Svatomartinské je naše

 

Mnozí se nemohou dočkat a netrpělivě sledují kalendář. Na Sv. Martina, tedy 11. listopadu v 11 hodin, jedenáct minut a někde dokonce 11 vteřin se otevřou sklepy, stánky, vinotéky a jiné prodejní prostory a začne se rozlévat první letošní mladé víno s názvem Svatomartinské. Jedná se o produkt, vyrobený technologií rychlého čiření a speciální filtrace. Mimochodem červené svatomartinské je povolené vyrábět pouze z hroznů Modrého portugalu a Svatovavřineckého, bílé z odrůdy Muller Thurgau, Veltlínského červeného raného a už zhruba čtyři roky i z Muškátu moravského. Základem pro produkci růžových martinských vín jsou kutivary Modrého portugalu, Svatovavřineckého a nově i Zweigeltrebe.

„Letošní Svatomartinské bych přirovnal k ročníku 2011. Tehdy se nám povedla opravdu špičková vína, jak bílá, tak červená. Letos to vypadá obdobně. Výborná cukernatost, skvělé kyselinky a bohatá sklizeň. A to jsme si v letošním roce připadali díky počasí jako na tobogánu. Nejdříve mrazy a deště, posléze krásné a příznivé počasí,“ hodnotí David Šťastný, komerční ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice a Vinařství Kovács. „S jarními mrazy jsme měli opravdu problémy,“připouští Pavel Vajčner ze společnosti Znovín, Znojmo. „Zima k nám naopak byla milosrdná a nezpůsobila žádné velké škody. Pamatujeme ročníky, kdy réva zmrzla a pak bylo ouvej celému moravskému vinařství. Vzpomenu jedno symbolické datum letošní 25. duben. Bylo to v pondělí a mrazy přišly z východu. Mimochodem jsme si mohli v ten den připomenout i výročí výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Mrazy trvaly celý týden až do pátku. Nejničivější byly v pátek, protože ve čtvrtek sprchlo, réva nasála vodu a poředila v čerstvě vyrašených lístcích koncentraci cukrů. Teplota přitom nebyla nižší, než v předcházející dny. Réva pomrzla. Do té doby situace u nás na Znojemsku vypadala dobře. Znovín obhospodařuje 500 ha vinic z toho 250 u nás a 250 na Hustopečsku. Zatímco na my měli přibližně dvacetiprocentní ztráty, Hustopečský region mrazy nepostihly. Další část roku nám však přinesla víceméně positiva. Houbové choroby jsme zvládli dobře a suché počasí nám k tomu dopomohlo. Sbírali jsme nádherné a zdravé hrozny. I cukernatost je vysoká.“ Letos u nás vinaři vyrobí dohromady přibližně dva miliony tři sta tisíc lahví Svatomartinského. Například Znovín z tohoto objemu dodá 60 tisíc lahví.“

O faktu, že se v České republice Svatomartinské víno pevně a neoddělitelně připojilo k historicky dané Martinské huse, asi nemá cenu pochybovat. Jak ale k tomuto spojení došlo? Vždyť martinské víno bylo původně synonymem dosti nekvalitního produktu, vyrobeného z tzv. martinských hroznů, tedy hroznů, které vyrostly druhotně na réví ze zálistků. Proto do vinobraní nestačily dozrát a sklízely se až na tzv. Martina. Produkt z nich prý býval kyselý a nijak nelákal. Současná česká realita je samozřejmě jiná. Kdy vlastně došlo k oné metamorfóze? Velkou úlohu v tomto ději sehrál Prof. Milan Šamánek, dětský kardiochirurg, milovník a důsledný propagátor vína nejen jako nápoje, ale i jako pro zdraví člověka prospěšného doplňku. „Jednou jsme putovali z Prahy do Japonska na kongres. Tehdy tam od nás letadla nelétala, takže jsme jeli na letiště do Paříže,“zavzpomínal. „Tam jsme však museli mnoho hodin čekat, což se nám nelíbilo. Řekli jsme si, že se tedy podíváme do města. Zaujalo nás, jaké všude prodávali vína se stylizovaným francouzským kohoutem a nápisem Beaujolais Nouveau. My jsme o tomto výrobku moc nevěděli. Přesto jsme si ho dali a vůbec nám nechutnalo. Co ale zaujalo více, byl ruch a mumraj kolem. Všude plakáty s nápisy, nabídky a stánky na každém rohu, davy popíjejících, prostě úžasná atmosféra. Ptali jsme se sami sebe, proč něco podobného nemáme i u nás? Následně jsem se později na jedné konferenci náhodou potkal s proslulým vinařem Antonínem Šťastným, otcem bratrů Šťastných, mimochodem majitelů známého vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. a Vinařství Kovács, s. r. o., a přemlouval ho, abychom i v Česku měli něco podobného jako mají ve Francii. Jemu se nápad zalíbil, a protože je člověk akční, stačil ještě ten rok obdobné víno vyrobit, zorganizovat tiskovou konferenci a nabídnout veřejnosti Morava Vino Nouveau nebo také Moravino Nouveau, ze kterého později vzniklo dnešní Svatomartinské. To bylo v roce 1993. Kdo si dnes u nás napodzim vzpomene na Beaujolais? Svatomartinské je prostě naše.“

Text a foto: Antonín Karoch

Zleva: M. Šamánek, P. Vajčner a D. Šťastný