pro Čechy zvláště blízký, české kořeny tam stále nesou výhonky a mimochodem, učitelky z Česka tam jezdí učit češtinu, protože o ni je stále zájem. Společného máme víc – například zástupkyně jednoho touroperátora přivezla na ochutnání svou vlastní domácí slivovici, jakou by ocenili i Moraváci.